Tik Tok bum. Jsou algoritmy čínské sociální sítě časovaná bomba?

Klišé o tom, že sociální sítě jsou již nedílnou součástí našich životů, jste už asi slyšeli. To, že jejich algoritmy významně ovlivňují fungování sociálních sítí, je nezpochybnitelné. Konzumace obsahu každého jednoho uživatele je podřízena tomuto nastavení, je jiná, svým způsobem originální, personalizovaná.

S algoritmy dnes už pracuje kdekdo. Facebook, Instagram, X, YouTube nebo třeba Pinterest. V čem je ale specifikum algoritmů TikToku? K čemu jsou? Jaké mají dopady na fungování nejen samotné platformy, ale na společnost jako celek? A je ještě vůbec v silách člověka se z jejich vlivu vymanit?

Algoritmus si můžeme představit jako sérii za sebou stojících rozcestníků. Když přijdu před první, nabídne mi několik možných směrů. Zajímá tě sudoku? Jdi doprava. Roztomilá zvířátka? Rovně. Pletení košíků? Tak to nic. Ne, kecám, jdi doleva. Pro každého tu něco přece najdeme. A takhle pořád dokola. Až nakonec dojdeme do vesnice, kde žijeme s lidmi s víceméně podobnými zájmy. No není to skvělé?

Vlastně je. Stejné zájmy, stejné místo, jedna velká rodina. Jenže vy většinu času ty lidi nevidíte. Jste s nimi sice v jedné vesnici, ale každý si tak nějak hledí svého. Vzájemně se příliš nepotkáváte. Občas z vesnice někdo odejde, občas do ní někdo nový přijde. Koloběh života. A jedny takové velmi zajímavé vesnice najdeme v Číně. Konkrétně v oblasti zvané TikTok.

Než tam přijdete, nejdřív si vás trochu oťukají. Moc informací o vás nemají, spoléhají jen na to, co jim o sobě sdělíte, tedy například pohlaví, věk nebo zájmy. A pak to začne. Jako s těmi rozcestníky. Postupnými kroky si vás algoritmus tzv. navnímá. Co se vám líbí, u čeho se zdržíte, co naopak rychle přeskočíte. Měří vaše interakce, ať už pozitivní či negativní, zkoumá vás, dokáže se dostat i poměrně hluboko. A všechny tyhle informace pak využije k tomu, aby vám nabízel relevantní obsah. Začíná nekonečná jízda. Jízda s jediným cílem – udržet vás u TikToku co nejdéle. 

To se děje prostřednictvím obsahu šitého na míru. Což nemusí být zásadní problém, pokud jste člověk s dostatečně rozvinutým kritickým myšlením, víte, jak internet funguje, víte, že ne všemu, co se na něm objevuje, se dá věřit. Pokud dokážete vyhodnocovat obsah, který vidíte, je vše v pořádku. Pokud jste si vědomi hodnoty času, který sledováním krátkých videí obětujete, je také vše v pořádku. Problém nastává v momentě, kdy tyto kompetence uživatel nemá. Velmi snadno lze po desítkách minut „doscrollovat“ až do hlubin dezinformací, digitálně upraveného obsahu nebo konspiračních teorií. Ty mají dokonce i vlastní hashtag #conspiracytok a loni se jim věnoval například článek v Journal of Broadcasting & Electronic Media.

Dalším možným úskalím je využití umělé inteligence při tvorbě obsahu. Samotný TikTok by měl uživatele informovat o tom, že obsah, který právě sledují, je vytvořen či modifikován umělou inteligencí. Tvůrci by pak měli takový obsah sami viditelně označit. Děje se tak doopravdy? Odpovězte si sami.

Dopad algoritmů na konzumenty je zřejmý. Jsou jimi však ovlivněni i sami tvůrci – ti se, dost často ve snaze algoritmu co nejvíce vyhovět, snaží svoje příspěvky přizpůsobit fungování této sociální sítě. Důležitou roli hrají tzv. video engagement, čas publikování a hashtagy. Se všemi těmito prvky tvůrci aktivně pracují. Respektive by měli, chtějí-li být na TikToku úspěšní. Je tedy patrné, že kromě percepce uživatelů je algoritmy ovlivněna i produkce obsahů. Tvůrci se fungování TikToku podřizují s cílem získat maximální profit.

Co s tím? Osvěta. Jednoznačně. Pomineme-li, že Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost TikTok označil za bezpečnostní hrozbu, je možné tuto sociální síť při nastavení určitých bariér a hranic nadále používat. Důležité je uvědomění si toho, jak vůbec funguje. Proč nám zobrazuje daný obsah. Nastavit si limity, časové i mentální. Vědět, že si konzumací takového množství rychlého obsahu navíc navyšujeme dopaminový práh, což nás může z dlouhodobého hlediska činit méně šťastnými. Ale to už je na samostatný článek. TikTok je jako oheň. Dobrý sluha, ale zlý pán.

Otázkou zůstává, co přinese budoucnost. Již teď jsme svědky toho, že se uživatelé v důsledku užívání sociálních sítí dostávají do tzv. filter bubble nebo echo chamber. Uživatelé jsou uvězněni v informační bublině, která utvrzuje jejich postoje a odmítá akceptovat odlišné perspektivy nebo fakta. Tím se uzavírá prostor pro diskuzi mezi různými názorovými tábory, lidé jsou často v důsledku výše uvedených jevů utvrzeni ve svém vlastním světonázoru a nehodlají o něm diskutovat.

Můžeme se tedy vůbec algoritmům vyhnout? Ano. Ale jedině tak, že nebudeme sociální sítě, v tomto případě TikTok, používat. Snadné? Jak pro koho. Ale když už TikTok používáme, je důležité si uvědomit, jak funguje. Že nad námi má moc, kterou si vzít nenechá. A tak – scrollujte odpovědně. A šiřte osvětu.

Dominik Rašek

Proč jsou všichni na TikToku? Algoritmizované já a budoucnost sebetvorby na sociálních sítích

Algoritmus, kouzelné slovo, nejčastěji skloňováno ve spojitosti se sociální sítí TikTok. Ta na svém „geniálním” algoritmu postavila svůj obrovský úspěch a mnozí se ptají, v čem je tato algoritmická technologie lepší, než u konkurenčních sociálních sítí.

Zdroj: Pexels

Od zveřejnění aplikace v roce 2016 se TikTok veze na vlně úspěchu, který nemá obdoby. Aplikace se k dnešnímu dni může pyšnit několika dechberoucími čísly mezi něž patří 3 miliardy stažení, 1,4 miliardy aktivních uživatelů v roce 2022 a 1,8 miliardy aktivních uživatelů očekávaných na konci roku 2023. TikTok však není jen další sociální sítí řadící se mezi Facebook, Instagram nebo Snapchat. TikTok již od počátku mění „pravidla hry” a častou otázkou v rámci zkoumání této sociální sítě bývá právě její neodhalitelný algoritmus a změna v pojetí uživatelů a konzumentů.

