Studie Bridging Activism and Party Politics: Mapping Frame Alignment Processes in Politicians’ Use of Hashtags řeší dynamiku mezi aktivismem a politikou na sociálních sítích. Zejména se zaměřuje na to, jak politici pracují s hashtagy na těchto platformách. Zdůrazňuje významnou roli Twitteru, Instagramu a TikToku při transformaci podoby a dosahu aktivismu. Zkoumá kampaně řízené hashtagy jako #MeToo, #BlackLivesMatter a #FridaysForFuture, které prokázaly sílu digitálního aktivismu při získávání pozornosti veřejnosti a následného ovlivňování politických diskusí mimo online svět.
Autoři
Autory studie jsou Emma Östin a Simon Lindgren, oba z Umeå University ve Švédsku. Östin je doktorandkou sociologie a zaměřuje se na digitální aktivismus, politické strany a jejich souhru v kontextu sociálních médií. Lindgren je profesorem sociologie a jeho výzkum se týká transformační role digitálních komunikačních technologií a sociopolitických důsledků umělé inteligence, datafikace a algoritmů, se zvláštním zaměřením na politiku a mocenské vztahy.
Autoři zkoumali data dostupná z databáze Twitter Parliamentarian Database, zaměřili se přitom na 10 zemí – Austrálii, Dánsko, Francii, Německo, Itálii, Norsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Spojené státy americké. Byla provedena tematická analýza s cílem kategorizovat 100 hashtagů nejvíce používaných politiky v každé zemi.
Šest aktivistických témat
Většina politiků má tendenci používat hashtagy na sociálních sítích související s národní politikou, což naznačuje strategický přístup ke komunikaci a angažovanosti s veřejností.
Blíže se ale studie zaměřila právě na hashtagy související s aktivismem v oblasti občanských iniciativ. Tam identifikovali autoři šest charakteristických aktivistických témat, kterými se politici zabývají: feminismus, antirasismus, lidská práva/demokracie, klimatický aktivismus, práva LGBTQI a násilí spojené se zbraněmi. Ta identifikovali jako témata s nejširší přitažlivostí mezi politiky.
Feminismus
Feministický aktivismus byl propagován zejména politiky se zaměřením na konkrétní kampaně, jako jsou #MeToo, #imaktenskorridorer, #niunamenos, #askhertostand a #feminismo. #MeToo byl nejrozšířenějším hashtagem. Zapojení politiků do všech těchto hashtagů podle studie zesílilo viditelnost a dopad feministických hnutí.
Antirasismus
Druhou významnou aktivistickou kauzou byl antirasismus. Je reprezentován hashtagy jako #wirsindmehr, #unteilbar, #noafd a #defendDACA, především v Německu a Spojených státech. Němečtí politici využili #wirsindmehr a #unteilbar, spojené s kampaněmi v oblasti imigrace, sociální a rasové spravedlnosti, a zároveň kritizovali krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (#noafd). V USA byla použita #defendDACA zdůrazňující imigrační práva. V ostatních zkoumaných zemích se téma výrazněji nevyskytovalo.
Lidská práva/demokracie
V podtématu lidských práv a demokracie byly identifikovány čtyři hashtagy: #humanrights, #freenazanin, #moreincommon a #recuperemelseny. Používali je politici v Dánsku, Německu, Španělsku a Spojeném království. Zejména #moreincommon v UK získal významnou podporu veřejnosti, což vedlo k medializaci a následnému zásahu vlády.
Klimatický aktivismus
Byly identifikovány dva klíčové hashtagy související s klimatickým aktivismem: #fridaysforfuture ve Švédsku a Německu, spojený s hnutím Grety Thunberg, a #climatestrike v Austrálii, Dánsku, Norsku a Švédsku, spojený s týdenními klimatickými stávkami. Politici odkazující na tyto hashtagy odrážejí globální význam klimatické krize. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů Fridays for Future je podnítit politickou akci, lze široké používání těchto hashtagů ze strany politiků považovat za úspěch hnutí při stanovování agendy.
LGBTQI
V tomto podtématu byly identifikovány dva hashtagy: #pride a #cphpride. Tyto hashtagy používali politici celkem v šesti vybraných zemích.
Násilí spojené se zbraněmi
Téma násilí za použití zbraní se týká hlavně Norska a Spojených států. #marchforourlives byl používaný norskými politiky, a #endgunviolence byl používaný politiky ve Spojených státech. Oba hashtagy ale původně pocházejí ze Spojených států a obhajují přísnější zákony týkající se zbraní, které požadují aktivisti. Použití těchto hashtagů ze strany amerických politiků se týká dlouhotrvající a sporné debaty o kontrole zbraní v zemi. V Evropě, zejména v Norsku, kde je legislativa týkající se zbraní již přísná, se násilí se zbraněmi dostává méně pozornosti. Použití hashtagů s tímto významem představovalo spíš vyjádření solidarity.
