Tak malá kabelka, že se do ní nevejde ani mobilní telefon. Boty, které vypadají jako již nošené nebo 20 odstínu rtěnek, z nichž používáte jen 5. Opravdu potřebujeme všechno, co vidíme na sociálních sítích?
Influenceři se stali neodmyslitelnou součástí sociálních sítí a prostřednictvím své činnosti ovlivňují stovky, ba dokonce i miliony uživatelů. Pojďme si přiznat, že každý z nás alespoň jednou podlehl.
„Příspěvky od influencerů na sociálních sítích vyvolají zájem o propagovaný produkt či službu až u 81 % spotřebitelů“
MediaGuru
Deinfluencing
Od nového roku však můžeme na sociálních sítích, převážně TikToku a Instagramu, pozorovat trend jenž se nazývá deinfluencing. Influenceři ve videích s hastagem #deinfluencing zmiňují, jaké produkty si koupili a nevyhovují jim nebo koupě zpětně litují. Případně svým sledujícím doporučují i lacinější varianty produktů, které jsou stejně kvalitní.
Deinfluencing by měl v zásadě nabádat uživatele, aby kriticky přemýšleli o svých nákupech a zhodnotili jejich nezbytnost.
Diyora Shadijanova, Dazed
Tento trend by mohl mít mnoho pozitivních dopadů. A to nejen na planetu, ale i na naše peněženky.
Konec konzumního stylu života
Deinfluencing má potenciál přispět k vyváženějšímu a objektivnějšímu rozhodování při nakupování a může tak být prospěšný pro jednotlivce, ale i pro společnost. Nejenomže může snížit množství zbytečného odpadu, ale dalo by se uvažovat i nad jeho schopností odstranit toxický vliv některých influencerů.
Mnoho influencerů na sociálních sítích propaguje kulturu neustálého nakupování a jejich sledování může vést k pocitu, že se musíme snažit držet krok s módními trendy a nakupovat stále nové produkty, aby nás ostatní vnímali jako úspěšné a šťastné.
Tento druh tlaku může vést k pocitům úzkosti, srovnávání se s těmito dokonalými obrazy a vzbuzování pocitu nedostatečnosti. Zvlášť nebezpečné je to kvůli aktuální finanční nerovnováze, vysoké inflaci a obav z krize, které také mohly vést ke vzniku tohoto trendu.
Deinfluencing přiznává, že populární produkty nemusí být vhodné pro všechny. Případně se snaží svým sledujícím ukázat i levnější alternativy.
Vliv na životní prostředí
Snižování tlaku na spotřebitele podporuje také udržitelný způsob života. Sledující tak mohou snížit svoji spotřebu a tím pádem i produkci odpadu a emisí skleníkových plynů.
Velcí influenceři povzbuzují giganty rychlé módy, jako je Shein nebo Old Navy, výroba oblečení podle ResearchGate přispívá k téměř 8 až 10 % světových emisí uhlíku spolu s 20 % globálního znečištění vody.
Techtarget
Otázka důvěry
Influenceři, zapojující se do trendu deinfluencingu, se snaží pomoci svým sledujícím tím, že jim přináší opravdu upřímné názory na produkty, namísto aby je podporovali k nákupu věcí, které nepotřebují. Tento přístup má potenciál zvýšit důvěru sledujících v influencery a pomoci jim vytvořit dlouhodobější a udržitelnější vztah s publikem.
Nevyřčenou otázkou však zůstává placená spolupráce. Influenceři by i přesto neměli zapomínat na zodpovědnost vůči svým sledujícím. V konečném důsledku může být tento přístup přínosný jak pro influencery, tak pro jejich sledující.
Tento trend by mohl v influencerech vyvolat větší otevřenost a jejich doporučení tím pádem budou i mnohem důvěryhodnější. To může vést k většímu respektu a loajalitě k influencerům, kteří se snaží být skutečně upřímní.
Nicméně, stále existuje riziko, že někteří influenceři využijí trendu deinfluencingu pouze pro pomyslné získání důvěry svých sledujících a dále se budou chovat neeticky.
Stále je to influencing?
Není deinfluencing přeci jen stále influencing? Převážně v případě, kdy influenceři doporučují lacinější varianty produktů a nabádají tím sledující ke koupi. Tímto způsobem se také opět zvyšuje negativní dopad na životní prostředí.
Každá mince má dvě strany. Pojďme si proto z tohoto trendu vzít to pozitivní. Konečně jsme zjistili, že ten fén za 14 tis. za to nestojí.
Deinfluencing stále může být považován za krok správným směrem. Sledující by však měli být obezřetní a zvažovat každý svůj nákup.