Výzkumný článek „Why’s Everyone on TikTok Now? The Algorithmized Self and the Future of Self-Making on Social Media” se věnuje výzkumu toho, jak TikTok jako platforma využívá speciální algoritmickou technologii nejen k zachycení uživatelů, ale také k formování a ovlivňování jejich sebepojetí a sebevyjádření. Autorky odborného článku Aparajita Bhandari (Cornellova univerzita) a Sara Bimo (Univerzita York) popisují, že algoritmus TikToku, který přizpůsobuje obsah individuálním preferencím každého uživatele, vytváří optimalizované „algoritmické já„. Takzvaná For You Page, tedy úvodní stránka, na které každý uživatel sociální síť otevře, je ve své podstatě dokonalým odrazem naší digitální prezentace a osobnosti, kterou v digitálním světě (nevědomky) budujeme. 

Starší sociální sítě typu Facebook či Instagram v rámci tohoto výzkumného textu nazýváme jako „kurátorské”. Obsah, který je nám zde nabízen, respektive který si sami sestavíme, totiž využívá přístup založený zejména na vizuální orientaci. To je typické hlavně pro sociální síť Instagram, která v poslední době bývá často kritizována právě za přehnaný tlak na vizuálno a naše vlastní sebeprezentace je zde silně ovlivněna potřebou udržovat konzistentní a na pohled krásný profil. Personalizovaný přístup TikToku ke kurátorství obsahu proto představuje důležitý posun od standardního formátu sociálních médií. Autorky článku ve svém výzkumu zdůrazňují, že tento posun je podpořen i spontánní a kreativní povahou již zmíněného algoritmu sociální sítě TikTok.

Zdroj: Unsplash

Algoritmus, algoritmus, algoritmus…

Samotná společnost TikTok algoritmus stránky For You popisuje jako: Proud videí sestavený podle vašich zájmů, který vám usnadňuje vyhledávání obsahu a tvůrců, které máte rádi… poháněný systémem doporučení, který každému uživateli poskytuje obsah, který ho pravděpodobně zajímá.” I v tomto poměrně krátkém a obecném popisu můžeme vycítit snahu co nejlépe poznat osobnost uživatele a za pomocí algoritmizované technologie ji přenést na zmíněnou For You Page. Nikdy nekončící přísun videí u uživatelů dle autorek článku posiluje individualistické tendence a povzbuzuje uživatele k neustálému zdokonalování své digitální osobnosti. Využití údajů jako je věk, pohlaví, poloha, demografické údaje, ale i zvyklosti sledování, podporuje takzvané optimalizované „autoportréty„, které mohou ovlivnit vnímání sebe sama nejen v rámci digitálního prostoru, ale i v reálném světě.

Metody výzkumu

K provedení důkladného výzkumu autorky použili dva způsoby sběru dat. Jako první byla použita metoda „walkthrough”, která je standardně používaná v softwarovém inženýrství a slouží k hodnocení použitelnosti a funkčnosti systému, v tomto případě samotné aplikace TikTok. Tato metoda zahrnuje mimo jiné také systematický sběr dat v průběhu každodenního používání aplikace a klasického uživatelského přístupu. Jako druhá metoda byly zvoleny hloubkové rozhovory se 14 studenty nejmenované vysoké školy, rozmezí jejich věku bylo 18 – 24 let. Rozhovory trvaly v průměru 35 – 45 minut a následovaly polostrukturovaný plán. Mezi důležité body patřily otázky jako zkušenost s aplikací TikTok, typ obsahu, co mají uživatelé na aplikaci rádi a neradi a také jaký obsah nejčastěji vyhledávají a proč. Z výzkumu vyplynuly tři hlavní témata, která autorkám pomohla k sestavení finálního výsledku: 1. povědomí o algoritmu, 2. obsah bez kontextu a 3. vlastní tvorba napříč platformami.

Jak to tedy je?

Po vyhodnocení všech výsledků autorky článku „Why’s Everyone on TikTok Now? The Algorithmized Self and the Future of Self-Making on Social Media” dochází k závěru, že to, co dělá TikTok odlišným a natolik atraktivním pro uživatele je právě nový způsob sebeprezentace a vytváření identity – algoritmizovaného já – které se výrazně liší od modelu, který se vyskytuje na jiných sociálních sítích. TikTok se díky síle algoritmu může pro každého uživatele stát tím, čím ho chce mít. Zároveň nám poskytuje prostor pro vlastní sebeprezentaci našeho já, které se výrazně liší od doposavadních možností, které nám nabízely sociální sítě Facebook či Instagram.

O autorkách

Na tvorbě výzkumného článku se podílely autorky Aparajita Bhandari a Sara Bimo. Aparajita Bhandari působí na Cornellově univerzitě, soukromé vysoké škole sídlící v USA. V rámci svého studia se věnovala zejména tématům sociálních sítí, algoritmů, správy online platforem, online komunitám a dalším. V roce 2022 dostala malý grant pro svůj výzkum. Sara Bimo působí na univerzitě York v Kanadě, věnuje se zejména tématům sociálních sítí a algoritmů.

Zdroje:

Bhandari, A., & Bimo, S. (2022). Why’s Everyone on TikTok Now? The Algorithmized Self and the Future of Self-Making on Social Media. Social Media + Society, 8(1). https://doi.org/10.1177/20563051221086241

TikTok: How TikTok recommends videos #ForYou [online]. 2020 [cit. 2023-05-08]. Dostupné z: https://newsroom.tiktok.com/en-us/how-tiktok-recommends-videos-for-you

Markéta Palyzová

Specifika války v době sociálních sítí

Zdroj náhledového obrázku:BBC

Není tomu tak dávno, co měli lidé možnost sledovat první mezinárodní konflikt z pohodlí svých obývacích pokojů, a to ve stejné chvíli, kdy vojáci někde na druhé straně zeměkoule zrovna opravdu bojovali. „The first living room war“, jak je někdy válka ve Vietnamu nazývaná, započala přitom jen pár let po druhé světové válce, přesto se možnosti civilního obyvatelstva informovat se o probíhajícím konfliktu enormně zvýšily. Zatímco o koncentračních táborech se běžní obyvatelé dozvídali většinou až s příběhy přeživších, kteří plynovým komorám unikli a vrátili se domů, tak o masakru ve vietnamské vesnici My Lai se lidé dozvěděli ještě v průběhu probíhajícího konfliktu, což velmi pobouřilo především americkou veřejnost. Jen těžko si dokážeme představit, že by lidé protestovali a bojovali proti 2. světové válce přímo v ulicích a nikoli pouze v podobě partyzánských skupin. O pár let později se však tato situace stala realitou, a to právě v případě války ve Vietnamu, kdy především členové sdružení hippies pořádali demonstrace a pochody za odchod amerických vojáků z Vietnamu. Nyní žijeme v době ruské agrese na Ukrajině, kdy informace o dění máme prakticky ihned, o masakrech páchaných ruskými vojáky se dozvídáme maximálně se zpožděním pár týdnů a každý den můžeme na sociálních sítích sledovat výstupy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho. Je to jenom větší informovanost, nebo existují další specifika války, ve které přístup a možnosti sdílení na sociálních sítí jsou z pohledu svobodného světa prakticky neomezené?

