Akt o digitálních službách (DSA, Digital Services Act) a Akt o digitálních trzích (DMA, Digital Markets Act) byly Evropským parlamentem a Radou přijaty už na podzim 2022 a v plnou platnost vešly 17. února a 6. března letošního roku. Důvodem jejich přijetí byla potřeba zvýšení bezpečnosti online prostředí a férovosti a narovnání soutěže pro online obchodníky. Co je jejich obsahem, důvodem jejich zavedení a s jakými problémy se potýkají?
Akt o digitálních službách – pro bezpečnější internet
DSA upravuje především povinnosti poskytovatelů služeb, kteří pracují s daty uživatelů a uživatelským obsahem. Regulace se týká tří typů zprostředkovatelů: prostého přenosu, ukládání dat v mezipaměti a tzv. hostingových služeb. Tyto jsou vnímány v širším významu tohoto slova, tedy jako kdokoli, kdo poskytuje prostor pro vkládání uživatelského obsahu. V první řadě se týká velkých sociálních sítí jako Facebook, X nebo TikTok, v druhé řadě však i poskytovatelů jakéhokoli diskuzního prostoru, tedy i např. zpravodajských serverů.
Účelem nařízení je dle kapitoly 1, článku 1 “přispět k řádnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami stanovením harmonizovaných pravidel pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, jež usnadňuje inovaci a v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině, včetně zásady ochrany spotřebitele.”
Povinnosti poskytovatelů služeb jsou odstupňovány dle velikosti firmy. Zatímco společnosti s max. 50 zaměstnanci a obratem pod 10 milionů eur ročně jsou z nařízení vyjmuty, největší břímě spočívá na tzv. velmi velkých online platformách a internetových vyhledávačích. Cílem je přenést zodpovědnost za obsah na poskytovatele, vytvořit nové nástroje pro jejich kontrolu a zabezpečit uživatelská data před zneužíváním. Nařízení také obsahuje požadavek zpřístupnění způsobu práce algoritmů pro dosažení vyšší transparentnosti zobrazovaného obsahu.
Eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro Radiožurnál loni v létě sdělila: “My hlavně nechceme, aby algoritmy profilovaly lidi podle citlivých dat, to znamená, aby jim směřovaly reklamu například podle dat mladistvých nebo podle citlivých dat typu rasy nebo sexuální orientace. Tam už máme zákaz. A potom také nechceme, aby algoritmy vydělávali nebo nechávali platformy vydělat na nezákonném obsahu, na nenávisti, na dětské pornografii. Toto budeme kontrolovat tzv. ze shora, to znamená z moci úřední. Komise to bude moci rozkrývat tím, že naši datoví experti a právníci se budou moci podívat zkrátka do střev toho systému. No a kontrola zdola, to bude právě ze strany uživatelů.”
V České republice je bohužel právě úřední kontrola a vymahatelnost problém, jelikož zatím nebyl přijat příslušný zákon, který by toto přesně upravoval. David Slížek ze serveru Lupa.cz píše: “Nad dodržováním nařízení mají v jednotlivých členských státech bdít tzv. koordinátoři digitálních služeb. U nás to mají být Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a v některých ohledech také Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Jenže Česko nestihlo včas přijmout příslušný zákon, takže žádného koordinátora oficiálně nemáme.”
Akt o digitálních trzích – férová soutěž v e-commerce
Druhé evropské nařízení DMA má za úkol přispět k narovnání obchodního prostředí a k dosažení spravedlivějšího konkurenčního boje a hospodářské soutěže. Akt je namířený především proti tzv. “gatekeepers” neboli “strážcům přístupu”, tedy dominantním poskytovatelům online služeb, jmenovitě Alphabet, Amazon, Apple, ByteDance, Meta a Microsoft
Opět si odcitujme z článku 1 první kapitoly nařízení: “Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením harmonizovaných pravidel zajišťujících pro všechny podniky spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci přístupu, ve prospěch podnikatelských i koncových uživatelů.”
Strážci přístupu by tedy dále neměli zneužívat svojí pozice, např. preferovat svoje ostatní služby při vyhledávání, požadovat registraci či využívání jiné služby v závislosti na původní vyžadované službě, předávat si uživatelská data, atd. Typickým příkladem z praxe ve zneužívání svojí pozice strážce přístupu je Google, který při vyhledávání zboží a produktů upřednostňuje vlastní služby Google Shopping před výsledky organického vyhledávání a ostatními partnerskými CSS (Comparison Shopping Services), čímž znevýhodňuje menší obchodníky, cenové a produktové srovnávače apod.
