Článek vydaný v americkém vědeckém časopisu z oblasti komunikace „New Media & Society“, za jehož textem stojí Marika Tiggermannová a Isabella Anderbergová, se zabývá tématem tzv. snímků „IG vs. realita“ a následným ženského těla ženami samotnými. Jedná se o instagramové posty, které se skládají ze dvou vedle sebe umístěných fotografií jedné ženy, přičemž jedna fotografie prošla grafickými úpravami a ta druhá nikoli.
O AUTORKÁCH ČLÁNKU
Emeritní profesorka Marika Tiggermannová působí na veřejné australské univerzitě Flinders University – Vysoká škola pedagogická, psychologie a sociální práce. Její hlavní výzkumný zájem je v oblasti tělesného obrazu, vč. specifických genderových rozdílů v tělesné nespokojenosti, mediálních efektů, diet apod.
Isabella Anderbergová taktéž působí na veřejné australské univerzitě Flinders University – Vysoká škola pedagogická, psychologie a sociální práce. Zajímá se o sociokulturní vlivy na vnímání těla především v prostředí sociálních médií.
O ČLÁNKU
V teoretické části odborného článku je dokládána na mnoha uvedených výzkumech skutečnost, že přijímaný obsah, jenž zpravidla neodráží realitu, a následné nekritické porovnávání mohou mít na vnímání (se) a následnou důležitou sebelásku žen opravdu velký vliv. Zveřejňování uvedených porovnávacích fotografií dalo vzniknout sociálnímu aktivismu, který formou popsané osvěty jasně demonstruje pokrytectví na sociálních sítí.
V praktické části vědeckého článku se nachází informace o uskutečněné studii uvedených autorek. Za cíl si stanovily experimentálně prozkoumat vliv vystavení obrázkům „Instagram vs. realita“ na nespokojenost a uznání ženského těla, přičemž predikce byla, že obrázky „Instagram vs realita“ a „skutečné“ obrázky povedou k nespokojenosti s nižším tělem a většímu uznání těla než „ideální“ obrázky. Kromě uvedeného byla zkoumána také role sociálního srovnání. Relevantní výzkumný vzorek nakonec čítal 300 amerických žen ve věku 18 až 30 let, rozličných tělesných dispozic, etnického původu i nejvyšší dosažené úrovně vzdělání. Rozřazeny do tří experimentálních stavů byly náhodně a použity byly tři sady po 15 snímcích a 5 vteřinách zobrazení. Jedna sada obsahovala (oba) obrázky IG vs. realita. Druhá sada obsahovala pouze idealizované posty a sada třetí pouze posty bez úprav. Výzkum se zaobíral používáním sociálních sítí, (ne)spokojeností s tělem, tělesnými pocity, porovnáváním vzhledu, vnímáním realističnosti či vnímáním/ pochopením poselství v rámci předložených fotografií.
Dle předpokladu bylo touto studií potvrzeno, že příjem párových zobrazení, stejně jako neupravených obrázků, mělo za následek nespokojenost nižší nežli prohlížení obrázků idealizovaných. Avšak se ukázalo, že ony párové fotografie vyvolávaly více ponuk k sociálnímu porovnávání. Více jak 95 % zainteresovaných žen uvedlo, že z oněch párových postů lze jasně vyčíst zamýšlené sdělení o „body positive“. Dále je v článku uvedeno, že zdaleka nejvíce zúčastněných žen uvedlo, že Instagram není skutečný – nikdo není tak dokonalý jako některé „přefiltrované“ posty. Zjištěná poznání jsou více rozepsána (vč. ozřejmění metod a tabulkového vyobrazení) ve výsledkové kapitole článku.