Byť se větší informovanost může jevit jako pozitivní skutečnost, nemusí tomu tak vždycky být. S větší informovaností totiž souvisí také lepší možnosti šíření dezinformací, takže propaganda již nemusí probíhat prostřednictvím plakátů a filmů, ale stačí vytvořit pár falešných profilů na sociálních sítí, nakoupit boty a vesele šířit dezinformační zprávy virtuálním světem. V rozhovoru s expertem na dezinformace Josefem Holým je uvedeno, že se dezinformace různí stát od státu – zatímco v Evropě se dezinformace např. týkají nízké účelnosti protiruských sankcí, v zemích třetího světa se daří prosadit i představu vyobrazující Ukrajinu jako zemi plnou nacistů, proti které je potřeba zakročit. Tuto dezinformaci na začátku války zaznamenal asi každý, ale málokdo ji u nás věřil. Sociální sítě vůči této propagandě již nemohly zůstat nečinné a byly donuceny, aby si v podstatě vybraly stranu konfliktu, popř. alespoň filtrovaly jednotlivé zprávy. Masově nejvyužívanější sociální sítě pak zakázaly ruským státním mediálním organizacím své platformy používat a nastavily algoritmy tak, aby propagandu a dezinformace co nejvíce omezily. Mimo jiné i tato opatření uvolnila místo na trhu, které bleskově a v obrovském rozměru zabrala do té doby ne tolik využívaná komunikační síť Telegram, jejíž hlavní zásadou je absolutní svoboda slova. I proto se Telegram v době ruské agrese stal nejvyužívanějšímprostředkem komunikace jak pro Rusy, tak pro Ukrajince. Na této sítí se kromě soukromých konverzací nachází spousta kanálů, ke kterým je možné se volně připojit a sdílené informace v nich sledovat. Právě tyto kanály získaly na obrovské popularitě a informace jsou v nich šířeny masově, bez jakékoli kontroly či omezení – čili zde opět, po omezení ostatních sociálních sítí, narážíme na šikovnou možnost, jak sdílet dezinformace bez obavy z postihu.

Válka, která probíhá online, čímž nemyslím, že by se odehrávala pouze ve virtuálním prostředí, ale o které jsou informace dostupné téměř hned a odkudkoli, má ale i své výhody. Lidé mají díky sociálním sítím možnost sledovat konkrétní životní příběhy – ať už osudy lidí, které válka vyhnala ze svých domovů, nebo lidí, kterým ve válce někdo zahynul, ale taky vojáků, někdy teprve mladých kluků, které se války musí aktivně účastnit. Dle mého názoru toto přímé nahlédnutí do životů jednotlivých obětí války nutí lidi podvědomě být více solidární, přispívat peníze a další potřeby a činit tlak na vlády vlastních států, které následně také pomáhají, nebo dokonce mohou vyvinout tlak na mezinárodní řešení tohoto konfliktu. Asi nejsledovanější osobou celého konfliktu se stal nečekaný hrdina, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož jméno znal do 24. 2. 2022 jen málokdo mimo Ukrajinu a který nyní sdílí i několik desítek tweetů za den, což je další specifikum této války a možná i důsledek možností sociálních sítí, jelikož kladné hrdiny války obvykle nemívají. Byť už největší vlna sounáležitosti s Ukrajinci opadla a v lidech začínají narůstat smíšené pocity, pořád je na tuto válku přispíváno v rámci občanských aktivit nejvíce v historii všech mezinárodních konfliktů.

Když už jsem zmínila téma životních příběhů vojáků, kteří se války aktivně účastní, je třeba upozornit i na rizika, která s sebou toto sdílení nese. Vojáci by měli mít na paměti, že nesmí zveřejňovat žádné informace, kterými by svoji jednotku ohrozili. Armáda České republiky na svých stránkách zveřejnila, že je např. zakázáno zveřejňovat fotografie o místě nasazení a charakteru činnosti jednotky, ukazovat na fotkách mapy či specifická vybavení. To vše by mohlo vést např. k prozrazení režimu vojáků či aktuálních bojových schopností jednotky. Této chyby se paradoxně dopustila ruská turistka, která si užívala dovolenou na Krymu a při sdílení fotografie na sociálních sítí zapomněla, že se fotí nedaleko střediska protivzdušné obrany, jehož polohu tímto vyzradila. Zveřejnění umístění tohoto střediska Ukrajinci na Twitteru ocenili a ruská turistka se z jejich strany dočkala spousty ironických díků.

Sociální sítě mají bezesporu své výhody a kdo ví, kde by teď Ukrajinci nebýt nich byli a zda by ta podpora, ať už ze strany občanské společnosti nebo jednotlivých států, byla taková, kdyby zde denně nebyly sdíleny příběhy lidí, kteří přišli o své domovy, matek a manželek, kterým ve válce zahynuli děti a manželé, nebo dětí, které byly násilně deportovány do Ruska na převýchovu. Jak už bylo řečeno výše, sociální sítě mohou být samozřejmě také zneužity ve prospěch propagandy státu agresora, kdy např. i přes zákaz ruští uživatelé dále využívají (aktivně i pasivně) čínskou sociální síť Tik Tok, jelikož některým uživatelům, jak zjistila výzkumná skupina Tracking Exposed, byla údajně udělena výjimka, nebo je zde komunikační síť Telegram, kde mohou sdílet a komunikovat všichni bez omezení. Přesto se domnívám, že je dobře, že jsou lidé více informováni o dění ve světě, než tomu bylo v minulosti, jelikož jsou si potom více vědomi toho, co taková válka přináší a je větší pravděpodobnost, že jako budoucí vrchní představitelé států budou hledat spíše diplomatické cesty, které takovým konfliktům budou předcházet. Díky „živému přenosu“ války jsou dle mého lidé také více aktivní jako členové občanské společností a využívají svých práv z toho plynoucích – demonstrují, chodí k volbám a vyjadřují své názory. V kontextu ruské agrese na Ukrajině se tedy domnívám, že sociální sítě přináší spíše pozitiva, byť je potřeba se bavit i o negativních skutečnostech a hledat způsoby, jak jim do budoucna předcházet. 

Mgr. Aneta Krátká

The panic over TikTok – odinstalovávání aplikace ve velkém

Regulační úřady mnoha států světa varují před používáním sociální sítě TikTok. Vidí v ní bezpečnostní hrozbu vycházející z předpokladu, že TikTok má vazby na Komunistickou stranu Číny a té poskytuje data o svých uživatelích. Mimo jiné panují obavy ze šíření dezinformací.

Platforma TikTok čelí v několika zemích regulaci nebo zákazu kvůli údajným kybernetickým hrozbám. Šestá nejpoužívanější sociální platforma je kritizována i za velké množství dezinformačních videí, nebezpečných výzev a pornografických snímků a kvůli tomu, že podporuje závislost nezletilých na mobilních telefonech. Podle dat agentury We are Social má TikTok více než miliardu aktivních uživatelů, v EU pak přibližně 125 milionů aktivních uživatelů.

K oficiálnímu varování před sociální sítí TikTok se v první polovině března přidaly i české úřady, a to po vydání zprávy z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), která varuje před instalací a používáním této aplikace na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalším významným informačním systémům. Podle NÚKIB aplikace představuje bezpečnostní hrozbu. Zvážit používání aplikace i to, co skrze ni lidé sdílí, doporučuje úřad i široké veřejnosti.

