V éře, kdy jsou lidé závislí na doporučení slavných lidí na internetu, se může jeden z posledních trendů, který zaplavil sociální sítě, těžko uvěřit. Řeč je o „de-influencerech“, na které lidé mohou narazit především na TikToku. Tento trend ale zároveň vyvolává otázku, zda jde opravdu o snahu „probudit“ uživatele sociálních sítí z nadbytečného nakupování a slepého následování influencerů, nebo o další marketingový trik.
V roce 2022 28 procent dotázaných uživatelů sociální sítě TikTok uvedlo, že někdy provedlo nákup na základě doporučení celebrit nebo influencerů. Za poslední rok však stále více lidí začalo dvakrát přemýšlet, než si koupí, co influenceři prodávají. Na platformě se stále oblíbenější stává hashtag #Deinfluencing, který má nyní na přes miliardu zhlédnutí. Takzvaní deinfluenceři své publikum ve videích odrazují od nákupu věcí, které jiní na internetu naopak propagují.
Trend zřejmě vzešel ze skepse a kritiky influencerů a placeného obsahu, která se objevuje dlouhodobě. Často je navázaná na konkrétní skandál či kauzu, kdy například influenceři doporučují produkt, který sami nepoužívají, čistě s cílem dostat za reklamu zaplaceno.
De-influencing se naopak snaží o autenticitu a individualitu. Snaží se propagovat upřímnost a přesvědčit lidi, aby ustoupili od neustálého tlaku na udržení dokonalé image. Pro spotřebitele nabízí realističtější pohled na život, což vede k tomu, že se jednotlivci cítí méně pod tlakem, aby žili podle nerealistických standardů.
Deinfluenceři mají také zdravější přístup k udržitelnosti a životnímu prostředí. Spíše než propagaci nejnovějších produktů nebo trendů zdůrazňují ohleduplnou spotřebu, udržitelnost a důležitost promyšlených rozhodnutí.
De-influencing ale pravděpodobně nebude žádnou velkou revolucí v průmyslu influencerů a sociálních sítí. Očekává se totiž, že počet tvůrců obsahu na online platformách během příštích pěti let ještě poroste o 10 až 20 procent. I značky utrácejí za inzerci méně v tradičních médiích a více peněz dávají za influencery, protože mladí spotřebitelé mají tendenci důvěřovat spíš jim, ve srovnání se zpravodajskými kanály. Ekonomika tvůrců by se proto jen v USA mohla dostat na 480 miliard dolarů do roku 2027. Tento růst se očekává na základě růstu globálních výdajů na digitální reklamu v tomto období. Analytici očekávají, že hlavními hnacími silami budou právě výdaje na influencer marketing.
„Naprostá většina obsahu, který konzumujeme na sociálních médiích, je od amatérů namísto od profesionálů, a to je dramatický posun, pokud jde o to, jaký jsme v průběhu let získávali mediální obsah,“ říká například Michael Serazio, novinář a profesor komunikace na Boston College, ve své knize The Authenticity Industries: Keeping It „Real“ in Media, Culture and Politics. „Představa amatérů je taková, že to dělají pro lásku a ne pro peníze; baví je kreativní projev, nemají žádné postranní úmysly. To vyvolalo v publiku očekávání, že tito lidé jsou důvěryhodní, a to je přesně to, co je činí cennými, aby pak prodávali jménem obchodníků a korporací,“ popisuje fenomén influencerství.
Influenceři navíc dokáží těžit z algoritmů aplikací a sociálních sítí. TikTok je pro to ideální – jeho algoritmus propaguje obsah založený spíše na zapojení uživatelů než na počtu sledujících. Mnoho značek si ho vybírá jako preferovanou platformu pro influencer marketing.
Právě z těchto důvodů se zřejmě influencerů nikdy nezbavíme. Kdykoli dojde k odporu, průmysl se jen mírně posune a přizpůsobí poptávce a náladě uživatelů. Přesně to se stalo postupně stalo i s de-influencery. Jen místo toho, aby podporovali produkty, mají tendenci říkat svým sledujícím, co by si neměli kupovat – ať už proto, že je to předražené, potenciálně škodlivé nebo eticky sporné.
