Klišé o tom, že sociální sítě jsou již nedílnou součástí našich životů, jste už asi slyšeli. To, že jejich algoritmy významně ovlivňují fungování sociálních sítí, je nezpochybnitelné. Konzumace obsahu každého jednoho uživatele je podřízena tomuto nastavení, je jiná, svým způsobem originální, personalizovaná.
S algoritmy dnes už pracuje kdekdo. Facebook, Instagram, X, YouTube nebo třeba Pinterest. V čem je ale specifikum algoritmů TikToku? K čemu jsou? Jaké mají dopady na fungování nejen samotné platformy, ale na společnost jako celek? A je ještě vůbec v silách člověka se z jejich vlivu vymanit?
Algoritmus si můžeme představit jako sérii za sebou stojících rozcestníků. Když přijdu před první, nabídne mi několik možných směrů. Zajímá tě sudoku? Jdi doprava. Roztomilá zvířátka? Rovně. Pletení košíků? Tak to nic. Ne, kecám, jdi doleva. Pro každého tu něco přece najdeme. A takhle pořád dokola. Až nakonec dojdeme do vesnice, kde žijeme s lidmi s víceméně podobnými zájmy. No není to skvělé?
Vlastně je. Stejné zájmy, stejné místo, jedna velká rodina. Jenže vy většinu času ty lidi nevidíte. Jste s nimi sice v jedné vesnici, ale každý si tak nějak hledí svého. Vzájemně se příliš nepotkáváte. Občas z vesnice někdo odejde, občas do ní někdo nový přijde. Koloběh života. A jedny takové velmi zajímavé vesnice najdeme v Číně. Konkrétně v oblasti zvané TikTok.
Než tam přijdete, nejdřív si vás trochu oťukají. Moc informací o vás nemají, spoléhají jen na to, co jim o sobě sdělíte, tedy například pohlaví, věk nebo zájmy. A pak to začne. Jako s těmi rozcestníky. Postupnými kroky si vás algoritmus tzv. navnímá. Co se vám líbí, u čeho se zdržíte, co naopak rychle přeskočíte. Měří vaše interakce, ať už pozitivní či negativní, zkoumá vás, dokáže se dostat i poměrně hluboko. A všechny tyhle informace pak využije k tomu, aby vám nabízel relevantní obsah. Začíná nekonečná jízda. Jízda s jediným cílem – udržet vás u TikToku co nejdéle.
To se děje prostřednictvím obsahu šitého na míru. Což nemusí být zásadní problém, pokud jste člověk s dostatečně rozvinutým kritickým myšlením, víte, jak internet funguje, víte, že ne všemu, co se na něm objevuje, se dá věřit. Pokud dokážete vyhodnocovat obsah, který vidíte, je vše v pořádku. Pokud jste si vědomi hodnoty času, který sledováním krátkých videí obětujete, je také vše v pořádku. Problém nastává v momentě, kdy tyto kompetence uživatel nemá. Velmi snadno lze po desítkách minut „doscrollovat“ až do hlubin dezinformací, digitálně upraveného obsahu nebo konspiračních teorií. Ty mají dokonce i vlastní hashtag #conspiracytok a loni se jim věnoval například článek v Journal of Broadcasting & Electronic Media.
Dalším možným úskalím je využití umělé inteligence při tvorbě obsahu. Samotný TikTok by měl uživatele informovat o tom, že obsah, který právě sledují, je vytvořen či modifikován umělou inteligencí. Tvůrci by pak měli takový obsah sami viditelně označit. Děje se tak doopravdy? Odpovězte si sami.
Dopad algoritmů na konzumenty je zřejmý. Jsou jimi však ovlivněni i sami tvůrci – ti se, dost často ve snaze algoritmu co nejvíce vyhovět, snaží svoje příspěvky přizpůsobit fungování této sociální sítě. Důležitou roli hrají tzv. video engagement, čas publikování a hashtagy. Se všemi těmito prvky tvůrci aktivně pracují. Respektive by měli, chtějí-li být na TikToku úspěšní. Je tedy patrné, že kromě percepce uživatelů je algoritmy ovlivněna i produkce obsahů. Tvůrci se fungování TikToku podřizují s cílem získat maximální profit.