Zdroj: Pixabay

Proč je aplikace označována za nebezpečnou?

TikTok is part of China’s cognitive warfare campaign.

Nita Farahany

Vlastníkem aplikace je čínská společnost ByteDance, která původně provozovala obdobnou aplikaci musical.ly. TikTok je aplikace cílená na západní trh a její úspěch se odráží mimo jiné v příjmech z reklam, které během roku 2022 zaznamenaly trojnásobný nárůst. CEO, tedy ředitelem sítě TikTok se v roce 2021 stal singapurský podnikatel Shou Zi Chew. Shou Zi Chew studoval v Británii a Spojených státech, pracoval v britských, amerických i čínských společnostech. Poté nastoupil jako finanční ředitel do ByteDance v Pekingu.

ByteDance má v rámci své řídící struktury výbor složený mimo jiné z členů čínské komunistické strany. To je důvod, proč se letos v březnu musel Shou zpovídat výboru americké Sněmovny reprezentantů. Američtí kongresmani vycházejí z předpokladu, že TikTok má vazby na Komunistickou stranu Číny a poskytuje jí americká data. Shou úvodem slyšení před kongresmany argumentoval, že TikTok „bere obavy z ohrožení národní bezpečnosti vážně“, není „vlastněn ani ovládán“ čínskou vládou a že „šedesát procent jeho podílu vlastní světoví investoři a tři z pěti členů jeho správní rady jsou z Ameriky“.

Zdroj: Reuters

Hrozba pro dětské uživatele aplikace

Sociální síť TikTok se proslavila hlavně díky tanečním videím, komediálním skečům nebo „beauty influencingu“. Je to ale také místo, kde se objevují příspěvky o sebepoškozování a poruchách příjmu potravy. Algoritmus sítě byl nazván „kokainem sociálních médií“. Bylo zjištěno, že až 1,4 milionu dětí mladších 13 let mělo přístup k aplikaci TikTok, a tak byla čínská společnost obviněna, že nedělá dost pro kontrolu dětských uživatelů.

I k tématu hrozby pro dětské uživatele Shou vypovídal před výborem americké Sněmovny reprezentantů. Shou řekl, že ačkoliv je většina uživatelů TikToku dospělých, TikTok bere dopady sítě na děti vážně, a proto jsou na ní nyní dostupnější videa o vědě, technologiích nebo matematice. I přesto společnost TikTok dostala pokutu 12,7 milionu liber za nezákonné zpracování údajů 1,4 milionu dětí mladších 13 let.

Regulace používání aplikace

TikTok se sice stále snaží ujistit vlády států a regulační úřady, že k osobním údajům uživatelů nemá přístup a že s obsahem nemůže manipulovat vládnoucí Komunistická strana Číny ani nikdo jiný pod vlivem Pekingu, ale bez většího úspěchu. Řada států již sáhla k regulaci nebo částečnému zákazu kvůli kybernetické hrozbě a některé země se zase obávají šíření jiných než oficiálních informací. Například britský parlament zakázal čínskou aplikaci TikTok na všech služebních zařízeních, to samé učinila i britská vláda, jež následovala řadu západních zemí.

„Kybernetická bezpečnost je pro parlament nejvyšší prioritou.“

mluvčí obou komor britského parlamentu

Aplikaci na služebních zařízeních již zakázaly Spojené státy, Kanada, Belgie i úřady Evropské unie. V Česku zakázala TikTok používat například sněmovna na všech svých zařízeních a doporučila smazat tuto aplikaci i ze soukromých přístrojů. 

Zdroje

Přehledně: TikTok vyvolává obavy a čelí omezením v mnoha západních zemích. In: Česká justice [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2023/03/prehledne-tiktok-vyvolava-obavy-a-celi-omezenim-v-mnoha-zapadnich-zemich/

TikTok is part of China’s cognitive warfare campaign. In: The Guardian [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/commentisfree/2023/mar/25/tiktok-china-cognitive-warfare-us-ban

Shou Zi Chew: Who is the TikTok CEO?. In: BBC News [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-asia-65022596

Americký kongresový výbor zpovídal ředitele TikToku, aplikaci hrozí v USA zákaz. In: CT24[online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3573964-americky-kongresovy-vybor-zpovida-reditele-tiktoku-aplikaci-hrozi-v-usa-zakaz

How TikTok’s algorithm ‘exploits the vulnerability’ of children. In: The Guardian [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2023/apr/04/how-tiktoks-algorithm-exploits-the-vulnerability-of-children

UKČO: 76891412

BeReal: úspěch tak velký, že ho vykrádají ti největší

Lucie Hartmannová, 10. 4. 2023

BeReal, dvouleté francouzské miminko na poli sociálních sítí, naplňuje uživatelskou potřebu sledovat autentické prožitky ostatních lidí na internetu. Každému uživateli ve stejný čas blikne jednou denně upozornění, že má dvě minuty na to, vyfotit předním i zadním fotoaparátem svého smartphonu to, co právě dělá a vidí. Příspěvek daného uživatele uvidí pouze ti, s kým se v aplikaci uživatel „spřátelí“ – každý si tedy vytvoří svůj „kruh bezpečí“, se kterým svou „realitu“ sdílí.

zdroj: GettyImages

Aplikace BeReal si především u mladé generace vysloužila velkou popularitu, pravděpodobně právě skrze snahu vytvořit sociální síť, na které by se fotky nedaly přikrášlovat, přehnaně dirigovat a zpětně editovat. S tou domnělou realitou to tedy není tak horké – fotku si po tom, co přijde upozornění, může uživatel vyfotit kdykoli a klidně na několik pokusů. Jen ho aplikace napráší a jeho zpoždění i počet pokusů ostatním zobrazí.

Úspěch aplikace BeReal získala takový, že poté, co se držela na předních příčkách App Store i Google Play, světoví giganti v oblasti sociálních sítí na sebe nenechali dlouho čekat a její ideu zkopírovali do svých aplikací. Aplikace Instagram i TikTok přišly se svými verzemi a podstatu BeReal implementovali do svých aplikací jako jednu z funkcí.

zdroj: The Guardian

Instagram v prosinci minulého roku oznámil, že testují tzv. Candid stories, které měly nabízet denní notifikace a zaznamenání fotografií z obou fotoaparátů současně stejně jako BeReal. Uživatelům ale do této chvíle v aplikaci přibyla pouze funkce s názvem „Duální“, která dovoluje uživatelům vyfotit dvě fotografie naráz jako aplikace BeReal, ale uživatel si ji může vyfotit kdykoli a v jakémkoli počtu během dne.

TikTok přišel s „TikTok Now“, což může být jak funkce v primární aplikaci, tak aplikace oddělená – záleží, kde na světě se uživatel nachází. Svou přidanou hodnotu TikTok k původnímu BeReal konceptu přidal tím, že duální fotografování rozšířil o možnost nahrát maximálně desetivteřinové video, což je pro tuto sociální síť samozřejmě naprosto charakteristické.

