Článek Generation Z as a Target of Mobile Apps Advertising se zabývá vztahem mezi generací Z, mediálním světem a sociálními sítěmi mj. v kontextu marketingu, ale i rizik, která takové vztahy přinášejí. Práce řeší také vývoj sociální sítě TikTok a její vliv na demografii s ohledem na již zmíněné příslušníky generace Z. Nabízí také výsledky několika průzkumů z USA nebo Evropy. Tento text byl vydán v rámci konference Megatrendy a médiá (Megatrends and Media), kterou pořádá Katedra masmediálné komunikácie na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě. Konference se koná vždy na jaře a věnuje se nejnovějším poznatkům v oblasti médií a komunikace.
Autory článku jsou Patrik Lenghart a Andrea Lesková. Oba se věnují mj. současným trendům v médiích a dopadům (nových) médií na společnost.
Základní tezí, se kterou text pracuje, je skutečnost, že generace Z (tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012) je historicky první demografickou skupinou, která je již odmala vystavena internetu a světu technologií. Z hlediska věku se sice jedná o nesourodou kohortu lidí, nicméně to, co ji spojuje, je právě způsob používání technologií, může jít například o používání chytrých telefonů, sociálních sítí a podobně. Text se odkazuje na studii z roku 2019 uskutečněnou ve Velké Británii, ze které vyplynulo, že více než polovina 10letých dětí má svůj vlastní chytrý telefon. Vlastnění mobilu je tak vnímáno jako „malá dospělost“.
Celosvětová data dále ukazují, že generace Z používá mobilní technologie na denní bázi, je ale zároveň vystavena také všem negativním efektům, které z používání technologií plynou. Odhaduje se, že na světě je v současné době (2022) asi 1,35 miliardy adolescentů, a že sociální a ekonomický vliv této skupiny je značný. Generace Z je často připodobňována k mileniálům, což do určité míry platí, neboť z průzkumů ve Spojených státech v roce 2018 vyplynulo, že v otázce postojů ke společenským otázkám jsou si obě generace velmi blízké. Nicméně existují specifika, která právě gen-Z od mileniálů odlišují. Jde například o větší míru kulturní diverzity a propojenosti.
Vliv generace Z na mediální trh je vzájemný a je dán naplňováním preferencí a potřeb této kohorty. Článek uvádí jako příklad neustálé se přizpůsobování sociálních sítí svým uživatelům tak, aby naplnily jejich potřeby. Konkrétně se text zaměřuje na TikTok, který vnímá jako novou a úspěšnou platformu, a který během prvního roku po spuštění dosáhla 100 milionů uživatelů. V době zveřejnění tohoto článku šlo o 7. celosvětově nejpoužívanější sociální síť dostupnou ve více než 200 zemích. Z průzkumů z června 2020 vyplynulo, že více než 41 % uživatelů je ve věku od 16 do 24 let. Jako nejsilněji zastoupená věková skupina tak má na TikTok zásadní vliv. A i naopak. Autoři také uvádějí výsledky svého průzkumu na slovenských středních školách v letech 2020 a 2021. Z nich vyplynulo, že v roce 2020 TikTok používala 2 % respondentů, zatímco o rok později to bylo už téměř 30 %. Tato data kopírují vývoj i v jiných zemích EU a USA. Autoři zároveň poukazují na to, že je TikTok, jako sociální síť s až sekundární funkcí streamování videa, daleko ziskovější než tradiční videoplatformy, jako je YouTube, Disney+ nebo Netflix.
Text se věnuje i dalším datům o používání TikToku (v roce 2021): přibližně 40 % Evropanů ve věku 18-24 používá TikTok, průměrně strávený čas u obrazovky je 45 minut denně. Z tohoto důvodu je čínská sociální síť ideální pro cílení na generaci Z. Oproti tradičním formám reklamy, například v televizi nebo rozhlase, jde o mnohem efektivnější způsob, jak oslovit tuto cílovou skupinu.
Článek uvádí, že vliv aktivit generace Z na mediální trh je velký a neustále roste. Objevují se však etické otázky, které je potřeba zkoumat hlouběji. Jako problematické se mohou jevit marketingové aktivity ve vztahu k mladé generaci, které často obchází místní legislativu nebo etické kodexy pro reklamu nebo žurnalistiku. Samy sociální sítě jsou pak často v konfliktu s místní legislativou, jsou zatíženy jiným zdaněním než například tradiční média a podobně.
