Sociální, ekonomická nebo kulturní vybavenost vytvořená v offline prostředí má přímý vliv na způsob, jakým se jedinec orientuje a pohybuje na internetu, jak nabízeným obsahům rozumí a podle čeho si takové obsahy vybírá. Nedostatečná úroveň výše zmíněných kapitálů produkuje nerovnost jak offline, tak online – v této souvislosti se pak mluví o digitální nerovnosti nebo propasti.
Takové závěry interpretují ve svém článku How offline backgrounds interact with digital capital vědci Massimo Ragnedda, Felice Addeo a Maria Laura Ruiu. Ti v roce 2019 provedli kvantitativní výzkum, o nějž pak svá poznání ve stejnojmenném článku opírají. Článek byl napsán v roce 2022 a v nejnovějším dubnovém čísle časopisu New Media & Society se objevil letos.
Ragnedda a Ruiu působí na Northumbria University v britském Newcastle; první uvedený je docentem médií a odborně zkoumá digitální propasti a sociální média, socioložka Ruiu se ve své práci zabývá komunikací ohledně změny klimatu, sociálním kapitálem a novými médii. Poslední z trojice – Felipe Addeo – je sociolog působící na University of Salerno a zabývá se výzkumnými metodami.
Mezi klíčová slova článku patří digitální kapitál, digitální propast, digitální nerovnost a sociální kapitál.
Teoretický nástin
Autoři nejprve přibližují počátky zkoumání digitálních nerovností a připomínají, že v akademickém světě byly propasti mezi možností v přístupu k internetu a celkově způsobu užívání informačních a komunikačních technologií interpretovány sociální, kulturní a ekonomickou vybaveností uživatele (Cammaerts, Van Dijk, Van Deursen). Přišlo se na to, že právě socioekonomické a kulturní nerovnosti jsou příčinou digitální propasti. Ragnedda s Ruiu pak začali zkoumat, které z vybaveností mají na rozšiřování digitálních nerovností největší vliv.
Dále autoři představují jednotlivé druhy vybaveností a vymezují jejich teoretický rámec. Při vymezení konceptu sociálního kapitálu autoři pracovali s konceptem majícím původ v práci francouzského sociologa Pierra Bourdieu – tedy že sociální kapitál je souhrnem zdrojů sociálních vztahů a kontaktů (tedy vztahů rodinných, přátelských, profesních, atd.) a jak tyto vztahy dovede jedinec využít k naplnění svých potřeb. Sociální kapitál pak podle autorů hraje primární roli v tom, jak lidé na internetu komunikují a jaké vztahy si zde vytvářejí.
Vedle sociálního kapitálu autoři do své analýzy zahrnují kulturní a ekonomický kapitál – opět se přiklánějí k definicím podle Pierra Bourdieu. Jako další kapitál autoři sledují politický a osobní kapitál. Osobní kapitál (autoři také používají pojem osobní status) tvoří zájmy jedince, preferovaný životní styl, ale také jeho schopnost řešit problémy. Tento kapitál souvisí s konzumací obsahů nejrůznějších témat, ať už se jedná o politiku, zdraví, finance, módu nebo volný čas. Jaké informace jedinec na internetu hledá, jaké osoby zde sleduje, nebo jaké názory a postoje z digitálního prostředí přejímá určuje právě osobní kapitál.
Digitální kapitál pak autoři charakterizují jako souhrn získaných digitálních kompetencí (práce s informacemi, schopnost komunikace, dodržování zásad bezpečnosti, vytváření obsahu nebo schopnost řešit problémy) a digitálních technologií.
Schéma prvků, které utvářejí digitální kapitál
U všech kapitálů autoři zkoumají nejen vliv na chování uživatele v online prostředí, ale také jakým způsobem – a jestli – uživatelé dovedou své kapitály přenést či využít v interakci s informačními a komunikačními technologiemi. Jinými slovy – jakým způsobem různé druhy kapitálů získaných v reálném životě obohacují jedincův digitální kapitál.
Metodologie a výsledky výzkumu
Výzkum byl realizován ve Velké Británii na vzorku 868 respondentů tak, aby vzorek odpovídal demografickému rozvrstvení britské populace. Respondenstvo pak bylo rozděleno na základě pohlaví, věku, vzdělání a příjmu.