Je na každém, kdo tento aspekt sociálních sítí sleduje, jak se k „vykrádání“ nápadů tohoto typu postaví.  Tenhle koncept pochopitelně není novinkou, byli jsme mu svědky například když si Instragram „vypůjčil“ stories od Snapchatu nebo přinesl svá reels, která nápadně připomínají TikToková videa. A ač se nejdříve uživatelé většinou bouří, aplikace stejně vesele navštěvují dál, a to většinou všechny jmenované.

Zdroje:

The Washington Post. (17. 9. 2022) BeReal is hotter than TikTok. So TikTok is copying it. [online] Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/technology/2022/09/17/bereal-copy-tiktok-instagram-snapchat/

Entepreneur. (26. 9. 2022) What Is BeReal? This Buzzy New App Has TikTok Playing Copycat. [online] Dostupné z: https://www.entrepreneur.com/business-news/what-is-bereal-the-app-is-being-copied-by-tiktok-instagram/436070

About Instagram. (13. 12. 2022) Introducing new ways to connect on Instagram. [online] Dostupné z: https://about.instagram.com/blog/announcements/updates-to-instagram-messenger-and-stories

Newsroom TikTok. (15. 9. 2022) Introducing more ways to create and connect with TikTok Now. [online] Dostupné z: https://newsroom.tiktok.com/en-us/introducing-tiktok-now

Od filtrů k faceliftům: Vliv sociální sítě TikTok na poptávku po plastických operacích

Zdroj: Wired.me

„Chtěla bych mít nos/rty/čelist jako mám tady s tímto filtrem,“ požadavek, se kterým do ordinací plastických chirurgů a estetických dermatologů dochází stále více žen, a nejen žen. Proč tomu tak ale je? Odpověď hledejme na sociálních sítích a ve zkrášlujících aplikacích. Filtry, které upravovaly vzhled, zvětšovaly rty, bělily zuby, tu jsou s námi již dlouho, ale…

ALE naprostým „gamechangerem“ se stal moment, kdy se do této technologie zapojila také umělá inteligence. Proč? Díky možnosti dopočítat si pomocí AI, jak vypadá váš obličej, se šance odhalit použití filtru rapidně snížila.

Platformy jako TikTok se svou základnou 1 miliarda aktivních uživatelů měsíčně se staly mocnými nástroji, které přetvářejí způsob, jak lidé komunikují, zapojují se do světa, a dokonce vnímají sami sebe.

Rozšířené používání aplikace, zejména mezi gen Z, přispělo ke vzniku dalších influencerů. Jenže díky TikToku a velmi snadno dosažitelnému vysokému dosahu (metrika „reach“) a „engagementu“ se influencerem mohl stát téměř kdokoliv, kdo uměl postovat videa na TikTok. Sociální média poskytují uživatelům příležitost prezentovat veřejnosti tu nejlepší verzi sebe sama. To nevyhnutelné vedlo k nadměrnému zaměření na vlastní fyzický vzhled a prezentaci uživatelů, což vyvolalo rostoucí zájem o vizuální vylepšení.

Každopádně dopad sociálních sítí na vnímání svého vzhledu je velký i na běžného uživatele, který neaspiruje na pozici influencera. Candice E. Walker ve svém výzkumu tento efekt sledovala. Výsledek? Čím více uživatelé trávili čas na sociálních sítích a sledovali plastikou upravené influencery, tím pravděpodobněji uvažovali o chirurgickém zákroku.

Influenceři a „Glow Up“

Pojem glow up se stal synonymem pro vzhledovou transformaci, kterou prezentují influenceři na sociální síti TikTok. Jedinci, dokumentují své fyzické proměny prostřednictvím různých kosmetických procedur, často vykreslují okouzlující výsledky (a přehlížejí možná rizika a komplikace). Zatímco jejich publikum s úžasem sleduje proměny, tyto osobní příběhy mohou neúmyslně vyvolat pocit nedostatečnosti a přimět některé sledující, aby přemýšleli o vlastních kosmetických zásazích ve snaze napodobit své oblíbené tvůrce.

Příklad glow upu, before and after (Zdroj: Ottonsoninsider.com)

Ač tento jev zní poměrně nevinně, glow up je někdy doprovázen například suvenýry v podobě umělých zubů, které pocházejí z barterové spolupráce z tureckých klinik, které mohou představovat velké zdravotní riziko a doživotní následky. Například influencer Honzi Michálek ve videu níže zmiňuje, že po zákroku může konečně vypnout filtr na bělení zubů.

Honziho Michálka sleduje na sociálních sítích více než 850 tisíc lidí. Většina z nich není plnoletých.

Stává se standardem, že jednotlivci se spoléhají na sociální média, aby identifikovali šikovné chirurgy, diskutovali o postupech se svými sledujícími nebo influencery a také sdíleli výsledky, přičemž často vyhodnotí, že intervence skutečně „stála za to“. Lidé se pravidelně chodí svěřit na sociální média o svých zkušenostech se zákroky, lékařským týmem a jejich celkové spokojenosti s procesem.

A když na zákroku bylo deset mých oblíbených influencerů, kteří o tolik zkrásněli a vše proběhlo bez komplikací, možná bych mohl/a jít taky, ne?

Filtry dokonalejší než dokonalost

Vraťme se však zpět k filtrům, které jsou podpořeny AI, v tomto případě machine learning. V roce 2023 začal trendovat filtr na TikToku, který se jmenuje Bold Glamour. Jak na něj reagovali uživatelé? Doporučuji si přehrát jednotlivá videa přímo u tohoto filtru, každopádně je spojuje jedno – fascinace, že filtr je téměř neodlišitelný od reality, což může vést ještě většímu zmatení uživatelů. Co je realita a co je filtr? K dnešnímu dni byl filtr využit v 37,5 milionu videí a číslo neustále roste.

Společnost ByteDance, která filtr vytvořila se o technologii blíže nevyjádřila, ale lze předpokládat, jak jeho algoritmus funguje. Za prvé, když nahrajete svůj obličej na TikTok, algoritmus pravděpodobně zachytí rozměry částí vašeho obličeje a porovná je s rozsáhlou databází dalších obličejů. (Navíc je pravděpodobné, že algoritmus přidá obrázek vašeho obličeje do své databáze. Viz zpráva NÚKIB o sběru dat ze strany aplikace.) Na základě srovnání mezi vaší tváří a jinými obrázky v databázi může algoritmus upravit různé části těla, jako je čelist, jas v očích a tón pleti. Neskutečné, že? Bohužel doslova.

Perfektně vyhlazená pleť, ostrá čelist… Vzhled modelky za vteřinu díky filtru Bold Glamour. (Zdroj: CNN.com)

Filtr má však velký úspěch, a to i proto, že uživatelé hledají pocit uznání prostřednictvím lajků, komentářů a sledování. Následkem si mohou rozvinout nezdravou fixaci na svůj fyzický vzhled, což může nakonec přispět k rozhodnutí vyhledat odborníka v oblasti plastické chirurgie. A existují o tom i důkazy – ať už se jedná o sociologické výzkumy nebo jen graf Google Trends v čase, který ukazuje, že sociální média vedla ke zvýšení počtu jedinců, kteří vyhledávají estetickou operaci vy vyhledávači Google.