Více způsobů používání hashtagů
Dále studie také popisuje, jakým způsobem politici hashtagy používají. Ne vždy je to totiž přímo za účelem podpořit kampaň nebo původní myšlenku hashtagu.
Kromě toho našli autoři také několik případů, kdy politici používali hashtagy související s aktivismem, aby vyjádřili podporu konkrétní kauze, ale zároveň se od aktivistů zřetelně oddělili. Toto použití hashtagů by se dalo interpretovat jako „bezpečnější“ strategie, která přesouvá hlavní těžiště problému spíše na aktivisty, než aby je sami politici uvalovali na sebe. Zároveň ale mezi aktivisty získávají určité body tím, že vyjadřují podporu.
Na druhou stranu v některých případech používali politici hashtag přímo proto, aby se proti kauze vymezili. Tuto formu označili autoři za „transformaci rámců“, protože politici zveřejňují obsah, který aktivisty a jejich myšlenku nějakých způsobem redefinuje. Konkrétně se to dělo například hnutí Fridays for Future.
Závěrem studie zdůrazňuje vyvíjející se strategie a vzorce zapojení politiků pomocí sociálních sítí a hashtagů. Zkoumáním distribuce témat v různých zemích a rozšíření hashtagů občanské iniciativy přispívá výzkum k hlubšímu pochopení toho, jak digitální aktivismus ovlivňuje politické rozhovory po celém světě.
Zdroj:
Östin, E., & Lindgren, S. (2024). Bridging Activism and Party Politics: Mapping Frame Alignment Processes in Politicians’ Use of Hashtags. Social Media + Society, 10(2). https://doi.org/10.1177/20563051241245668
Dominika Machová
Ta naše platforma 
Děkuji za tento příspěvek. Pojednává o tématu, které pokládám za důležité. Po jeho přečtení jsem se rozhodl podívat na popisovaný článek. Kromě samotné zkoumané problematiky mne zaujala použitá metodika i zdroje, z nichž autoři čerpali. O Twitter Parliamentarian Database jsem se dnes dozvěděl poprvé. Zajímalo by mne, z jakého důvodu výzkumníci zvolili právě těchto 10 zemí (tj. Austrálii, Dánsko, Francii, Německo, Itálii, Norsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a USA), u nichž zkoumali 100 hashtagů, nejvíce používaných politiky v těchto státech. Zaujalo mne, že mezi šest charakteristických aktivistických témat s největší atraktivitou pro tamní politiky nebyla zařazena např. migrace, či extrémismus. Pobavily mne postřehy o tom, jak se v některých případech snažili tamní politici využívat hashtagy spojené s aktivismem k získání politických bodů, zároveň se však snažili sami sebe odlišit od aktivistů – a odklonit tak případné problémy právě na aktivisty. Myslím si, že přínosné mohou být i poznatky o transformaci rámců v případě oněch hashtagů, které politici kreativně využili k tomu, aby se vůči projevům aktivismu politicky vymezili.
To se mi líbíTo se mi líbí
V poslední době mi připadá, že hashtagy pomalu vycházejí „z módy,“ ale tento článek mě možná trochu přesvědčil o opaku. Obzvlášť po tom, co jsem si připomněla některé významné hashtagy, které výrazně přispěly ke společenské změně či upoutaly pozornost k důležitým tématům. Tímto myslím například #MeToo nebo #pride.
Část o využívání hashtagů politiky mě rovněž zaujala. Všímám si totiž u politiků čím dál častěji používání hashtagů jako prostředku „bezpečné“ strategie.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kvituji výběr velmi aktuálního tématu. Na první pohled je patrné, že si autorka se psaním recenze / shrnutí dala práci. V úvodu představuje článek, který si vybrala, a uvádí, čemu se studie věnuje. Hlavní zkoumanou problematikou je dynamika mezi aktivismem a politikou na sociálních sítích, přičemž studie se zaměřuje primárně na hashtagy, které se používají v rámci různých kampaní.
Dále jsou představeni autoři studie a databáze, ze kterých při výzkumu čerpali. Následně už je popsáno šest aktivistických témat, kterým se studie věnuje. Jedná se o feminismus, antirasismus, lidská práva/demokracii, klimatický aktivismus, LGBTQI a násilí spojené se zbraněmi. U každého tématu jsou uvedeny hashtagy, které se v souvislosti s jednotlivými kampaněmi používají na sociálních sítích, a výsledky provedené studie.
Následuje závěrečný odstavec, který prezentuje, jakými způsoby podle autorů studie politici používají hashtagy.