Dominika Machová
Zdroje:
- „De-influencing: The Rise of Authenticity in a Digital World.“ Psychology Today.
- „Playing the visibility game: How digital influencers and algorithms negotiate influence on Instagram.“ Dostupné na: https://kelleycotter.com/wp-content/uploads/2020/02/NMS_visibilitygame.pdf.
- Serazio, Michael: The Authenticity Industries: Keeping It „Real“ in Media, Culture and Politics. Stanford University Press, 2023.
- „The creator economy could approach half-a-trillion dollars by 2027.“ Dostupné na: https://www.goldmansachs.com/intelligence/pages/the-creator-economy-could-approach-half-a-trillion-dollars-by-2027.html.
- „The deinfluencing trend reflects a growing desire for authenticity online.“ Dostupné na: https://theconversation.com/the-deinfluencing-trend-reflects-a-growing-desire-for-authenticity-online-208828.
- „The Influencer Revolution: Increased Accessibility & Super Fast Fashion.“ Dostupné na: https://harvardpolitics.com/the-influencer-revolution/.
- „The lie of ‚deinfluencing‘.“ Dostupné na: https://www.vox.com/culture/23950580/deinfluencing-tiktok-shop-influencer-culture-consumerism.
Ta naše platforma 
Na první pohled se zdá, že trend „de-influencingu“ přináší osvěžující změnu v narativu sociálních sítí, které jsou tradičně saturované reklamami a propagací produktů. Tento fenomén, kdy se influenceri obracejí proti principům, na nichž byl vybudován jejich vliv (neustálé podněcování k nákupu), může být interpretován jako krok směrem k uvědomělejší a etičtější spotřebě. Nicméně, jak článek správně poukazuje, je důležité zkoumat, zda je tento trend skutečně motivován touhou po změně, nebo zda jde pouze o další marketingový manévr navržený tak, aby vyvolal zájem a zapojení veřejnosti na jiné úrovni.
Kritický pohled na „de-influencing“ odhaluje potenciální paradox: zatímco se snaží bojovat proti impulzivním koupím, může neúmyslně vytvářet novou formu konzumerismu, kde je „nepotřebné odmítání“ samo o sobě propagováno. To představuje otázku, zda se skutečně jedná o změnu paradigmatu v naší spotřebě, nebo pouze o „převlečení“ stávajících marketingových strategií do nového kabátu.
Navíc, diskuse o vlivu „de-influencingu“ na ekonomiku a udržitelnost je důležitá. Pokud tento trend povede ke snížení zbytečné spotřeby a podpoří udržitelnější životní styl, mohl by mít pozitivní dopad na životní prostředí a společnost jako celek. V této souvislosti je klíčové, aby byl tento trend doprovázen hlubším zamyšlením nad tím, co skutečně potřebujeme pro náš život, a nebyl jen povrchním fenoménem na sociálních sítích.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zdá se, že v dnešní době jsou spotřebitelé stále více ovlivňováni různými trendy a přístupy k nákupům. Prošli jsme obdobím influencerů, i když influenceři existovali i daleko v době před Internetem; sociální sítě však umožnily, aby jejich vliv dosáhl masového rozsahu a mohl se jimi stát každý. Jako reakce na tento jev se objevil nový trend, a to de-influencing, který se snaží poskytnout alternativní perspektivu. Snad je motivován i touhou zastavit plýtvání, ke kterému ve společnosti dochází, a zabránit zbytečným nákupům, které nakonec končí v koši. Osobně je mi tento trend sympatický, ale za každým (ne)doporučením musíme vidět konkrétního člověka s motivacemi, o kterých nevíme zhola nic. Pravda, časem se určitý vztah může vytvořit a může přijít i důvěra.