V konečném důsledku je zásadní najít rovnováhu mezi přijetím potenciálních výhod sociálních médií a zmírněním jejich nepříznivých účinků. Vzhledem k tomu, že se TikTok a podobné platformy nadále vyvíjejí a utvářejí společenské normy, pochopení jejich dopadu na psychickou pohodu a sebevnímání uživatelů zůstane základním aspektem podpory méně toxického a inkluzivnějšího online prostředí.

V budoucnu je důležité, aby výzkumní pracovníci, pedagogové a tvůrci pravidel sociálních sítí spolupracovali na vývoji strategií a iniciativ, které podporují pozitivnější a realističtější reprezentaci krásy napříč platformami sociálních médií.

Co s tím ale můžeme dělat?

Závěrem je vhodné navrhnout několik opatření, která by mohla přispět ke snížení počtu plastických operací motivovaných influencery nebo filtry na sociálních sítích:

  1. Influenceři by měli být transparentní ohledně používání filtrů a o zkušenosti s procedurami – včetně potenciálních rizik a komplikací.
  2. Vzdělávání ve školách v rámci hodin mediální gramotnosti s cílem poučit mladélidi o možných dopadech sociálních sítí na jejich sebepojetí a duševní zdraví.
  3. Úprava pravidel sociálních sítí, které by vedly k minimalizaci propagace škodlivých ideálů krásy a větší tlak na jejich dodržování. (Například české zákony již zcela zakazují propagaci zdravotních zákroků (!), ale i přesto se takové spolupráce stále dějí.)

Proaktivním přístupem můžeme pracovat na vytvoření vyváženějšího a inkluzivnějšího digitálního prostředí. Vliv TikTok na poptávku po plastické chirurgii je jen jedním příkladem mnoha způsobů, jak sociální média ovlivňují společnost. Vzhledem k tomu, že se náš digitální svět neustále rozšiřuje a transformuje, bude pro zajištění zdravější a spravedlivější budoucnosti pro všechny zásadní zůstat ostražití a přizpůsobiví v reakci na tyto změny.

Chaos i postrach jménem TikTok. Zdaleka ale není jediný

Fotografie od cottonbro studio na Pexels.com

Sociální sítě jsou obecně tématem, které zkrátka budí pozornost a zájem. V poslední době ale nad fascinací snad víc než kdy jindy převažuje rozhořčení. A to hlavně v případě čínského TikToku. Ten je totiž v současnosti asi tou nejkontroverznější platformou, o jejíž existenci slyšeli nejspíš i ti, kdo se jinak světu sociálních sítí obloukem vyhýbají. Navzdory, nebo možná právě kvůli své extrémní popularitě se čím dál častěji TikTok stává terčem bojkotu a ve společnosti mohutně rezonují přesvědčení, že aplikace představuje bezpečnostní hrozbu. Jenže opravdu se vše vyřeší tím, když se zakáže jedna konkrétní aplikace?

Všechno to začalo nevinně a dalo by se říct, že vlastně s dobrým úmyslem. Třeba Facebook, Instagram i TikTok. Dnes však mají všechny jmenované sociální sítě už nesmazatelnou nálepku toxických platforem. Státní úřady a podniky nejen ve Spojených státech či Británii, ale také po vzoru členských zemí Evropské unie i v Česku, si TikTok vzaly na mušku. Před touto aplikací u nás začátkem března letošního roku začal varovat i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). 

„Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích a způsobu, jakým jsou sbírána, nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky, jejímuž právnímu prostředí je podřízena společnost ByteDance, která vyvinula a provozuje sociální platformu TikTok,“ stojí v oficiálním prohlášení na stránkách NÚKIB. 

Za hranicemi TikToku. Nebo ne?

Ačkoliv TikTok západní trh ovládl takřka bezkonkurenčně, jak upozorňuje zpravodajský web BBC, zdaleka není jedinou populární čínskou aplikací, která má vazby na čínské komunisty. Jednou z nich je například CapCut. 

Tato aplikace, která slouží primárně k úpravě videí, je s TikTokem už svou povahou neodmyslitelně spojená. Tvůrcům obsahu na TikToku je totiž nabízená jako doprovodný editor. A jak celkem jasně ukazují čísla, CapCut sklízí úspěch – jen v únoru tohoto roku si aplikaci podle dat Sensor Tower stáhlo 13 milionů uživatelů. Nezanedbatelnou informací je také fakt, že CapCut náleží do vlastnictví firmy ByteDance, pod jejíž hlavičku spadá právě TikTok.

Z trochu jiného soudku, ale stejné země původu jsou i internetový obchod Temu, konkurent kupříkladu u nás známějšího Amazonu, nebo další online nákupní platforma Shein. I u ní je možné dohledat propojení s TikTokem – influenceři zejména z řad Generace Z na svoje fanoušky a sledující často míří s hashtagy #Shein nebo #Sheinhaul. Druhý jmenovaný se objevuje především u videí, v nichž influenceři sdílejí své dojmy z vyzkoušeného zboží.

Vyléčené sociální sítě aneb jak to bude dál?

I přes zdvižený prst některých států a všemožné doporučení a zákazy zatím TikTok pořád funguje a miliony lidí nadále pokračují v jeho každodenním používání. Vývojáři jiných aplikací nicméně podle svých slov doufají, že rozruch, který kolem TikToku vznikl, neupadne v zapomnění, ale možná dokonce povede k revoluci. 

„Nebudeme žít ve světě, kde sociální sítě neexistují. Musíme ale přijít s něčím, co je zdravější, bezpečnější a co dospívající chrání před toxicitou, šikanou a přílišným časem stráveným u obrazovek,tvrdí Zak Ringelstein, zakladatel a výkonný ředitel americké aplikace Zigazoo. 

Právě Zigazoo má do budoucna ambice stát se alternativou k TikToku. Aplikace se vymezuje vůči zavedeným, oblíbeným platformám a snaží se prezentovat jako „netoxická sociální síť”. Zigazoo cílí především na mládež od 13 do 20 let a svůj potenciál vnímá v zavedení nových bezpečnostních opatření, mezi která patří zákat textových komentářů nebo ověřování uživatelů. Ta mají zajistit větší ochranu svých uživatelů, kontrolu nad obsahem i vytvoření odpovědnosti. 

Zdroje:

  1. Which countries have banned TikTok and why? [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné z: https://www.euronews.com/next/2023/04/04/which-countries-have-banned-tiktok-cybersecurity-data-privacy-espionage-fears
  2. Aplikace TikTok představuje hrozbu [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné z: https://www.nukib.cz/cs/infoservis/hrozby/1941-aplikace-tiktok-predstavuje-bezpecnostni-hrozbu/
  3.  The other Chinese apps taking the US and UK by storm [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/technology-65072407
  4. [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné z: https://app.sensortower.com/overview/1500855883?country=us
  5. TikTok alternatives arise: Zigazoo founder looks to build the ‘Whole Foods’ of social media [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné z:
  6. https://www.insiderintelligence.com/content/tiktok-alternatives-arise-zigazoo-founder-looks-build-whole-foods-of-social-media

Tohle si nekupujte! Deinfluencing a jeho vliv na uživatele sociálních sítí

Tak malá kabelka, že se do ní nevejde ani mobilní telefon. Boty, které vypadají jako již nošené nebo 20 odstínu rtěnek, z nichž používáte jen 5. Opravdu potřebujeme všechno, co vidíme na sociálních sítích?

