Článek vydaný v americkém vědeckém časopisu z oblasti komunikace „New Media & Society“, za jehož textem stojí Marika Tiggermannová a Isabella Anderbergová, se zabývá tématem tzv. snímků „IG vs. realita“ a následným ženského těla ženami samotnými. Jedná se o instagramové posty, které se skládají ze dvou vedle sebe umístěných fotografií jedné ženy, přičemž jedna fotografie prošla grafickými úpravami a ta druhá nikoli.
O AUTORKÁCH ČLÁNKU
Emeritní profesorka Marika Tiggermannová působí na veřejné australské univerzitě Flinders University – Vysoká škola pedagogická, psychologie a sociální práce. Její hlavní výzkumný zájem je v oblasti tělesného obrazu, vč. specifických genderových rozdílů v tělesné nespokojenosti, mediálních efektů, diet apod.
Isabella Anderbergová taktéž působí na veřejné australské univerzitě Flinders University – Vysoká škola pedagogická, psychologie a sociální práce. Zajímá se o sociokulturní vlivy na vnímání těla především v prostředí sociálních médií.
O ČLÁNKU
V teoretické části odborného článku je dokládána na mnoha uvedených výzkumech skutečnost, že přijímaný obsah, jenž zpravidla neodráží realitu, a následné nekritické porovnávání mohou mít na vnímání (se) a následnou důležitou sebelásku žen opravdu velký vliv. Zveřejňování uvedených porovnávacích fotografií dalo vzniknout sociálnímu aktivismu, který formou popsané osvěty jasně demonstruje pokrytectví na sociálních sítí.
V praktické části vědeckého článku se nachází informace o uskutečněné studii uvedených autorek. Za cíl si stanovily experimentálně prozkoumat vliv vystavení obrázkům „Instagram vs. realita“ na nespokojenost a uznání ženského těla, přičemž predikce byla, že obrázky „Instagram vs realita“ a „skutečné“ obrázky povedou k nespokojenosti s nižším tělem a většímu uznání těla než „ideální“ obrázky. Kromě uvedeného byla zkoumána také role sociálního srovnání. Relevantní výzkumný vzorek nakonec čítal 300 amerických žen ve věku 18 až 30 let, rozličných tělesných dispozic, etnického původu i nejvyšší dosažené úrovně vzdělání. Rozřazeny do tří experimentálních stavů byly náhodně a použity byly tři sady po 15 snímcích a 5 vteřinách zobrazení. Jedna sada obsahovala (oba) obrázky IG vs. realita. Druhá sada obsahovala pouze idealizované posty a sada třetí pouze posty bez úprav. Výzkum se zaobíral používáním sociálních sítí, (ne)spokojeností s tělem, tělesnými pocity, porovnáváním vzhledu, vnímáním realističnosti či vnímáním/ pochopením poselství v rámci předložených fotografií.
Dle předpokladu bylo touto studií potvrzeno, že příjem párových zobrazení, stejně jako neupravených obrázků, mělo za následek nespokojenost nižší nežli prohlížení obrázků idealizovaných. Avšak se ukázalo, že ony párové fotografie vyvolávaly více ponuk k sociálnímu porovnávání. Více jak 95 % zainteresovaných žen uvedlo, že z oněch párových postů lze jasně vyčíst zamýšlené sdělení o „body positive“. Dále je v článku uvedeno, že zdaleka nejvíce zúčastněných žen uvedlo, že Instagram není skutečný – nikdo není tak dokonalý jako některé „přefiltrované“ posty. Zjištěná poznání jsou více rozepsána (vč. ozřejmění metod a tabulkového vyobrazení) ve výsledkové kapitole článku.
DÁLE K TÉMATU BODY POSITIVE
Prakticky celý život jsme svědky či přímo aktéry evaluace. Klasický školní vzdělávací systém je založen na hodnocení, kdo je lepší a kdo je horší. Právě prostředí sociálních sítí obsahuje mnoho materiálu pro hodnocení – sebe samých i ostatních. Společenské skupiny vyžadují od svých členů odpovídající normativní chování, avšak při motivaci se do vybrané sociální skupiny začlenit, dochází k aktivnímu přizpůsobování se a k činnostem, které jedinec bere jako účelné a nezbytné pro potřebné akceptační hodnocení. Hon za srdíčky se stal středobodem života některých osob, a to nejen kvůli finančnímu profitu. Vědomí získaného kladného hodnocení spouští v těle chemickou reakci, kdy se v mozku vytvoří tzv. hormon štěstí – dopamin. Problémy často přichází ve chvíli, když reakce (virtuálního) okolí je v rozporu s očekáváním, či dotyčná nebo dotyčný nepatří do skupiny osob, které se v dané době a v dané společnosti považují za krásné – a tedy třeba na Instagramu zpravidla úspěšnější. Bohužel v rámci sociálních sítí, a díky nim i mimo ně, se ocitáme v jakési obalové, povrchní době. Z výše uvedených důvodů je potřeba celé společnosti vštěpovat opravdu důležité životní hodnoty, kritické přijímání informací a skutečnost, že opravdu „není všechno zlato, co se třpytí“. Realita dnešní doby na poli sociálních sítí je taková, že drtivá většina zveřejněných fotografií obsahuje nějaké grafické úpravy – od drobných (např. úprava barevné kompozice) až po takové, které prakticky vyfocenou osobu (z)mění k nepoznání či třeba dojde k odstranění nebo přidání nějakého objektu z/do fotografie. Osoby, které nemají pevně ukotvené zdravé sebevědomí, byť jen díky věku, mohou při častém kontaktu s upravenou realitou nabývat dojmům méněcennosti, osobního zklamání a nereálného vnímání své (fyzické) osoby, což může velmi ovlivnit jejich následný život.