Další problematickou a eticky komplikovanou oblastí je sdílení osobních a finančních údajů rodičů mladých uživatelů internetu. Ti jsou při procházení webů často pod dohledem rodičů, ale zároveň využívají platební metody svých rodičů – platební karty, bankovní účty nebo jiné prostředky. To může být eventuálním rizikem při prozrazení těchto údajů ale i údajů o samotné finanční kondici rodičů třetím stranám. Zejména problematické je to pak v případě TikToku, který je druhou nejvíc profitabilní aplikací, zároveň ale množství finančních transakcí probíhá přes platební metody rodičů mladých uživatelů. Autoři dochází k závěru, že je nezbytné vést diskuze o přístupu mladších uživatelů k těmto platebním údajům, mj. z bezpečnostních důvodů.
Článek nabízí zajímavé shrnutí (ve své době) aktuálních informací a poznatků o fungování TikToku ve vztahu ke generaci Z. Nicméně text nepřináší nějaké výrazné nosné závěry, které by posunuly dosavadní poznatky. Často se v něm ale objevovaly, dle mého názoru, nesouvisející čísla a statistiky, které ale s výsledky bádání neměly mnoho společného. Upozorňuje na problematiku legislativy v kontextu reklamy cílené na mladé uživatele, nicméně nepředkládá žádná konkrétní řešení, pouze uvádí nutnost otevřít debatu nad tímto tématem.
Zdroj: LENGHART, Patrik a Andrea LESKOVÁ. Generation Z as a Target of Mobile Apps Advertising. Megatrendy a médiá. 2021, 2021(8), 414-420.
Dominik Rašek
Ta naše platforma 
Článek pojednává o generaci Z a o jejím vztahu na mediální trh, konkrétně se text věnuje sociální síti TikTok. Autoři textu považují TikTok za ideální z hlediska marketingového cílení na mladou generaci. Současně autoři otevřeli téma některých etických problémů souvisejících s používáním TikToku. Upřímně překvapila mě míra využívání platebních metod u těchto mladších uživatelů a uživatelek od rodičů, což samozřejmě může představovat bezpečnostní riziko.
Zároveň souhlasím s autorem příspěvku, že by bylo vhodnější, kdyby text nebyl koncipován spíše jako shrnutí, a aby u dat a statistik bylo jasné, jaká je jejich souvislost s daným textem. Současně by bylo, jak uvádí autor příspěvku, lepší, kdyby závěrem článku nebylo pouhé uvedení, že je potřeba otevřít na téma bezpečnosti při zadávání finančních údajů debatu, diskuzi na téma by bylo samozřejmě opodstatněné otevřít, ovšem přínos studie by rozhodně zvýšilo, kdyby šla ve svých závěrech dále.
58695431
To se mi líbíTo se mi líbí
Tento článek se zabývá vztahem generace Z k sociálním sítím, zejména se zaměřením na marketing a reklamu na platformě TikTok. Jeho struktura je relativně jasná a přehledná, začíná základními informacemi o generaci Z a postupně přechází k diskusi o vlivu TikToku na tuto generaci a naopak.
Co se týče pozitiv, článek uvádí relevantní informace o používání technologií generací Z, přičemž se opírá o studie a průzkumy. Také nabízí zajímavé údaje o rostoucím vlivu TikToku, jehož uživatelskou základnu tvoří převážně mladí lidé. Tyto informace jsou důležité pro porozumění trendům v digitálním marketingu a reklamě.
Nicméně, článek (nebo studie?) má několik nedostatků. Jedním z nich je absence konkrétních závěrů nebo doporučení na základě prezentovaných dat. Autor sice diskutuje o etických otázkách spojených s marketingem na mladé uživatele, ale nepřináší žádné návrhy, jak s těmito problémy zacházet.
Dále, některé části článku působí spíše jako popis, než analýza. Například, údaje o růstu uživatelské základny TikToku jsou důležité, ale článek by mohl lépe prozkoumat důvody, proč právě tato platforma oslovuje generaci Z a jaké jsou důsledky tohoto trendu pro digitální marketing.
Celkově vzato, tento článek přináší užitečné informace o vztahu generace Z k sociálním sítím a marketingu, ale vyžaduje hlubší analýzu a kritické zkoumání prezentovaných dat. Jasnější závěry a doporučení by posílily jeho hodnotu pro čtenáře. Je ovšem otázka, jestli je to nedostatek článku nebo původní studie.