Influenceři se stali neodmyslitelnou součástí sociálních sítí a prostřednictvím své činnosti ovlivňují stovky, ba dokonce i miliony uživatelů. Pojďme si přiznat, že každý z nás alespoň jednou podlehl.

„Příspěvky od influencerů na sociálních sítích vyvolají zájem o propagovaný produkt či službu až u 81 % spotřebitelů“ 

MediaGuru

Deinfluencing

Od nového roku však můžeme na sociálních sítích, převážně TikToku a Instagramu, pozorovat trend jenž se nazývá deinfluencing. Influenceři ve videích s hastagem #deinfluencing zmiňují, jaké produkty si koupili a nevyhovují jim nebo koupě zpětně litují. Případně svým sledujícím doporučují i lacinější varianty produktů, které jsou stejně kvalitní. 

Deinfluencing by měl v zásadě nabádat uživatele, aby kriticky přemýšleli o svých nákupech a zhodnotili jejich nezbytnost. 

Diyora Shadijanova, Dazed

Tento trend by mohl mít mnoho pozitivních dopadů. A to nejen na planetu, ale i na naše peněženky.

Konec konzumního stylu života

Deinfluencing má potenciál přispět k vyváženějšímu a objektivnějšímu rozhodování při nakupování a může tak být prospěšný pro jednotlivce, ale i pro společnost. Nejenomže může snížit množství zbytečného odpadu, ale dalo by se uvažovat i nad jeho schopností odstranit toxický vliv některých influencerů.

Mnoho influencerů na sociálních sítích propaguje kulturu neustálého nakupování a jejich sledování může vést k pocitu, že se musíme snažit držet krok s módními trendy a nakupovat stále nové produkty, aby nás ostatní vnímali jako úspěšné a šťastné.

Tento druh tlaku může vést k pocitům úzkosti, srovnávání se s těmito dokonalými obrazy a vzbuzování pocitu nedostatečnosti. Zvlášť nebezpečné je to kvůli aktuální finanční nerovnováze, vysoké inflaci a obav z krize, které také mohly vést ke vzniku tohoto trendu.

Deinfluencing přiznává, že populární produkty nemusí být vhodné pro všechny. Případně se snaží svým sledujícím ukázat i levnější alternativy.

Vliv na životní prostředí

Snižování tlaku na spotřebitele podporuje také udržitelný způsob života. Sledující tak mohou snížit svoji spotřebu a tím pádem i produkci odpadu a emisí skleníkových plynů.

Velcí influenceři povzbuzují giganty rychlé módy, jako je Shein nebo Old Navy, výroba oblečení podle ResearchGate přispívá k téměř 8 až 10 % světových emisí uhlíku spolu s 20 % globálního znečištění vody.

Techtarget

Otázka důvěry

Influenceři, zapojující se do trendu deinfluencingu, se snaží pomoci svým sledujícím tím, že jim přináší opravdu upřímné názory na produkty, namísto aby je podporovali k nákupu věcí, které nepotřebují. Tento přístup má potenciál zvýšit důvěru sledujících v influencery a pomoci jim vytvořit dlouhodobější a udržitelnější vztah s publikem.

Nevyřčenou otázkou však zůstává placená spolupráce. Influenceři by i přesto neměli zapomínat na zodpovědnost vůči svým sledujícím. V konečném důsledku může být tento přístup přínosný jak pro influencery, tak pro jejich sledující.

Tento trend by mohl v influencerech vyvolat větší otevřenost a jejich doporučení tím pádem budou i mnohem důvěryhodnější. To může vést k většímu respektu a loajalitě k influencerům, kteří se snaží být skutečně upřímní.

Nicméně, stále existuje riziko, že někteří influenceři využijí trendu deinfluencingu pouze pro pomyslné získání důvěry svých sledujících a dále se budou chovat neeticky.

Stále je to influencing?

Není deinfluencing přeci jen stále influencing? Převážně v případě, kdy influenceři doporučují lacinější varianty produktů a nabádají tím sledující ke koupi. Tímto způsobem se také opět zvyšuje negativní dopad na životní prostředí.

Každá mince má dvě strany. Pojďme si proto z tohoto trendu vzít to pozitivní. Konečně jsme zjistili, že ten fén za 14 tis. za to nestojí.

Deinfluencing stále může být považován za krok správným směrem. Sledující by však měli být obezřetní a zvažovat každý svůj nákup.

Zdroje

Diyora Shadijanova. The rise of the deinfluencer. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.dazeddigital.com/life-culture/article/58129/1/the-rise-of-the-deinfluencer-tiktok-recession-overconsumption

Diana Pearl. TikTok’s Deinfluencing Trend, Explained. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.businessoffashion.com/articles/marketing-pr/tiktoks-deinfluencing-trend-explained/

Stephanie McNeal. Sorry, But The „Deinfluencing Trend“ Is Just…Influencing. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.buzzfeednews.com/article/stephaniemcneal/deinfluencing-trend-tiktok

MediaGuru. Až 81 % spotřebitelů přiznává ovlivnění influencery. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2023/02/az-81-spotrebitelu-priznava-ovlivneni-influencery/

Amanda Hetler. Deinfluencing explained: Everything you need to know. [online]. [14.03.2023]. Dostupné z: https://www.techtarget.com/whatis/feature/Deinfluencing-explained-Everything-you-need-to-know

Proč neměl kapitán Kirk TikTok?

Hvězdné datum 45944.1 kapitán Kirk z hvězdné lodi Enterprise se přibližuje k nezmapovanému, hvězdnému systému, kde byla lokalizována ztracená, výzkumná loď Brattain, která se od volání o pomoc před třemi týdny již neohlásila. Kapitán Kirk se zvedá ze svého kapitánského křesla, dívá se na hvězdný systém na obrazovce, vydává rozkazy a… NEfotí si nový hvězdný sytém na mobil, nepřidává ho na svůj Instagram #coolstarsystem #newDiscovery, nepřidává ani informaci na oficiální Twitter hvězdné flotily (průzkumná a obranná organizace ve světě Star Treku), #starfleet announces #USSEnterprise found stranded #USSBrattain a dokonce ani neinformuje starší spoluobčany na Facebooku. Zřejmě proto, že i přesto, že se seriál Star Trek odehrává ve 24. století, tak postavy žádné sociální sítě ani podobná digitální média k dispozici nemají, ale když si v 80. letech minulého století vysnili vesmírné lodě, tak proč ne TikTok?

Většina sci-fi příběhů, ať už jsou to knihy, filmy nebo seriály ukazuje možnou budoucnost lidstva a předhání se v tom, jaké nové vynálezy a technologické vychytávky autor dokáže vymyslet. Nicméně většina nových technologií představených ve sci-fi příbězích jsou vlastně pouze vylepšené, zdokonalené a modifikované technologie, které měli lidé v době napsání příběhu. Vesmírné lodě jsou pouze vylepšené lodě námořní – když můžeme jezdit po mořích, tak v budoucnu budeme určitě brázdit i vesmír, létající auta jsou vylepšené verze dopravních prostředků, nadsvětelný pohon je naše touha po stále větších rychlostech, univerzální překladač do mimozemských jazyků je pouze upgradována verze papírového slovníku, světelný meč, energetické štíty a jiné laserové zbraně jsou vylepšené středověké meče, brnění a naše palné zbraně, hologramy jsou dokonalejší verzí 2D televize a létající skateboard je prostě lepší skateboard – je to vlastně evoluce strojů. Nicméně sociální sítě a digitální média, které využíváme dnes, ve starších sci-fi příbězích chybí a to zřejmě proto, že nevychází z žádné předchozí technologie.