Dále popsaná kampaň značky Dove je součástí dlouhodobých aktivit značky spojených se snahou změnit vnímání krásy a zároveň součástí aktivit firmy Projektu sebedůvěry. Projekt se zaměřuje na zkreslenou realitu sociálních sítí, kterým jsou (nejen) mladí a jejich sebedůvěra denně vystavováni. Za velmi úspěšnou a ve své době velmi průkopnickou lze považovat nízkonákladovou kampaň stejné značky v roce 2006, při které vzniklo video Evolution/ The Evolution Of Beauty, ve kterém dochází k úpravě modelky (make-up, vlasy, styling a následné grafické úpravy).
Do našich moderních životů sociální sítě neodmyslitelně patří. Přijímaný obsah formuje a utváří naše postoje. Svět bez nových médií, potažmo sociálních sítí, již zřejmě nebude, proto je potřeba si k nim, k jejich obsahu, vytvořit zdravý, ale stále kritický vztah, a to již od dětství. Úskalí a ohrožených skupin v rámci tohoto tématu je mnoho.
ZDROJE
An influencer’s side-by-side photos show how easy it is to make misleading Instagram photos. In: INSIDER [online]. 16.09.2020 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.insider.com/influencer-posts-instagram-versus-reality-photos-2020-9
Dove evolution. In: YouTube [online]. 06.10.2006 [vid 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=iYhCn0jf46U
HROCH, J. Dopamin za lajk. Sociální sítě jsou komerční veletrh a roste kvůli nim úzkost i deprese,
říká neurolog. In: iROZHLAS [online]. 21.04.2019. [vid. 23-03-03]. Dostupný zde: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/neurolog-stransky-mozek-rozhovor-facebook-twitter-socialni-site-dopamin-lajk_1904210700_och
Instagram vs. realita! 9 fotek, které unikly omylem. Teď baví celý internet. In: ÓČKO [online]. 14.05.2019 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://ocko.tv/9-fotek-ktere-ukazuji-jak-vypadaji-lide-realita-versus-instagram.A190514_221348_ocko-clanky_btur/7
Instagram vs. Reality? FaceApp and the uncanny world of photo editing apps: Have photo editing apps turned us into illusionists?. In: The Realists [online]. 20.04.2022 [vid. 2023-03-03]. Dostupné z: https://therealists.substack.com/p/instagram-vs-reality-faceapp-and
Isabella Anderberg – about. In: ResearchGate [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Isabella-Anderberg
JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Masová média. 2., přepracované vydání. Praha: Portál, 2015. s. 333-340. ISBN 978-80-262-0743-6
KREJČÍ, M. Jak sociální sítě ovlivňují vnímání sebe sama? In: DigiDetox [online]. [vid. 23-03-03]. Dostupný zde: https://digidetox.me/blog/jak-socialni-site-ovlivnuji-vnimani-sebe-sama/
Mohou také mít nějaké fyzický hendikep či jen akné, které může mít na psychiku (nejen) mladého jedince značný vliv: NEVORALOVÁ, Z. Akné a psychika. In: Pediatrie pro praxi [online]. 2013, 14(1), s. 26-29. [vid. 23-03-03]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-201301-0007_Akne_a_psychika.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dpsychika%2Bin%253Aauth%2Bname%2Bkey%2Babstr%26sfrom%3D0%26spage%3D30
Professor Marika Tiggemann – Personal profile. In: Flinders University [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://researchnow.flinders.edu.au/en/persons/marika-tiggemann-2
Projekt sebedůvěry Dove. In: Dove [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné z: https://www.dove.com/cz/dove-self-esteem-project.html
TIGGERMANN, Marika & Isabella ANDERBERG. Social media is not real: The effect of ‘Instagram vs reality’ images on women’s social comparison and body image. In: New Media & Society [online]. 22(12), 2183-2199. [vid. 23-03-03]. Dostupné zde: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1461444819888720
YOUNG, Miles. Ogilvy o reklamě v digitálním věku. Praha: Svojtka & Co., 2018. s. 44-45.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2007. s. 151-155 a 320-331. ISBN 978-80-246-0841-9
UKČO 53366341
JKM010 – LS22/23 – Úkol 2.
Ta naše platforma 