72021162@fsv.cuni.cz
To se mi líbíTo se mi líbí
Asi stejně jako autora tohoto blogu, mě zaujal název popisované studie – „Generace Z jako cíl inzerce mobilních aplikací“. Očekávala jsem, že se dozvím nějaká faktická zjištění, takže, stejně jako autor blogu, jsem tak trochu zklamaná. Článek dobře ilustruje, jak technologie pronikly do života generace Z a vzrůstající vliv TikToku. Řekla bych ale, že je to pouze úvodní vstup do problematiky (možná více odpovědí přišlo během zmiňované konference).
Marketingová oddělení firem při cílení na generaci Z se snaží o určitou autentičnost, či alespoň její iluzi. Snaží se vytvářet kreativní prostředí v obchodech, propagují určitý retro styl s moderním nádechem, který podle komerčních průzkumů na generaci Z funguje, vytváří vlastní podcasty a videa, neboť s psaním reklamních textů u této generace nepochodí.
Součástí marketingových strategií je i vývoj interaktivních a personalizovaných digitálních zážitků, což je právě pole pro aplikace. Přes ně firmy mohou posílit věrnost zákazníků, lépe budovat značku a vytvořit pocit exkluzivnosti. Hlavně mobil máme stále po ruce, takže značky velmi účinně zvyšují svou viditelnost.
Zajímavé by bylo ale zjistit, jaké to má dopady na generaci Z.: Jaký vliv na ně má neustálý přístup k mobilním aplikacím? Jakým způsobem ovlivňuje personalizovaný obsah a cílená reklama na sociálních sítích nákupní chování a spotřebitelské preference mladých lidí? Jaké jsou strategie a mechanismy, které mladí lidé používají k regulaci svého digitálního života a ochraně svého duševního zdraví? A používají vůbec nějaké?…A co na to Jan Tleskač?
To se mi líbíTo se mi líbí
Ke kritice článku – Megatrendy a média je lokální konference a kvalita příspěvků tomu odpovídá. Díky za post!
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi zajímavý článek, který kvalitně shrnuje původní studii. Téma vlivu generace Z na světový marketing je velmi aktuální, jelikož vliv můžeme pozorovat i u nás v České republice. Obecný trend je totiž takový, že reklamy postupně ubírají na serióznosti. Skvělým příkladem jsou sociální sítě restaurace McDonald’s. “Mekáč” všichni známe, jedná se o globální značku, obří korporát, jehož marketing měl vždy rodinný a šťastný nádech, ale také byl vždy “seriózní”, jednalo se o takový čistý, možná i nudný marketing.
Nyní je ale „Mekáč“ zaměřen primárně na Gen Z, na jeho profilech můžeme vidět spousta humoru ve formě různých memů, vtipných videí, komentářů a podobně. Tu a tam se objeví i oficiální marketingové sdělení, ale vesměs jsou jejich sociální sítě z většiny v podstatě takovou meme stránkou. A funguje to skvěle, cílová skupina oceňuje větší přirozenost a sítě „Mekáči“ rostou. Celý tento trend vlastně spoustě mladých lidí se znalostí meme kultury otevírá pracovní pozice a kdo ví, možná i potenciální kariéry.
Pokud bych měl něco vytknou, článek bych možná příště zkusil napsat méně odborně, resp. napsat ho tak, aby se lépe četl někomu mimo akademické prostředí.
Jonáš Mácha
To se mi líbíTo se mi líbí
Hezký den,
článek se zabývá významem generace Z v kontextu sociálních sítí a marketingu, zejména s ohledem na rozvoj platformy TikTok. Autoři Patrik Lenghart a Andrea Lesková poskytují zajímavý přehled o tom, jak tato generace ovlivňuje mediální trh a jaké jsou rizika spojená s marketingovými aktivitami cílenými na ni. Jsem přesvědčen, že článek poskytuje užitečné informace o tom, jak generace Z využívá mobilní technologie a sociální sítě a jaký vliv má na marketingové strategie. Zejména analýza TikToku jako nové a úspěšné platformy poskytuje přínosný pohled na to, jak se nové technologické nástroje stávají klíčovými pro oslovování této generace.
Nicméně, souhlasím s tím, že článek by mohl být bohatší na konkrétní závěry a doporučení. Spíše než jen popisovat situaci by bylo užitečné diskutovat o možných řešeních pro etické problémy spojené s marketingem cíleným na mladé uživatele. Dále by bylo zajímavé vidět rozpravu o tom, jak by měla vypadat regulace v této oblasti a jakým způsobem by měli marketéři a platformy přistupovat k mladým uživatelům.