Zdroje
Diyora Shadijanova. The rise of the deinfluencer. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.dazeddigital.com/life-culture/article/58129/1/the-rise-of-the-deinfluencer-tiktok-recession-overconsumption
Diana Pearl. TikTok’s Deinfluencing Trend, Explained. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.businessoffashion.com/articles/marketing-pr/tiktoks-deinfluencing-trend-explained/
Stephanie McNeal. Sorry, But The „Deinfluencing Trend“ Is Just…Influencing. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.buzzfeednews.com/article/stephaniemcneal/deinfluencing-trend-tiktok
MediaGuru. Až 81 % spotřebitelů přiznává ovlivnění influencery. [online]. [10.03.2023]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2023/02/az-81-spotrebitelu-priznava-ovlivneni-influencery/
Amanda Hetler. Deinfluencing explained: Everything you need to know. [online]. [14.03.2023]. Dostupné z: https://www.techtarget.com/whatis/feature/Deinfluencing-explained-Everything-you-need-to-know
Ta naše platforma 
Děkuji za čtivě napsaný příspěvek. Fenomén de-influencing je pro mě poměrně nový, přesněji tento termín je nový. To mě přivádí k následujícím:
V jistém smyslu lze srovnat s konfrontačním způsobem vedení marketingových kampaní (například Hyundai vs. Škoda auto). Situace, kdy určité komunikační aktivity naopak vedly k posílení podílu na trhu konkurence. Ve zkratce se občas stává, že sdělení, které říká kupte toto a nekupte tamto, může posloužit haněnému produktu nebo značce.
Dále bych zmínil jednu z částí markentingového mixu, a tou je CENA. Představím si, že de-influencer říká, že produkt je příliš drahý a existují levnější alternativy, které mají stejný užitek. V takových situacích to může vyvolat zájem o produkt, který je dražší, protože určité produkty mají nastavenou cenu mnohem výše než konkurence. Marketéři to dělají kvůli tomu, aby se o jejich produkty zajímala určitá část populace, která nákupem dává najevo příslušnost k určité společenské vrstvě.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přiznám se, že se s de-influencingem setkávám také úplně poprvé, přestože sociální sítě aktivně používám, děkuji za zajímavý příspěvek. 🙂 Obvykle (zejména na TikToku) narážím na videa propagující extrémní formy fast fashion, jako je Shein, Aliexpress nebo Wish, je proto skvělé, že se role influencerů mění a placené spolupráce pro ně nejsou prioritou číslo jedna. 🙂
Vyjádřím se hlavně k aspektu životního prostředí: Věřím tomu, že pokud daný influencer viditelně komunikuje environmentální témata, vyhledávají ho firmy jdoucí ve stejném duchu. Takové firmy jsou však podle mě v menšině a větší zapojení do influencermarketingu předpokládám u velkých nezelených konglomerátů, které influencerům za prezentaci produktů se svými finančními možnostmi zkrátka velmi dobře zaplatí. Influenceři si budou jen těžko zvykat na ztrátu příjmů a že by u nich zvítězilo morální hledisko věci, bych neočekávala… ačkoliv nechci házet všechny do jednoho pytle, dojmu pokrytectví u těchto tvůrců se po mnohých kauzách v českém i světovém prostoru nemůžu zbavit…
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Moc děkuji za zajímavé čtení. Protože sama nemám sociální sítě, jako je Instagram nebo TikTok, tak moc často na influencery nenarážím, i když v dnešní době se objevují i na jiných platformách, než na těchto sítích. Je pro mě proto tento článek velmi zajímavý, protože mi představuje pro mě úplně nový fenomén deinfluencingu. Je asi přirozené, že po určité době si všechno najde svou opozici a kritiku, a tak se to nevyhnutelně stalo i influencerům. Je skvělé, jak jsou nám představeny v článku negativní dopady influencingu a tím dostáváme vysvětlení, proč se někteří staví do opozice. Také apelace autora na to, že i když influenceři nesou podíl na tom, že si lidé kupují některé produkty, které nepotřebují, je důležité, aby si hlavně konsument těchto příspěvků a produktů začal dávat pozor na to, co vlastně kupuje. Naše společnost je totiž již, tak konzumující, že se zapomíná na apekty, jako je životní prostředí, které je v článku zmíněno a ovlivnitelnost jedinců.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za zajímavý článek věnující se deinfluencingu, novému fenoménu sociálních sítí. Jedná se myslím o mnohokrát ozkoušenou a proto dobře fungující strategii, kdy upadající trend je pohotově nahrazen trendem novým.
Při popisu deinfluencingu jsem se nemohla ubránit představě turistů křižujících na segwayích pražské ulice a někdy ohrožující, jindy „pouze“ otravující život místním obyvatelům. V okamžiku, kdy se tato zprvu nevinná aktivita stala příliš obtížnou, došlo k její výrazné regulaci. A bleskurychle byla vystřídána koloběžkami.