Zdá se, že sociální sítě a digitální svět jsou opravdová novinka a něco s čím jsme tak úplně nepočítali. Přímo nevychází z žádné předchozí, primitivnější technologie, a tak je žádný autor sci-fi nezahrnul do svého díla. Žádný Star Trek, Star Wars, Duna, Návrat do Budoucnosti, Vetřelec, Pátý Element ani pomalu se naplňující Demolition man neukazuje postavy, které si znuděně lajkují něčí fotky na internetu. Fanoušci Star Treku se často chlubí tím, že Star Trek za 50 let své existence předpověděl mnoho moderních vynálezů, ale nic, co by alespoň vzdáleně připomínalo TikTok. Digitální média a sociální sítě jsou vskutku zcela nový koncept, díky čemuž vlastně nevíme, čeho se od nich můžeme nadít a stále nás překvapují. Je to jako kdyby se na zemi z čista jasna objevil nový druh zvířete a my netušili, kam ho zařadit, co si sním počít nebo zda žere lidi.

Sociální sítě se již začaly objevovat až v moderních sci-fi příbězích, kde se již autoři jejich možnou evolucí zabývají a zatím většinou spíše negativně, což se nicméně děje u každé nové technologie. Lidé mají vždy pocit, že nová technologie přinese zkázu světa. Nicméně je fakt, že zatímco moderní zbraně, lodě, hologramy jsou výsledky dlouhé evoluce, a tak si následky jejich pokračujícího vývoje dokážeme představit, tak sociální sítě a média jsou evolučně na začátku. Pokud ovšem důvod, proč si kapitán Kirk nehraje na TikToku není to, že sociální sítě a digitální média nejsou pouze evolucí technologickou, ale svým způsobem i biologickou.

Postupně přesouváme své životy do digitálního světa a možná brzy nepoznáme, co je realita a co není podobně jako ve filmu Matrix. Není tedy Matrix vlastně jedna velká sociální síť? Pokud ano, tak se můžeme zamyslet nad tím, jaký je vlastně rozdíl mezi Star Trekem a Matrixem; Star Trek, kde žádný TikTok není, se vždy snažil ukazovat světlou, a utopickou budoucnost, zatímco Matrix je dystopická sci-fi o zániku lidstva. Tak uvidíme…

Jak Tik Tok (ne)čte naše myšlenky

Představte si například situaci, že jdete domů z práce, svítí vám sluníčko do očí a vy si pomyslíte, že si musíte pořídit nové sluneční brýle. Doma si sednete na gauč zapnete telefon nebo počítač a nejednou z ničeho nic, na vás na internetu všude vyskakují reklamy na sluneční brýle. A to bez toho, aniž byste to předním nějak online vyhledávali, či dokonce řekli nahlas. Určitě se už něco podobného stalo každému, kdo aktivně využívá a tráví čas na sociálních sítích. Tohle se děje díky algoritmu, na základě kterého, většina sociálních sítí a i Tik Tok dnes funguje.

(Zdroj: Gettyimages.com)

Tik Tok je jednou z nejvíce populárních aplikací. Proslavil se virálními trendy, které se pak často šíří po celém internetu a zejména mezi mladými lidmi. Funguje tak, že vám algoritmus nabízí obsah (krátká videa) vytvářený ostatními uživateli a i vy sami můžete být tvůrci obsahu. Tento vysoce personalizovaný algoritmus, který řídí vaši ForYou Page je i to, co dělá Tik Tok tak návykovým a uživatelé na něm tráví hodiny času. Ale právě algoritmus je i to co dělá Tik Tok nebezpečným.

Jak to tedy celé funguje?

Tik Tok je známý tím, že se snaží udržet svůj algoritmus v tajnosti, ale jednoduše se dají vydedukovat základní principy na základě kterých funguje. Například nebere jednotlivé uživatelské profily jako celek, ale posuzuje jednotlivá videa zvlášť. To znamená, že i přesto, že má uživatel málo sledujících může se jeho video stát úspěšným. Algoritmus pak funguje na bázi „lajků“, komentářů a času přehrání u jednotlivých videí. Jedná se o celkovou angažovanost a strávené hodiny nebo i celkové rozšíření video obsahu a jeho virální kvalita. Tedy podle toho, jakým způsobem s jednotlivými tématy uživatel postupně interaguje, takový obsah mu to pak následně nabízí ve větší míře. V moři videí se pak jednotlivec zase různými způsoby zapojuje nebo nezapojuje. Proto, každý jednotlivý uživatel bude mít svou ForYou Page velmi rozdílnou. Některým se mohou zobrazovat jen roztomilá videa pejsků a kočiček a někdo může zase dostávat zásobu videí s extrémistickými politickými názory. Často se i stává, že kvůli algoritmu je nezletilým dětem nabízen obsah se sexuální tématikou. Proto se algoritmy mohou stát i nebezpečným nástrojem, který může být využit.

V určitých případech algoritmus také nefunguje jen pro propagaci populárních věcí, ale i pro to, aby zviditelnil věci, které by nemusely být tak populární. Avšak spíše se soustředí kolem věcí a témat, které jsou mezi uživateli ve velkém počtu schvalovány.

Všechno je to o datech

Všechny algoritmy sociálních sítí sbírají veškerá dostupná data o uživatelích a s těmi dále pracují. Na první pohled se to nemusí zdát, ale takto sesbíraných a uložených dat může být opravdu hodně a lze z nich vyčíst mnoho informací. Ať už z preferovaného nastavení samotné aplikace a uživatelského účtu nebo z dat na základě interakce a informací z videí (popisky, hashtagy apod.) Proto se také může zdát, že nám Tik Tok a v podstatě i jakékoliv jiné sociální sítě čtou myšlenky.

(Zdroj: Pixabay.com)

Algoritmus jako takový se snaží spíše predikovat obsah, který bude uživatele zajímat. Tedy doslova nečte myšlenky, ale mapuje části obsahu a zobrazuje předpokládaný obsah z hlediska pravděpodobnosti zobrazení anebo zapojení uživatele. Uživatel tedy vyjadřuje své preference interakcí a svým zapojením. Čím víc dat o uživateli algoritmus sesbírá, tím přesnější se ve svých predikcích stává. Uživatel je tedy v podstatě žádán, aby reagoval na určitý soubor možností, který je mu nabízen a tím se celý systém stává lepším a lepším.

Celé je to pravděpodobně o opakovaném podněcování na míru šitého obsahu což tedy celkově vede k vyšší denní aktivitě uživatelů. Tik Tok je se svým algoritmem tedy velmi účinný nástroj na zjištění a predikování chování lidí.

Autor: 68554894

Design a site like this with WordPress.com
Začít