Jedním z článků, který se zabývá podobnou problematikou, je studie „The Dark Side of Social Media: A Cross-Sectional Study of Psychological Distress, Fear of Missing Out, and Indicators of Sleep among Adolescent Users“ (Ridder, 2021). Tato práce zkoumá temné stránky sociálních médií, včetně jejich dopadu na psychické zdraví adolescentů. Tímto směrem by mohl být rozšířený výzkum v oblasti vlivu sociálních médií na mladé lidi, aby bylo možné lépe porozumět jejich potřebám a rizikům spojeným s jejich používáním.
Celkově lze tedy říct, že práce Patrika Lengharta a Andrei Leskové přináší cenný přehled o vztahu generace Z a sociálních médií, avšak další výzkum a diskuze jsou jednoznačně potřebné k hlubšímu porozumění této problematiky.
Autor: Jan Vonášek
To se mi líbíTo se mi líbí
Sociální sítě jsou dnes nepostradatelnou součástí každodenního života a ovlivňují náš způsob komunikace, zábavy i získávání informací. Jednou z nejpopulárnějších platforem mezi mladou generací, zejména generací Z, je TikTok. Jeho úspěch nelze přehlédnout, a to díky svému inovativnímu formátu krátkých, často interaktivních videí, které dokážou oslovit široké spektrum uživatelů a nabídnout jim zábavu i inspiraci. Děsivou realitou je, že mnoho dětí a mladých lidí považuje TikTok nejen za zdroj zábavy, ale také za primární zdroj informací a inspirace. To může vést k šíření dezinformací, nezdravých trendů nebo dokonce nebezpečných chování.
Je třeba si uvědomit, že i když sociální média jako TikTok mohou být zábavná a inspirativní platforma, je důležité, aby uživatelé, zejména mladí lidé, byli kritičtí a kriticky zkoumali obsah, který konzumují. Rodičovská a vzdělávací opatření jsou klíčové pro to, aby se mladí lidé naučili rozpoznávat a kriticky hodnotit informace, které konzumují online. Zároveň by bylo ideální, aby jim nenabídli ani údaje ke své kartě, kterou krmí nevtipné influencery jako je ShopaholicAdel.
Klára Tichá
To se mi líbíTo se mi líbí
Je pokaždé zajímavé dočíst si nějaké ty „pravdy“ o své vlastní generaci. V článku se dozvíme především o boomu fenoménu jménem TikTok a v mnoha ohledech až překvapí, jak strmě se tato sociální síť vyhoupla mezi největší hráče na trhu.
To, že Generace Z bude silně ovlivněna internetem a sociálními sítěmi především, je dle mého selského uvažování logické. Koneckonců se jedná o jednotlivce narozené do éry již zaběhlého kolosu informací a vzájemných komunikací jménem internet. Možná proto bych od článku očekávala, že se dozvím více o marketingu a jeho nových strategiích – souzním tedy s názorem kolegy, že satisfakce úplně nepřišla.
Co není ale může být. Nic se nevyvíjí tak rychle jako svět nových médií. Tudíž další studie, zaměřující se na nové trendy, na bližší zkoumání algoritmů či porovnávání internetového marketingu a toho televizního (potažmo rozhlasového), by zaručeně nebylo na škodu…
Františka Koptová
To se mi líbíTo se mi líbí
Autor se rozhodl shrnout text, který se zaměřuje na vztah mezi generací Z, sociálními sítěmi a marketingem, s důrazem na platformu TikTok. Ukazuje, jak generace Z využívá sociální média a mobilní technologie na denní bázi, a jakým způsobem to ovlivňuje mediální trh. Autoři shrnovaného článku poukazují na rostoucí vliv této generace na reklamní strategie a zmiňují, že sociální sítě se snaží přizpůsobit svůj obsah a reklamu potřebám této skupiny.
Další téma, kterého se text dotýká, jsou etické otázky spojené s marketingem zaměřeným na mladé uživatele, zejména pokud jde o sdílení osobních údajů a finančních informací. Autoři zdůrazňují potřebu vést diskusi o tomto tématu a upozorňují na rizika spojená s nedostatečným zabezpečením těchto údajů.
Celkově článek nabízí zajímavý pohled na vztah mezi generací Z a sociálními sítěmi z perspektivy marketingu a mediálního trhu. Ukazuje, jak moc se tyto technologie staly nedílnou součástí života mladých lidí a jakým způsobem to ovlivňuje současnou reklamní strategii.