DÁLE K TÉMATU BODY POSITIVE
Prakticky celý život jsme svědky či přímo aktéry evaluace. Klasický školní vzdělávací systém je založen na hodnocení, kdo je lepší a kdo je horší. Právě prostředí sociálních sítí obsahuje mnoho materiálu pro hodnocení – sebe samých i ostatních. Společenské skupiny vyžadují od svých členů odpovídající normativní chování, avšak při motivaci se do vybrané sociální skupiny začlenit, dochází k aktivnímu přizpůsobování se a k činnostem, které jedinec bere jako účelné a nezbytné pro potřebné akceptační hodnocení. Hon za srdíčky se stal středobodem života některých osob, a to nejen kvůli finančnímu profitu. Vědomí získaného kladného hodnocení spouští v těle chemickou reakci, kdy se v mozku vytvoří tzv. hormon štěstí – dopamin. Problémy často přichází ve chvíli, když reakce (virtuálního) okolí je v rozporu s očekáváním, či dotyčná nebo dotyčný nepatří do skupiny osob, které se v dané době a v dané společnosti považují za krásné – a tedy třeba na Instagramu zpravidla úspěšnější. Bohužel v rámci sociálních sítí, a díky nim i mimo ně, se ocitáme v jakési obalové, povrchní době. Z výše uvedených důvodů je potřeba celé společnosti vštěpovat opravdu důležité životní hodnoty, kritické přijímání informací a skutečnost, že opravdu „není všechno zlato, co se třpytí“. Realita dnešní doby na poli sociálních sítí je taková, že drtivá většina zveřejněných fotografií obsahuje nějaké grafické úpravy – od drobných (např. úprava barevné kompozice) až po takové, které prakticky vyfocenou osobu (z)mění k nepoznání či třeba dojde k odstranění nebo přidání nějakého objektu z/do fotografie. Osoby, které nemají pevně ukotvené zdravé sebevědomí, byť jen díky věku, mohou při častém kontaktu s upravenou realitou nabývat dojmům méněcennosti, osobního zklamání a nereálného vnímání své (fyzické) osoby, což může velmi ovlivnit jejich následný život.
Dále popsaná kampaň značky Dove je součástí dlouhodobých aktivit značky spojených se snahou změnit vnímání krásy a zároveň součástí aktivit firmy Projektu sebedůvěry. Projekt se zaměřuje na zkreslenou realitu sociálních sítí, kterým jsou (nejen) mladí a jejich sebedůvěra denně vystavováni. Za velmi úspěšnou a ve své době velmi průkopnickou lze považovat nízkonákladovou kampaň stejné značky v roce 2006, při které vzniklo video Evolution/ The Evolution Of Beauty, ve kterém dochází k úpravě modelky (make-up, vlasy, styling a následné grafické úpravy).
Do našich moderních životů sociální sítě neodmyslitelně patří. Přijímaný obsah formuje a utváří naše postoje. Svět bez nových médií, potažmo sociálních sítí, již zřejmě nebude, proto je potřeba si k nim, k jejich obsahu, vytvořit zdravý, ale stále kritický vztah, a to již od dětství. Úskalí a ohrožených skupin v rámci tohoto tématu je mnoho.
ZDROJE
An influencer’s side-by-side photos show how easy it is to make misleading Instagram photos. In: INSIDER [online]. 16.09.2020 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.insider.com/influencer-posts-instagram-versus-reality-photos-2020-9
Dove evolution. In: YouTube [online]. 06.10.2006 [vid 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=iYhCn0jf46U
HROCH, J. Dopamin za lajk. Sociální sítě jsou komerční veletrh a roste kvůli nim úzkost i deprese,
říká neurolog. In: iROZHLAS [online]. 21.04.2019. [vid. 23-03-03]. Dostupný zde: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/neurolog-stransky-mozek-rozhovor-facebook-twitter-socialni-site-dopamin-lajk_1904210700_och
Instagram vs. realita! 9 fotek, které unikly omylem. Teď baví celý internet. In: ÓČKO [online]. 14.05.2019 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://ocko.tv/9-fotek-ktere-ukazuji-jak-vypadaji-lide-realita-versus-instagram.A190514_221348_ocko-clanky_btur/7
Instagram vs. Reality? FaceApp and the uncanny world of photo editing apps: Have photo editing apps turned us into illusionists?. In: The Realists [online]. 20.04.2022 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://therealists.substack.com/p/instagram-vs-reality-faceapp-and
Isabella Anderberg – about. In: ResearchGate [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Isabella-Anderberg
JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Masová média. 2., přepracované vydání. Praha: Portál, 2015. s. 333-340. ISBN 978-80-262-0743-6
KREJČÍ, M. Jak sociální sítě ovlivňují vnímání sebe sama? In: DigiDetox [online]. [vid. 23-03-03]. Dostupný zde: https://digidetox.me/blog/jak-socialni-site-ovlivnuji-vnimani-sebe-sama/
Mohou také mít nějaké fyzický hendikep či jen akné, které může mít na psychiku (nejen) mladého jedince značný vliv: NEVORALOVÁ, Z. Akné a psychika. In: Pediatrie pro praxi [online]. 2013, 14(1), s. 26-29. [vid. 23-03-03]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201301-0007_Akne_a_psychika.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dpsychika%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30
Professor Marika Tiggemann – Personal profile. In: Flinders University [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://researchnow.flinders.edu.au/en/persons/marika-tiggemann-2
Projekt sebedůvěry Dove. In: Dove [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.dove.com/cz/dove-self-esteem-project.html
TIGGERMANN, Marika & Isabella ANDERBERG. Social media is not real: The effect of ‘Instagram vs reality’ images on women’s social comparison and body image. In: New Media & Society [online]. 22(12), 2183-2199. [vid. 23-03-03]. Dostupné zde: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1461444819888720
YOUNG, Miles. Ogilvy o reklamě v digitálním věku. Praha: Svojtka & Co., 2018. s. 44-45.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2007. s. 151-155 a 320-331. ISBN 978-80-246-0841-9
UKČO 53366341
JKM010 – LS22/23 – Úkol 2.