Oceňuji, že jsou hashtagy v textu tučně vyznačeny, stejně tak jako hlavní myšlenky v závěru. Pomáhá to zdůraznění klíčových informací a sdělení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka shrnuje zajímavé téma týkající se používání hashtagů v rámci politického aktivismu. Příspěvek je stručný a velmi přehledný. Hashtagy vidím v tomto případě jako velmi nápomocné, dá se jimi ve zkratce vyjádřit celkový názor a postoj k jakékoli zmiňované problematice. Vymezování se v rámci politiky je tímto způsobem velmi jednoduché. O databázi Twitter Parliamentarian Database slyším poprvé, ale posbíraná data mne velmi zaujala, takže jsem si to našla. S databází se dá evidentně velmi dobře pracovat, výzkumů mi to našlo hned několik. V databázi se nachází dohromady 26 států, pro analýzu bylo vybráno deset z nich. Přiznám se, že by mne ale zajímalo používání hashtagů v rámci některých témat politického aktivismu v zemích, kde jsou daná témata dost problematická. Pro příklad uvedu Polsko, Maltu či Turecko. V případě těchto států by mne zajímala především ženská práva či práva LGBTQI+. Zaujalo mne i užití hashtagů politiky různými způsoby, ať už jejich využití jako bezpečného vyjádření podpory či, pro mne trochu paradoxní, vymezení se proti kauze. Vzhledem ke skutečnosti, že stále více politiků působí na sociálních sítích, je téma velmi relevantní. Děkuji za zajímavý příspěvek.
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek mě zaujal svým tématem, neboť se o politiku velmi zajímám, takže téma je mi značně blízké. Článek se věnuje digitálnímu aktivismu na sociálních sítích, kdy autoři analyzovali použití hashtagů politiky a političky. Konktrétně se výzkum zaměřil na témata spojená s občanskými právy. Podle jejich četnosti pak vygenerovali nejčastěji používaná témata.
Velmi podnětné mi na článku připadalo uvedení konkrétního příkladu, jakým je #MeToo. Na #MeToo je totiž zřetelné, že politický aktivismus je ovlivňován sociálními sítěmi. Feminismus se rovněž ukázal být podle počtu hashtagů nejdominantnějším tématem.
Osobně mě na textu nejvíce zaujaly dva momenty týkající se použití hashtagů, kdy se ukázalo, že ne vždy jejich užití jasně znamená podporu hnutí. Někdy je politikové a političky používají pouze za účelem vyjádření podpory s konkrétní kauzou, ale ne jako znak identifikace se s hnutím, což je pro ně dle článku „bezpečnější“ strategie. Druhý zajímavý moment pro mě představuje, že někdy jsou dokonce užity za účelem jít proti kauze. Zejména poslední zmiňovaný způsob užití mě překvapil.
Jako uživatelka Instagramu mám pocit, že se hashtagy již u příspěvků tolik nevyskytují. Současně se ovšem domnívám, že je možné, že u veřejných osob jako jsou političky a politici se používají pořád stejně intenzivně. Můj osobní dojem poklesu jejich užití tak může plynout spíše z osobních příspěvků mých přátel, kteří tak nevykonávají žádnou politickou funkci.
58695431
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Přijde mi celkem podstatné, že vidíme, že hashtagy, které se například na Instagramu v rámci klasického užívání už tolik nepoužívají, mohou skvěle fungovat v jiných případech a formách využití. Myslím si, že začátek tohoto příspěvku by mohl skvěle působit jako studijní materiál pro základní nebo střední školy, které by jej mohly využívat v rámci hodin občanské výuky či podobných předmětů. Smutné na tom je, že jasně vidíme, že politici tyto hashtagy používají k jiným účelům, než by měly být použity.
Co se týče propojení politiky s jinými tématy, může jít o velmi komplikovaný proces, jelikož se spíše než na téma lidé zaměří právě na politiku, kampaně apod.
Autor: 24052142
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajímavý a přehledný článek shrnující prolínání světa politiky s aktivismem v rámci hashtagových kampaní. Zajímalo by mě, v jakém období byly zkoumané příspěvky sbírány – v poslední době si myslím, že se obzvlášť oblast aktivismu odklání od sítě X, která je k tomuto dle mého mínění více hostilní. Jak bylo zmíněno několika kolegy výše, také bych rád znal klíč, dle kterého byly vybrány sledované země, rozhodně by byl zajímavý podobný výzkum např. v rámci východní Evropy apod. Hlavní sledovaná témata byla dle mého názoru různorodá a dobře pokrývající hlavní problémy, které současný aktivismus řeší.
Zaujaly mě především způsoby, jakým politici hashtagy používají, tedy nejen jako přímou podporu, ale i podporu aktivistů jako “proxy” a nebo naopak jako distancování se od nich. Ocenil bych pouze trochu více rozebrat závěry studie.
To se mi líbíTo se mi líbí