Natálie Jurczaková
To se mi líbíTo se mi líbí
Je zajímavé sledovat, jak TikTok rychle reaguje na to, co jeho uživatelé chtějí a jak rychle si dokázal vybudovat silnou pozici mezi mladšími generacemi. To ukazuje, jak moc můžou sociální média ovlivnit to, co si mladí lidé kupují a jak tráví svůj čas.
Článek se také dotýká etických a legislativních problémů spojených s marketingem cíleným na mladé. Je to důležité, protože pro generaci Z je etické jednání značek víc než pro starší generaci. Co mi ale chybí, je nějaké konkrétní řešení těchto problémů. Místo toho článek spíš volá po otevření diskuse na toto téma.
Ačkoliv jsou v článku zajímavé informace o používání TikToku a jeho vlivu na generaci Z, občas se zdá, že některé statistiky jsou tam jen tak, bez hlubšího vysvětlení, jak přesně se váží k hlavnímu tématu. To může trochu mást.
Celkově se jedná o kvalitní zdroj pro pochopení, jak generace Z interaguje s reklamou na sociálních sítích a co to znamená pro budoucnost marketingu. Určitě by stálo za to probrat víc, jak tyto interakce formují ekonomické a společenské trendy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autor příspěvku dobře shrnuje vybranou studii, která zkoumá vliv generace Z na sociální média, především platformu TikTok. Generace Z je první skupinou, která vyrůstala v digitálním světě, tj. s internetem a dalšími digitálními technologiemi. Tato generace má ale, dle studie, vliv na sociální média, který může mít dalekosáhlé dopady i na marketing a digitální ekonomiku.
S nárůstem uživatelů sociálních sítí, zejména TikToku, bychom se měli více zaměřit na otázky týkajících se ochrany osobních údajů, cílené reklamy a možné „vedlejší“ účinky digitálního prostředí na mladou generaci jako takovou.
Co se týče obsahu studie, souhlasím s názorem autora tohoto příspěvku. Recenzovanému článku chybí hlubší analýza vlivů těchto trendů, popřípadě představení konkrétních řešení etických a legislativních otázek spojených s reklamou a ochranou soukromí. Text sice nepřináší žádné významné závěry, ale určitě stojí za přečtení zamyšlení.
Lucie Konečná
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek upozorňuje na velmi důležitý aspekt současné marketingové komunikace cílené na mladé lidi, kdy sama jako člověk pracující v marketingu vnímám, jak je velmi důležité prostřednictvím různorodých výzkumů skutečně blíže poznat generaci Z a její nákupní chování. Zároveň je ale o to více důležité se zabývat etickými a legislativními požadavky, jak článek i naznačuje, kdy jsou zejména na TikToku reklamě vystavováni i velmi mladí uživatelé, kteří si mnohdy neuvědomují možná rizika, v mnoha případech, jak jsem se sama i menším výzkumem mezi současnými 12letými a 13letými, dozvěděla, reklamní sdělení nejsou schopni vůbec rozpoznat a berou jej jako uživatelský obsah.
To se mi líbíTo se mi líbí
Skvělý článek o generaci Z a jejich vztahu k novým médiím, zejména k TikToku. Je dobře, že když autoři původního článku hovoří o Tiktoku, věnují se i etickým a bezpečnostním aspektům spojeným s používáním této platformy. Je důležité mluvit o těchto tématech, zejména když se jedná o aplikaci, která má tak zásadní dopad na mladé lidi po celém světě. O tom, co se děje s daty, které platforma sbírá, ani nemluvě.
Článek je dobře strukturovaný a čtení bylo příjemné, ale přiznám se, že jsem stejně jako Dominik trochu zklamaná, že autoři nepřinesli více empirických závěrů, které by podpořily diskuzi. Bylo by dobré vidět více dat, která by konkretizovala, jak generace Z TikTok a další sítě skutečně používá, a jaké to má konkrétní dopady na jejich chování a vnímání světa, potažmo i na jejich duševní zdraví.
Nejvíce mě zaujala pasáž o platebních metodách a způsobu, jakým děti a mladiství používají platební karty svých rodičů. Je to něco, co vidíme nejen na TikToku, ale také na platformách jako Twitch, kde mladí lidé často podporují své oblíbené streamery. Nedávná „kauza“ kolem Mikýře a Haterise, kdy Mikýř v reality show Survivor veřejně řekl, že Hateris „okrádá děti“, otevírá i v českém online prostoru důležitou debatu o tom, jak by měly být tyto transakce regulovány a jak moc transparentní by měly být.
To se mi líbíTo se mi líbí