Prvotním účelem těchto „pojezdů“ není pohyb na čerstvém vzduchu, méně znečištěné ovzduší, turisté, kteří se mohou pohodlně kochat krásami českého hlavního města ani jiné dobře znějící argumenty. Účelem je do maximální výše vyšroubovaný peněžní zisk z turistického ruchu.
Stejně jako subjekty zapojené v cestovním ruchu se chovají i celebrity sociálních sítí (nesejde na tom, zda si říkají influenceři nebo deinfluenceři). Nejde o nic menšího než o snahu neztratit své příznivce a v ideálním případě jejich počet ještě navýšit, případně získat provize z přímé či podprahové reklamy.
To se mi líbíTo se mi líbí
O pojme de-influencing som sa prvýkrát počula taktiež z príspevku The Guardian. Rada by som nadviazala na dve, pre mňa najzaujímavejšie časti článku – slovo deinfluencing ako také a dopady na životné prostredie. Nie je pojem deinfluencing tak trochu zbytočným? V konečnom dôledku, aj osoba ktorá sa označuje za „deinfluencera“ nás ovlyvňuje a nabáda nad premýšlaním o konzumnom spôsobe života. Učite oceňujem, že tento trend môže prispieť k udržateľnejšiemu spôsobu života, a je „osviežením“ kontentu na sociálnych sieťach v porovnaní s haulmi zo Shein, a platenými spoluprácami. Ako ale uvádza text článku, „každá minca má dve strany.“ Tento trend môže napríklad pokojne naštartovať vlnu príspevkov nesúcich prvky greenwashingu – lebo nie je pravidlom ak je oblečenie vyrobené z 50% recyklovaných materiálov, sa automaticky dá považovať za udržateľnú módu. Ak sa to teda už aj nedeje 😊
Preto som osobne zvedává na životnosť a vplyv deinfluencingu do budúcna.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Článek zajímavě a čtivě shrnuje aktuální fenomén deinfluencingu. Já jsem ho zaznamenala v poslední době na více platformách, postupně se mu začínají věnovat třeba i česká média a potřeba o něm mluvit je zřejmá i z tohoto článku. Z ekonomického hlediska i z hlediska finanční gramotnosti může být deinfluencing zejména pro mladou generaci, na kterou mají sociální sítě největší vliv, určitě prospěšný. Lidé by měli vědět, že není třeba si koupit vše, na co vidí post na instagramu a že takový produkt nemusí být kvalitní jen proto, že ho tak některý z influencerů popisuje.
Novinkou je pro mě vliv deinfluencingu na životní prostředí. Pokud by fenomén pomohl alespoň omezit vytváření odpadu – v tomto případě by ale musel spíše lidi od nákupů odrazovat, než nabízet levné varianty – byla by to jistě výhra pro všechny.
To se mi líbíTo se mi líbí
Přiznávám, že pojem „deinfluencing” je pro mě nový, přestože se nějakým způsobem na sociálních sítích pohybuji. Nicméně to na mne působí spíše jako snaha některých influencerů ze sebe dělat nějakým způsobem „lepší” influencery než jsou ti normální. Ale pořád to jsou influenceři, kteří nám něco doporučují a velmi pravděpodobně to nedělají nezištně.
Abych k tomu nepřistupovala jenom kriticky, tak samozřejmě v případě, že to někteří z nich dělají upřímně a opravdu se snaží svým sledujícím doporučovat kvalitní produkty, tak to kvituji. Ale přesně to měla být podstata influencerů vždy a odlišovalo to od sebe ty „dobré” od těch ostatních, kteří na svých sledujících chtějí pouze vydělat. Vlastně mi to celé přijde jen jako hra se slovy, a nemyslím si, že jen proto, že o sobě někdo řekne, že je ten „hodný” deinfluencer, tak to automaticky znamená nějakou kvalitu jeho sdělení.
UKČO: 74850819
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Tak tohle je naprosto super! Díky za článek. Sama jsem uživatel Instagramu a už jsem viděla několik propagací naprostých hloupostí, připomíná mi to teleshopping z devadesátek nebo ze začátku milénia, akorát se to z TV přesunulo na sociální sítě. Prostě influenceři zpropagují kdeco, aby na tom vydělali, to je nepopiratelný fakt, ale na druhou stranu to nechci odsuzovat, protože věřím, že je to lákavé. Teď je opravdu osvěžující si přečíst o lidech, kteří dělají deinfluencing a určitě je to v souvislosti s naší planetou potřeba. Třeba takový shein, to je kapitola sama o sobě. Jinak si myslím, že právě někteří influenceři někdy úmyslně něco zkritizují prostě jen proto, aby získali tu důvěru u svých sledujících, a pak si zase jedou svoje propagování – viděla jsem to sama u nejedné české influencerky. Asi je třeba naučit se odlišit, kdo to myslí upřímně a kdo jen naoko, aby si pojistil sledující.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba