Článek s názvem Reassembling #MeToo: Tracing the techno-affective agency of the feminist Instagram influencer vyšel v létě minulého roku v akademickém časopisu Convergence, který se zabývá politickými a sociálnímu záležitostmi, které vznikají v kontextu nových médií a jejich technologií. Autorka Astri Moksnes Barbala působí na fakultě sociálních věd na Nord University v Norsku. Ve svém profesionálním životě se zabývá sociálními sítě zejména ve spojitosti s feminismem a jejich dopadem na život lidí.
Sociální hnutí #MeToo
Článek se podrobně zabývá hnutím #MeToo. #MeToo je sociální hnutí, které vzniklo v roce 2017 převážně na sociálních sítích, zejména pak na Twitteru. Velice rychle se rozšířilo i na další platformy jako Facebook, Instagram a další. Jeho cílem bylo a je zvýšit povědomí o rozšířenosti sexuálního obtěžování a útoků, zejména na pracovištích, a umožnit obětem, aby se o svých zkušenostech otevřeně a beze strachu vyjádřili.
Hnutí získalo širokou pozornost po obviněních ze sexuálního obtěžování proti producentovi z Hollywoodu Harvey Weinsteinovi, což inspirovalo herečku Alyssu Milano, která povzbudila ženy, aby sdílely své vlastní zkušenosti se sexuálním obtěžováním a útoky s hashtagem #MeToo. Fráze „Me Too“ původně vytvořila aktivistka Tarana Burke v roce 2006, aby upozornila na sexuální násilí a poskytla podporu poškozeným, zejména ženám a dívkám barevné pleti.
Hnutí #MeToo od té doby vyrostlo v globální fenomén, s miliony lidí, kteří bez ohledu na pohlaví sdílejí své příběhy o sexuálním zneužívání a obtěžování. Tohle vše vedlo ke zvýšenému veřejnému povědomí, změnám v legislativě, pracovních podmínkách a pádu mocných jedinců obviněných ze sexuálně nevhodného chování.
Celkově #MeToo vyvolalo důležité debaty o souhlasu, mocenských dynamikách a rovnosti pohlaví a hrálo významnou roli při vytváření kritiky ke společenským normám a prosazování spravedlnosti pro oběti sexuálního násilí.
Feministické hnutí
Samostatný článek se zabývá tím, jak hnutí #MeToo ovlivnilo feministické aktivisty ve Skandinávii, zejména ty, kteří používají Instagram ke sdílení svých názorů. Prozkoumává a popisuje jejich zkušenosti, od pocitu síly díky celému hnutí až po čelení kritice a výzvám na jejich nelehké cestě.
Vyhodnocuje, jak tito aktivisté a aktivistky používají sociální média jako nástroj k podpoře poškozených jedinců, k odhalení škodlivého chování a k prosazování změn. Tito lidé sdílejí osobní příběhy, komunikují se svými příznivci a posilují hlasy těch, kteří byli sexuálním obtěžováním a útokem jakýmkoliv způsobem postiženi.
Nicméně článek také zdůrazňuje složitosti hnutí #MeToo. Jakmile hnutí nabralo na rychlosti, začalo také čelit kritice a odporu, což vedlo k debatám a změnám v mediálním pokrytí. To donutilo aktivisty procházet novými výzvami a přizpůsobovat své strategie tak, aby mohli efektivně pokračovat i nadále ve své důležité práci.
Dále autorka diskutuje o tom, jak různí influenceři zápasili s problémy jako je privilegium, kritika z centra hnutí a dopadem mediálního pokrytí na jejich aktivismus. Navzdory těmto výzvám zůstali oddáni své věci a nadále používají sociální média jako platformu pro feministický aktivismus.
Hnutí bylo vyčítáno hned několik věcí. Zatímco #MeToo zvýšilo povědomí o sexuálním obtěžování a útocích, je třeba uvést i jeho omezení v řešení zkušeností menšinových skupin, jako jsou ženy barevné pleti, osoby LGBTQ+ a lidé s nižším socioekonomickým postavením. Hnutí také čelilo reakcím a odporu, přičemž někteří kritici tvrdí, že chování hnutí vedlo ke „cancel kultuře“ nebo nespravedlivě odsuzovalo jednotlivce bez řádného procesu. Samotná média také hrají významnou roli při formování veřejného diskurzu kolem #MeToo. Analýza mediálních zobrazení ukazuje na předsudky, stereotypy, které ovlivňují to, jak je hnutí zobrazováno a vnímáno veřejností.
Vzestup sociálních médií jako je Instagram umožnil růst digitálního aktivismu, který umožňuje jednotlivcům se navzájem propojit, sdílet své zkušenosti a podílet se na sociálních změnách. Je však důležité kriticky posoudit například otázku algoritmického zkreslení. Zatímco #MeToo vyvolalo důležité konverzace a změny, jeho dlouhodobý dopad na poukazování na systémové problémy genderově založeného násilí a nerovnosti zůstává nejasný.
Závěrem
V podstatě článek poskytuje náhled do dynamického prostředí feministického aktivismu v kontextu #MeToo hnutí, představující jak úspěchy, tak překážky, kterým aktivisté čelí prakticky dennodenně ve svém úsilí o genderovou rovnost.
Výsledky studie ukázaly, že feminističtí aktivisté využili hnutí #MeToo jako prostředek k posílení svého hlasu a podpory obětí sexuálního násilí. Skrze sociální média, zejména pak Instagram, aktivisté sdíleli své osobní příběhy, vzdělávali své sledující a podporovali změny ve společnosti.
Dále autorka zjistila, že feministický aktivismus na sociálních médiích čelí různým výzvám, včetně kritiky a odporu, který vyvolalo hnutí #MeToo. Aktivisté museli přizpůsobovat své strategie a způsoby komunikace, aby mohli rychle a účinně reagovat na nově vzniklé podmínky a zároveň si u toho zachovat svou důvěryhodnost.
Celkově bylo díky výzkumu zjištěno, že feministický aktivismus v kontextu sociálního hnutí #MeToo má velký vliv, ale je stejně tak náchylný k proměnlivým podmínkám a výzvám, které mohou ovlivnit jeho účinnost a úspěch.
35489175
Barbala, A. M. (2023). Reassembling #MeToo: Tracing the techno-affective agency of the feminist Instagram influencer. Convergence, 0(0). https://doi.org/10.1177/13548565231191261
Ta naše platforma 