Demografický vzorek
Autoři studie si stanovili několik hypotéz: mezi základní patří předpoklad, že sociální a ekonomická vybavenost bude mít zásadní podíl na utváření digitálního kapitálu. Tato hypotéza se následně potvrdila. Ekonomický a sociální kapitál mají skutečně na digitální kapitál nejsilnější vliv. Již existující zázemí v podobě sociálního a ekonomického kapitálu zkrátka předpovídá kvalitu kapitálu digitálního.
Dále výzkum potvrzuje existující souvislost mezi sociálními nerovnostmi a nerovnostmi v oblasti digitální. Autoři zmiňují, že studie prováděné dříve (vzpomínají například na autory jako Fairlie nebo Pohjola a jejich práce z let 2003 a 2004, tedy dobu přesně před 20 lety) měly za to, že nedostatek ekonomických zdrojů znesnadňuje či omezuje možnost přístupu k internetu, což je první úrovní digitální nerovnosti. Digitální nerovnost se od té doby proměnila, a jak autoři studie píší, vznikla tzv. druhá úroveň – nerovnost v podobě způsobu užívání informačních technologií. Začalo se proto zkoumat, jakou roli hraje kulturní, sociální a ekonomické zázemí při utváření dovedností a kompetencí nezbytných pro užívání informačních technologií.
Zároveň si autoři všímají jakési triády nerovností, když zmiňují, že sociální nerovnost vytváří nerovnost digitální, která pak následně reprodukuje nerovnost sociální. Nerovnosti se tak vzájemně posilují. Autoři také nabízejí další možné pokračování výzkumu – a to prozkoumání dopadu digitálního kapitálu na celkovou pohodu jednotlivce, například ve vztahu k pocitům štěstí nebo úspěchu.
Shrnutí studie
Autoři výzkumu ukazují, že představa o provázanosti již dřívěji naakumulovaného kapitálu a digitální (ne)rovnosti je platná. Zároveň ukazují, že zjištěná provázanost platí i naopak – digitální kapitál je důležitým ukazatelem úrovně socio-ekonomických nerovností. V závěru studie pak přicházejí s přesvědčením, že jednotlivé státy nebo mezinárodní organizace by měly na digitální nerovnost brát zřetel a aktivně ji řešit, neboť tím budou řešit i nerovnosti ve společnosti.
V Česku se často setkáváme s tvrzením, že je naše společnost rozdělená a plná nedůvěry. Toto rozdělení, plynoucí právě z prohlubujících se socio-ekonomických nerovností, se možná odehrává i v digitální rovině. Nízký digitální kapitál může souviset s náchylností k dezinformacím, neověřování informací, atd. Náchylnost k dezinformacím vyvěrá z obecné nedůvěry ve stát, instituce nebo média, tedy v základní pilíře, klíčové k vybudování a udržení stabilní společnosti a sociálního smíru.
Nízký digitální kapitál – jak autoři dokazují – zkrátka nevzniká ve vakuu a bez příčiny. Přispívá k němu neutěšená situace vyloučených regionů, segregace ve školství, kdy se dětem pocházejících ze sociálně slabého nebo romského prostředí nedostává odpovídající péče, napjatá ekonomická situace, postihující i střední třídu a stav médií, která se z různých důvodů (například i z důvodu oligarchických vlastnických struktur) ne vždy mohou sociálním problémům do hloubky věnovat, a tak společnosti adekvátně vysvětlovat, proč Česko nevzkvétá.
Autorka: Karin Hambalíková
Zdroje
- https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/14614448221082649
- https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spolecnost-neduvery-serial-dezinformace-konspirace-vyzkum_2306120500_pik?_gl=1*16vcche*_up*MQ..*_ga*MTMyMTgyODIzOC4xNjg2NTYxMzYx*_ga_PHLY4J7WBV*MTY4NjU2MTM2MS4xLjAuMTY4NjU2MTM2MS4wLjAuMA..
Ta naše platforma 
Myslím si že je potřeba systematického řešení digitálních nerovností na státní a mezinárodní úrovni. Pokud by byly tyto nerovnosti efektivně řešeny, mohlo by to vést ke snížení sociálních nerovností celkově, protože digitální kapitál hraje stále větší roli v osobním i profesním rozvoji jedinců.