Ta naše platforma 
Děkuji za zajímavý příspěvek. Článek pojednává o zobrazení ženského těla na sociálních sítích. Otázkou zde může být, proč je takový zájem o zobrazování ženského těla. Odvážil bych se tvrdit, že většina sledujících takového obsahu budou muži. Muže zaujmou zobrazení ženského těla, a to ve vetší míře než ženy(VYSEKALOVÁ, Psychologie reklamy). Proč se tímto zabývat? Myslím, že by dávalo smysl, že tento obsah není vytvářen proto, aby srovnával nebo nějak napadal jiné ženy, ale je vytvářen proto, aby vyvolal zájem u cílové skupiny.
Co se týče školní evaluace, tak si nemyslím, že je to podstatný faktor. Zdálo by se mi vhodnější uvést, že potřeba vyniknout pramení z potřeby seberealizace. I když uznávám, že kdybychom zohlednili potřebu někam patřit (Maslowova hierarchie potřeb), tak bych potom musel upravovat svůj profil a svoje fotky takovým způsobem, aby vypadali podobně jako mých vrstevníků.
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsem moc ráda, že jste si vybrala toto téma, mně samotné je také velmi blízké a přijde mi stále aktuální. Ačkoliv mě studie zaujala, musím se však přiznat, že bych ocenila i více nových informací, které by poznatky ze studie dál rozvíjely. Možná se ale jedná jen o můj pocit, protože se o téma sama zajímám. Věřím, že pro někoho se může jednat o úplně nové informace a tudíž i velmi hodnotný článek, děkuji vám za něj. Pro příklad, nedávno mě zaujal článek o regulaci těchto filtrů a propagaci estetických operací u influencerů na sociálních sítích (https://wave.rozhlas.cz/francie-chce-influencerum-zakazat-propagaci-esteticke-chirurgie-pripravovany-8961384) Podle této legislativy by měli influenceři použití filtrů či jiné úpravy vzhledu, jako např. Photoshop, označovat. Propagace estetických zákroků by u influencerů byla úplně zakázána a za porušení by jim hrozil dokonce i trest odnětí svobody. Další hrozbou by jim měl být i zákaz pokračování v tomto povolání, pokud by se jejich vina prokázala.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc díky za tohle téma, které zejména v posledních letech začíná být mnohem více viditelné. Existuje více body positivity influencerů, profilů a příspěvků, případně i některé celebrity ukazují častěji nezkreslenou realitu sociálními sítěmi. Nicméně si pořád myslím, že Instagram mainsteamově pořád jede na té vlně dokonalosti, téměř každá fotka má nějakou grafickou úpravu, na což ostatně upozorňuje i autorka článku. Každopádně mám taky za to, že existuje jedna sociální síť, která se tomuto trendu vymyká a možná proto se stala v posledním roce tak populární – BeReal. Fotky, které se přidávají jednou za den v náhodný čas, nelze upravit, navíc jsou foceny z předního i zadního foťáku. Takže ukazují každodenní, neupravenu realitu. Minimálně pro mě je BeReal takovým odstupem od možná by se dalo říct až toxického prostředí Instagramu, kde je každý na první pohled dokonalý a produktivní. (25693762)
To se mi líbíTo se mi líbí
Téma článku mě zaujalo, avšak zpracování tématu mě ne zcela uspokojilo. Osobně vnímám upravované fotografie, které se zásadním způsobem liší od reality, velmi negativně. Uvědomuji si neblahý účinek upravovaných fotek na duševní zdraví spousty lidí. Pracuji ve školství a tak mohu sledovat, jak se i malé děti snaží přiblížit ideálům Instagramu. Rozhodně v této problematice vidím hodně úskalí. Je dobré o tématu hovořit.