Nicméně já se při důležitých nákupech staromódně raději spolehnu na doporučení známých, nebo třeba na dTest, který provádí testování výrobků, popisuje svůj testovací proces a poskytuje nestranné hodnocení a pak se rozhodnu. Idealisticky si říkám, že se možná jednou třeba propracujeme k „justestingu“…Každopádně děkuji za zajímavé téma. O de-influencingu jsem neměla ani tušení.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zajímavý text, ale nemyslím si, že trend de-influencingu z dlouhodobého hlediska neuspěje, nebo se alespoň rozhodně nevyrovná influencerům, jak poukazuje i autor článku. Je podnětné k zamyšlení, že se skutečně dnes jedná o amatéry, kteří nám propagují produkty na sociálních sítích a současně se společnostem velmi vyplácí do tohoto druhu reklamy investovat. Dle mého názoru článek dobře upozorňuje, že přes údajnou autenticitu nemůžeme infleuncerům důvěřovat, že skutečně produkty používají. De-influencing je zajímavý trend, který tak dle mě upozorňuje na někdy zbytečný nákup produktů dle videí ze sociálních sítí, který nemusí být udržitelný a dále trend upozorňuje na rizika influenceringu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za zajímavý článek!
Sama jsem byla nadšená, když se mi tento trend postupně začal objevovat na FYP. Přesto je faktem, že placených propagací je tam nesrovnatelně větší množství. Zároveň jsem si všimla i toho, že někteří influenceři začali používat „sound“, že by něco nedoporučili (sarkasticky) a pak vysvětlili, proč je to dobré. Což samozřejmě valná část publika pozná. Přesto se mezi dětmi a například konzumenty na spektru mohou najít i tací, kteřím rozeznání bude dělat problémy.
To se mi líbíTo se mi líbí
Kvůli defluencingu značky a firmy přizpůsobují své marketingové strategie měnícím se preferencím spotřebitelů směrem k autenticitě (minimálně pseudo) a etickému spotřebitelství. Zároveň se začínají specializovat na spolupráce s influencery, který sedí do tohoto obrazu – transparentní a udržitelní jedinci, jejichž profily nejsou “pouze samá reklama”, ale své spolupráe třídí a díky tomu v ně může publikum či publika vkládat větší důvěru.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tento text, který pojednává o de-influencingu, mě zaujal. Vzhledem k tomu, že nejsem na TikToku, tak jsem jej vůbec nezaznamenala. Musím však říct, že problém je v tom, že influenceři mají vysokou míru autenticity u lidí. V momentě, kdy se na influencery budeme dívat jako na marketéry, budou jim lidé méně důvěřovat. Kolik marketérů používá výrobky, na které vytvářelo reklamu? Rozhodně si o de-influencingu zjistím více ale myslím si, že v momentě, kdy se podaří lidi „od-ovlivnit“, stávají se z de-influencerů (jak autorka správně poznamenala), zase „jen“ influenceři.
To se mi líbíTo se mi líbí
De-influencingu jsem si upřímně moc nevšiml, asi nejsem cílovka. Proto pro mě tento článek byl dost obohacující, netušil jsem, že něco takového existuje. Přestože spousta influencerů vytváří poměrně nekvalitní obsah a berou kdejakou spolupráci pouze za účelem výdělku, najde se i velká část influencerů tvořící velmi kvalitní obsah a propagující pečlivě zvolené produkty. Dle mého názoru je tak vždy důležité tento rozdíl v kvalitě vnímat a rozdělovat dle něj svou pozornost daným tvůrcům.
Trochu nerozumím frázi “influencerů se nezbavíme”, protože se dle mého názoru nejedná o něco, čeho by byla potřeba se zbavit. Influenceři jsou součástí přirozeného vývoje sociálních médií a nabízí spoustu marketingových možností. S influencery osobně pracuju a pracuju na projektu, který má influence a neumím si v rámci mladých tématik představit odlišný marketing.
Jonáš Mácha
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi zajímavý článek, který se zabývá aktuálním trendem de-influencingu na sociálních sítích. Zaměřuje se na motivace a cíle de-influencerů a rovněž jejich vlivu na uživatele. Nicméně článek primárně poukazuje na pozitivní stránky trendu de-influencingu a více prostoru by mohlo být věnováno diskusi o jeho negativních aspektech nebo omezeních.
To se mi líbíTo se mi líbí