Zároveň – zvyšování digitálního kapitálu může významně přispět k empowermentu socioekonomicky znevýhodněných skupin tím, že jim poskytne nástroje a dovednosti potřebné k efektivnější komunikaci, získávání informací a vzdělávání. To by troufám si říci mohlo pomoci zmenšit digitální propast a posílit sociální mobilitu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek a potažmo i studie pěkně shrnuje problematiku digitální nerovnosti a socio-ekonomického kapitálu.
Zajímavá je kauzalita mezi socio-ekonomickým kapitálem a kapitálem digitálním, kdy se propojují staré sociologické a antropologické pojmy s novým digitálním světem. V současné době je trendem digitalizace státu a státní agenty, což může být problematické pro lidi s nízkým socio-ekonomickým problémem, které je může dále více zenvýhodňovat a odsouvat na okraj společnosti, to potažmo může vést k další radikalizaci. Souhlasím i s problémem náchylnosti k dezinformacím u lidí s nižším digitálním kapitálem, tato náchylnost pro ně může být i finančně nebezpečná. Na druhou stranu u generace našich prarodičů může být soci-ekonomický kapitál vysoký, ale jejich věk jim ztěžuje orientaci v digitálním světě a mohou být taktéž náchylnější k dezinformacím.
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek se zabývá studií, která ve svém výsledku dává do souvislosti již dříve potvrzené, tedy že sociální a digitální kapitál jsou vzájemně podmíněny. Autorka velmi čtivě celou studii shrnula a seznámila nás s jejími výsledky.
Jednou z oblastí digitálního kapitálu, kterou bychom si jako společnost měli stanovit skutečně jako prioritu, je mediální gramotnost. Je nesmírně důležité, aby uživatelé internetu věděli, jak funguje. Jak fungují sociální sítě, jak fungují jejich algoritmy, proč vznikají dezinformace a proč jim někdo věří. Posílení těchto kompetencí je naprosto klíčové nejen pro lepší fungování společnosti jako celku, ale i pro bezpečnost, neboť jsou to právě hybridní hrozby, které aktuálně představují velké riziko. Dobrou zprávou může být skutečnost, že právě digitální kompetence jsou klíčovou kompetencí obsaženou v revizi rámcových vzdělávacích programů. Doufejme, že to přispěje ke zlepšení situace a k mírnění již zmíněných nerovností.
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek „Digitální nerovnost a socio-ekonomický kapitál: Jak to spolu souvisí?“ pojednává o výzkumu, který zkoumá vztah mezi socio-ekonomickým zázemím jedinců a jejich schopnostmi v digitálním prostředí.
Článek se zabývá aktuálním a důležitým tématem digitální nerovnosti a jejího vlivu na socio-ekonomický kapitál. Je to téma, které je stále relevantní a má významné dopady na společnost. Post je informativní a poskytuje dobrý úvod do problematiky.
Co bych jako čtenář doplnil, jsou možná více konkrétní data nebo studie, které by ilustrovaly měřitelné dopady digitální nerovnosti na různé skupiny lidí. Také by bylo zajímavé přidat případové studie nebo osobní příběhy jednotlivců, kteří se s digitální nerovností potýkají a zda v našem prostředí existují možnosti, jak tomuto fenoménu předcházet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Rozšíření původní Bourdieuho teorie o digitální kapitál je opravdu zajímavé. Pro Bourdieuho kapitály je typické, že přinášejí nějaký konkrétní hmotný užitek. Kulturní kapitál tak např. neznamená jen vyšší prestiž, ale výrazně ovlivňuje i naše dosažené vzdělání a tím pádem i postavení na trhu práce. U digitálního kapitálu je to jistě podobné – nejde jen o to objednat si něco na internetu, ale i o to, do jaké míry jsme schopni pohybovat se v dnešním světě. Odstraňování digitálních nerovností je tak neméně důležité jako v ostatních oblastech. Digitální kompetence jsou totiž podle mého názoru vedle vzdělání a znalosti jazyků tím, co určuje, zda člověk patří do třídy tzv. „globalization winners“ nebo „globalization loosers“. Druhá jmenovaná se oprávněně obává globalizovaného, liberálního a kosmopolitního světa, který jí přináší nejistotu, a je tak mnohem skeptičtější třeba k členství v EU nebo k liberální demokracii jako takové. Boj proti digitální propasti je tak podle mého názoru ve veřejném zájmu.
To se mi líbíTo se mi líbí