Autorovi článku bych možná jen doporučila nepsat tak dlouhá souvětí.
„Za cíl si stanovily experimentálně prozkoumat vliv vystavení obrázkům „Instagram vs. realita“ na nespokojenost a uznání ženského těla, přičemž predikce byla, že obrázky „Instagram vs realita“ a „skutečné“ obrázky povedou k nespokojenosti s nižším tělem a většímu uznání těla než „ideální“ obrázky.“
Například v této větě bych se více věnovala autokorekci.
76891412
To se mi líbíTo se mi líbí
25220150: Děkuji autorce za článek, který zahrnuje téma, které je v dnešní společnosti velmi aktuální a postihuje nejvíce právě mladistvé, kteří již jako první generace vyrůstají zcela pohlceni sociálními sítěmi a jejich filtry. Tlak, který je (zejména na dívky) na děti každý den kladen, je enormní a přehršel upravených fotografií dává dětem pocit nedokonalosti mnohem více, než tomu bylo za dob generace narozené před rokem 2000, která sice také vyrůstala na nerealistických představách o dokonalém těle jako měla třeba Britney Spears, nicméně podobných vyobrazení neměla plné okolí (resp. telefony, počítače apod.), které by je v jejich pochybách a poukazování na přirozenou nedokonalost lidského těla upozorňovalo nepřetržitě.
Tento článek je spíše takovým překladem a shrnutím anglické verze od journals sagepub, na který je odkaz hned v úvodu a nenabízí žádné zásadní vlastní zjištění nebo doplnění. Stejně tak bych se možná místy více zaměřila na slovosled a gramatiku, nicméně obecně je dobře, že se toto téma opět „vytahuje“ a diskutuje se o něm.
Za poslední rok registruji tendence právě tyto nerealistické obrazy přefiltrovaných instagramových fotek naopak jaksi napravovat a uvádět na pravou míru, vzniká velké množství profilů, které naopak ukazují pravou realitu (nejen) ženského těla, ke kterým se připojuje i mnoho celebrit, které se snaží tento tlak na dospívající děti zvolnit.
To se mi líbíTo se mi líbí
Téma „IG vs, realita“ je velmi zajímavé a dalo by se o něm debatovat hodiny. V současnosti přichází do „módy“ trend upozorňování, že ne vše, co je na Instagramu je realita, ba naopak, že většina příspěvků je pouze iluze. Mně osobně se líbí, že se větší množství influencerů (alespoň v mojí bublině) snaží o opak. Článek byl příjemně čtivý, téma je zajímavé. Téma body positivity je často zneužívané a slouží jako nástroj haterům, ale původní myšlenka ukázat, že každé tělo si zaslouží péči a lásku, je víc než důležitá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Téma problematiky vnímání ženského těla ve virtuálním světě Instagramu oproti realitě je v posledních letech čím dál častěji probíráné. Autor se věnuje tématu „IG vs. realita“ prostřednictvím analýzy vědecké studie, která poukazuje na rozdíly mezi upravenými a neupravenými fotografiemi a jejich vliv na sebepojetí a spokojenost s vlastním tělem u žen. Komentovaný přístup autora je pečlivý a zahrnuje důležité informace z teoretické i praktické části studie, čímž čtenářům poskytuje komplexní pohled na problematiku.
Přesto by článek mohl obohatit o případové studie nebo osobní svědectví žen, které se s touto problematikou setkaly ve svém životě. Také by nebylo na škodu více prozkoumat dopady sociálních sítí na psychiku mužů, čímž by se téma otevřelo širšímu kontextu a nabídlo komplexnější pohled na vliv sociálních médií na vnímání vlastního těla v různých pohlavích.
Článek nahrává i na téma estetických úprav podle instagramových fotografií retušovaných beauty filtry. Taková analýza by mohla přinést další vrstvu k širokému tématu vnímání ženského těla.
To se mi líbíTo se mi líbí