V rámci článku, zveřejněného v recenzovaném časopisu Transformative Works and Cultures, se autoři Greg Loring-Albright, PhD, docent interaktivních médií na Harrisburg University of Science and Technology a Matt Griffin, PhD, absolvent oboru Dějiny a kultury médií, zabývají, jakým způsobem se dá vnést nostalgie do současných interaktivních médií, respektive počítačových her. Fenomén prahnutí po minulosti v hráčských komunitách se rozhodli zkoumat na konkrétním herním počinu, který se ostatně objevuje i v názvu tohoto článku:
A Hat in Time
Hra od dánské společnosti Gears for breakfast, se hráčům poprvé představila roku 2017. V současné době se dá hrát skrze macOS, Windows, PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch. Hlavní náplní této samozvané roztomilé 3D plošinovky, je pomoci mladé dámě s velikým kloboukem, která po roztodivné planetě vytratila důležité artefakty a přišla o palivo, bez kterého nemůže pokračovat ve své cestě. Na první pohled v ničem originální skákačka, připomínající mnoho jejich předchůdců. Právě to z ní ale udělalo svého druhu fenomén.
V Gears for breakfast se rozhodli jít již vyšlapanou cestou, která v hráčích vyvolává návaly vzpomínek na období herního průmyslu 90. a nultých let. Nejen grafika, ale i jazyk dialogů, plnění jednotlivých úkolů a celkový dojem spíše připomíná v článku tolik omílané hry jako: Sonic Adventures, Super Mario či Crash Bandicoot.
Tisíce her v jedné?
Důvody, proč se hra stala tolik populární u milovníků retra, jsou minimálně dva. Jedním z nich je fakt, že ke hře existuje řada stahovatelných modifikací (článek dokonce mluví o pěti tisících), vytvořených samotnými hráči. Ti si mohou například stáhnout modifikaci na motivy oblíbeného Maria a prostřednictvím A Hat in Time si zahrát za oblíbeného hrdinu s červenou čepicí a knírem.
Tím druhým důvodem je benevolentnost ze strany vývojáře. Gears for breakfast tyto “mody“ dokonce podporují a marketingově na nich staví. Nejširší fanouškovská základna těchto modifikací se sdružuje kolem herní platformy Steam, která tyto mody nabízí ke stažení. O tom, jak se takové modifikace vytváří či které z nich stojí za stažení, že pak řeší v různých komunitách a fórech, nejvíce však na zmíněném Steamu či platformě Discord.
A jak to celé funguje v praxi? Po stažení dané modifikace a následném spuštění hry se hráčům zobrazí výběr nejnovějších modifikací. V samotné hře je pak virtuální místnost, kterou mohou hráči navštívit a v ní pak nově stažený materiál hrát. Jednoznačně nejčastěji se hráči setkají s mody odkazujícího na Super Maria – ke stažení je jich více jak 200, na druhém místě je pak postavička ježka Sonica, která jich má kolem stovky. Zajímavým počinem je modifikace na počítačovou verzi druhého dílu Harryho Pottera. Tvůrce této modifikace vytvořil defacto dokonalou kopii klasické hry ze začátku milénia. Jen v nepatrných detailech lze vyčíst, že ji hráč hraje prostřednictvím A Hat in Time.
Kouzlo 90´s a 00´s her
Období, kdy v žádné domácnosti nechyběly konzole jako Playstation 1, Nintendo 64 či první verze Xboxu, v mnohých zanechalo tak silný dojem, že hry, které v té době vznikaly, považovali za ty vůbec nejlepší. Otázkou ale je, jakou roli v tomto názoru zastává dlouhý časový odstup.
V článku autoři citují kulturní teoretičku Svetlanu Boym, která se zabývala otázkou poněkud sentimentálního vzpomínání na časy minulé, respektive nostalgií. Tu následně rozděluje na Nostalgii obnovující, která zvýznamňuje minulost a snaží se obnovit ony šťastné vzpomínky v co nejpřesnější podobě a na Nostalgii reflexivní, která akceptuje fakt, že minulost je již za námi a staví do popředí nedokonalý proces vzpomínání. Do které škatulky spadá A Hat in Time jest otázkou, autoři se každopádně poněkud nevraživě vyjadřují k první z forem zmíněné. Obnovující nostalgie podle nich více symbolizuje neo-konzervatismus 80. let a americké maloměsto let padesátých. Reflexivní nostalgii již více nezmiňují.
A Hat in Time může každopádně být jakousi fúzí obou zmíněných. Gears for breakfast se totiž při vývoji hry zajisté inspirovali v minulosti, nejde přesto o úplnou kopii věcí již vzniklých. Pokud jde ale o modifikace, vytvořené herními nadšenci, v mnoha případech již o co nejvěrohodnější zachycení počinů minulých jde. I z toho důvodu se tato hra stala vhodným příkladem k článku, řešícím právě nostalgii.
A Hat in Time není jen obyčejnou hrou
V článku se hned po názvu hry nejčastěji opakuje slovo platforma. Ale v jakém kontextu?
Hned ve dvou. V první řadě se A Hat in Time řadí mezi tzv. 3D platformer games, které se vyznačují hraním ve trojrozměrném prostoru, kde je cílem hlavního hrdiny zdolávat překážky, až už skákáním, běháním, či dokonce létáním. Zároveň je ale hra platformou samou o sobě, jelikož sdružuje hráče napříč světem a přímo v ní se dá tvořit další, veřejně šířený obsah. Platformy musí k dosažení tohoto statusu být programovatelné, což A Hat in Time zajisté splňuje.
Hra je tedy nejen výplní volného času, jedním z klíčů k nostalgii či únik od reality do celé řady imaginárních světů, je to i virtuální prostor ke sdružování lidí se stejnými či podobnými zájmy. Podporuje lidskou kreativitu a podněcuje k zajímavým diskusím. Ačkoli A Hat in Time vyšlo před více jak sedmi lety, jedná se o stále aktivní a živý organismus, na kterém nezanevřeli ani sami tvůrci. Jsou stále aktivní na sociálních sítích a stále novými herními dodatky udržují mladou dámu ve velkém klobouku v centru dění…
Františka Koptová
Zdroje:
- Griffin, M., Loring-Albright. G. ( 2024.) Platforming the Past: Nostalgia, Video Games, and A Hat in Time. V Transformative Works and Cultures, no. 42.
- Boym, S. (2001.) The Future of Nostalgia. New York: Basic Books.
Ta naše platforma 
Nikdy jsme nepatřila mezi fanoušky online her, a i přesto jsme se jako malá nejvíce vyblbnula u modrého ježka Sonica a jeho družiny přátel. Nostalgicky se občas nachytám, jak na tu hru vzpomínám a snažím se si vybavit i název přístroje, na kterém jsme to se ségrou hrály.
Je fascinující, jak se retro herní prvky stávají opět módními a získávají si nové fanoušky. Hra „Hat in Time“ úspěšně zachycuje atmosféru starých her a láká hráče právě na svojí nostalgickou stránku. Možná je to právě touha po návratu do doby, kdy jsme byli bezstarostní, co láká lidi zpět k těmto klasickým titulům.
Pro mnohé z nás jsou tyto hry spojené s nezapomenutelnými okamžiky, a tak není divu, že se s k nim s nostalgickým úsměvem vracíme. Takové retrospektivní cesty nám přinášejí radost a jednou za čas nikdy nikomu neuškodí.
Tichá Klára
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka podle mého velmi čtivě shrnula článek, který dle výše zmíněného nabízí zajímavý pohled na fenomén nostalgie v kontextu moderních počítačových her, s důrazem na hru „A Hat in Time“. Je fascinující vidět, jak se vývojáři snaží vnést do současných her prvky, které evokují vzpomínky na minulost a nabízejí hráčům pocit nostalgie.
Ač jsem nikdy nebyla velkým fanouškem online her, hra „A Hat in Time“ si pravděpodobně získala popularitu nejen svou samotnou hratelností, ale také díky podpoře a otevřenosti vůči herním modifikacím ze strany vývojářů. Tato podpora umožňuje hráčům vytvářet a sdílet vlastní obsah, což dává hře neustálý proud nových zážitků a udržuje ji živou i po letech od vydání. Autoři shrnutého článku reflektují na to, jak nostalgie funguje v kontextu této hry, a diskutují o různých aspektech nostalgického vnímání minulosti. Je zajímavé, že se zmiňují o rozdílných přístupech k nostalgii, jako je obnovující a reflexivní nostalgie, a zkoumají, jak tyto koncepty mohou být aplikovány na herní prostředí.
Téma nostalgického vnímání minulosti má zřejmě široký apel, protože může oslovit hráče různých věkových skupin a nabídnout jim příležitost prožívat znovu vzpomínky na jejich oblíbené hry a doby.
Děkuju za zajímavý článek a pro mě nový vhled na nová média v podobě online her.
Natálie Jurczaková
To se mi líbíTo se mi líbí
Analýza hry A Hat in Time mi odhaluje, jak mohou být klasické herní principy a estetiky účinně znovu použity k vytvoření nových zážitků, které přesto zůstávají věrné duchu původních her, jež formovaly dětství mnoha hráčů. Tento fenomén se jeví jako klíčový prvek v pochopení, proč jsou některé hry vnímány jako „nejlepší všech dob“ – nejen kvůli jejich inovativním mechanismům nebo technickému provedení, ale kvůli jejich schopnosti vyvolávat silné emocionální reakce a vzpomínky.
Zvláště zajímavá je podpora komunity ve hře A Hat in Time, kde vývojáři nejenže podporují vytváření a sdílení modifikací, ale také aktivně vytvářejí prostor pro fanouškovskou tvořivost. Toto posiluje herní platformu jako místo setkávání, diskusí a tvorby, což ukazuje, že hry mohou být kreativním i komunitním centrem.
V článku se také poukazuje na rozdíl mezi obnovující a reflexivní nostalgií, což je důležité pro pochopení, jak se minulost reinterpretuje a znovu začleňuje do současné kultury. A Hat in Time se jeví jako hra, která může sloužit jako most mezi těmito dvěma formami nostalgického prožívání.
Celkově článek nabízí zajímavý pohled na interakci mezi nostalgií, inovací a komunitním zapojením ve světě videoher a zdůrazňuje rostoucí význam her jako významné kulturní a sociální platformy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi zajímavé zamyšlení nad nostalgií v oblasti počítačových her a technologie obecně. Autorka textu hezky shrnuje původní článek a přistupuje k tématu se zájmem. Nostalgie je ve videoherní komunitě velmi častým faktorem, pořádně se totiž začalo hrát na přelomu tisíciletí, což znamená, že dnešní generace 30-45 zažila začátek mainstreamového videoherního průmyslu, který byl dle mého názoru tak technicky nový a zajímavý, že to těmto v tehdejších hráčích musí dodnes vyvolávat velmi silné vzpomínky. Není tedy překvapivé, že se dnes prodávají i retro konzole na styl Game Boye a dalších, kde si hráči mohou zavzpomínat na starší hry. Myslím však, že v rámci videoherní komunity obzvlášť platí nostalgie reflexivní, jelikož si hráči plně uvědomují technické a herní nedostatky dřívějších titulů, většinou u starších her vyzdvihují jejich nedokonalost, případně příběh. I v této zmíněné nedokonalosti se však skrývá určitá krása, a proto herní počiny typu A Hat in Time mají místo v současné videoherní produkci.
To se mi líbíTo se mi líbí