Jmenované velké společnosti měly do 6. března letošního roku odevzdat zprávy o souladu s nařízením (compliance report), již nyní ale existují vážné pochybnosti o tom, zda je tento soulad skutečný a neexistuje pouze “na papíře” a pro odškrtnutí povinnosti. Již v tuto chvíli bylo zahájeno pět případů vyšetřování u Evropské komise, které se týkají Google, Apple a Meta. Dle místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager, která se zabývá hospodářskou soutěží a digitalizací, existuje u Google stále podezření, že ve vyhledávání preferuje svoje produkty, nebo u Apple, že upřednostňuje svoje aplikace. U společnosti Meta pak kritizuje nový model “pay or consent”, tedy možnost buď zaplatit poplatek nebo souhlasit s využitím osobních údajů pro využívání služby zdarma.
Všechny tyto praktiky jsou považovány za obcházení nových pravidel, bohužel délka nového vyšetřování Evropské komise se odhaduje až na dvanáct měsíců, menší obchodníci a online byznysy budou opět muset vyčkávat na výsledek a případně se bránit zdlouhavou a nákladnou soudní cestou.
Závěrem: A bude to stačit?
V dynamicky se rozvíjejícím online prostoru, neustálým příchodem nových technologií a také nových rizik (zmiňme dnes tolik diskutovanou AI) jsou obě nařízení nutností, původní směrnice jsou zastaralé a jejich aktualizace je více než třeba (u DSA se jedná o aktualizaci směrnice dokonce z roku 2000). Je třeba kontinuálně zajišťovat bezpečí uživatele, činit prostředí více transparentním a hospodářskou soutěž férovější.
Bohužel obě opatření naráží na překážky nebo průtahy při implementaci do právních řádů členských států, obtížnou institucionální kontrolou a tedy ještě obtížnější vymahatelností. Ze strany společností, kterým jsou nařízení určena, pak dochází k jejich zavádění polovičatou cestou nebo pouze pro splnění formálních požadavků bez reálného dopadu, s průtahy a opět s nedostatkem transparentnosti, což jim umožňuje udržovat si status quo minimálně do doby dalšího rozhodnutí Evropské komise.
Autor: Vojtěch Chmelík
Zdroje:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Text s významem pro EHP). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32022R2065
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Text s významem pro EHP). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32022R1925
Tisková zpráva Evropské komise: Commission opens non-compliance investigations against Alphabet, Apple and Meta under the Digital Markets Act. Publikováno 25. 3. 2024. Dostupné z: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_24_1689
PANCÍŘ, Tomáš. Digitální platformy neměly žádnou odpovědnost, teď se podřídí unijním pravidlům. Uživatel už nebude bezprávný, říká Věra Jourová. Český rozhlas Radiožurnál [online]. 2023, 29. 8. 2023 [cit. 2024-04-02]. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/digitalni-platformy-nemely-zadnou-odpovednost-ted-se-podridi-unijnim-pravidlum-9061913
PORTER, Jon. Apple, Meta, and Google targeted by EU in DMA non-compliance investigations. The Verge [online]. 2024, 25. 3. 2024 [cit. 2024-04-02]. Dostupné z: https://www.theverge.com/2024/3/25/24111232/european-commission-digital-markets-act-investigation
SLÍŽEK, David. Co přináší nová regulace online diskusí? Akt o digitálních službách v praxi. Lupa.cz [online]. 4. 3. 2024 [cit. 2024-04-02]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/co-prinasi-nova-regulace-online-diskusi-akt-o-digitalnich-sluzbach-v-praxi/
SLÍŽEK, David. Jak se velcí online hráči pokoušejí obejít nařízení o digitálních trzích? Boj o regulaci teprve začíná. Lupa.cz [online]. 12. 3. 2024 [cit. 2024-04-02]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/jak-se-velci-online-hraci-pokouseji-obejit-narizeni-o-digitalnich-trzich-boj-o-regulaci-teprve-zacina/
Ta naše platforma 
Moc díky za velmi pěkné a čtivé shrnutí DSA a DMA nařízení. Přiznám se, že jsem se tomuto tématu věnovala jen povrchně, takže informace obsažené v článku pro mě byly opravdu přínosné.
U DSA mě trochu zarazilo, že se vztahuje primárně na firmy s obratem nad 10 milionů EUR ročně, takže českého Seznamu by se nařízení týkat nemělo, což vlastně nevím, jestli je dobře.
Druhý akt o vyrovnanější hospodářské soutěži je určitě vítaný, ale říkám si, proč se na něj muselo čekat tak dlouho. Mediální domy kvůli kvazimonopolnímu postavení velkých platforem už roky čelí razantním propadům v příjmech. Dlouho se mluví o krizi žurnalistiky, ale koncepční řešení stále chybí. Důsledkem je pak redukce počtu volných míst v redakcích, snad nejvíce tímto trpí kulturní novinařina, někde jsme zas svědky postupné bulvarizace zpravodajského obsahu, nebo čím dál vzácnějších reportáží a hloubkových článků.
Jsem velmi zvědavá, jak si s nařízeními poradí česká legislativa, neboť některé pokusy o zlepšení podmínek pro fungování médií nedopadly zrovna přesvědčivě (například neúspěšná iniciativa ohledně zřízení vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací).
To se mi líbíTo se mi líbí