Co s tím? Osvěta. Jednoznačně. Pomineme-li, že Národní ústav pro kybernetickou a informační bezpečnost TikTok označil za bezpečnostní hrozbu, je možné tuto sociální síť při nastavení určitých bariér a hranic nadále používat. Důležité je uvědomění si toho, jak vůbec funguje. Proč nám zobrazuje daný obsah. Nastavit si limity, časové i mentální. Vědět, že si konzumací takového množství rychlého obsahu navíc navyšujeme dopaminový práh, což nás může z dlouhodobého hlediska činit méně šťastnými. Ale to už je na samostatný článek. TikTok je jako oheň. Dobrý sluha, ale zlý pán.
Otázkou zůstává, co přinese budoucnost. Již teď jsme svědky toho, že se uživatelé v důsledku užívání sociálních sítí dostávají do tzv. filter bubble nebo echo chamber. Uživatelé jsou uvězněni v informační bublině, která utvrzuje jejich postoje a odmítá akceptovat odlišné perspektivy nebo fakta. Tím se uzavírá prostor pro diskuzi mezi různými názorovými tábory, lidé jsou často v důsledku výše uvedených jevů utvrzeni ve svém vlastním světonázoru a nehodlají o něm diskutovat.
Můžeme se tedy vůbec algoritmům vyhnout? Ano. Ale jedině tak, že nebudeme sociální sítě, v tomto případě TikTok, používat. Snadné? Jak pro koho. Ale když už TikTok používáme, je důležité si uvědomit, jak funguje. Že nad námi má moc, kterou si vzít nenechá. A tak – scrollujte odpovědně. A šiřte osvětu.
Dominik Rašek
Ta naše platforma 
Že by George Orwell vstal z mrtvých a napsal další antiutopický román? Kdepak, toto je realita. Sociální sítě už nejsou pouhým doplňkem volného času a právě algoritmy jim dopomáhají, aby se zhostily času veškerého. Uživatelů Tiktoku i jiných sociálních sítí stále přibývá a málokdo si uvědomuje, že rádoby nevinná a líbivá videa mohou ohrožovat uživatelovo racionální uvažování, světonázor i ovlivňovat životní priority. U článku cením četné prokliky na jiné stránky a především autorův styl psaní, který je velmi čtivý.
To se mi líbíTo se mi líbí
Hodně lidí zapomíná, že AI se už delší dobu využívá právě pro účely algoritmů, aby lidem co nejvíce dopřála obsah po kterém tolik touží. Já si na ten svůj nestěžuji, protože střídá koťátka a pejsky, kterých je na internetu méně, než by mělo být.
To se mi líbíTo se mi líbí
Algoritmy mají stále větší moc na internetu. Pomáhají marketingovým a reklamním agenturám, působí na uživatele. Ovlivňují naše zážitky z on-line prostředí a pamatují si veškeré naše rozhodnutí, taková moderní forma deníčku, který si nejsme ochotni připustit, když už se o něm dozvíme. Určují, co vidíme ve feedu sociálních sítí, co kupujeme online a jaké zprávy na socialu čteme. Tato centralizovaná kontrola může omezit diverzitu informací a vytvářet „filter bubbles“, jak autor uvádí. Jsou ale opravdu algoritmy takové zlo, když dovedou ke kýženému obsahu a občas zrovna na TT nahodí i jiná videa, kdy stále zkoumá, zda se vám nezměnili priority? Jelikož zrovna u TT dost záleží na vícero faktorech, než vám algoritmus začne nabízet podobná videa. Tím je zejména délka sledování videa a zda uživatel reaguje na „call to action“ – tj. lajkuje, ukládá, komentuje anebo vše naráz.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc se mi líbí, jakým způsobem a stylem autor danou problematiku algoritmů a zejména těch na TikToku, pojal. Článek se četl velmi dobře, i když obsah a informace v něm uvedené jsou spíše děsivé. Může se zdát, že toto cílené uspořádání příspěvků, které se liší uživatel od uživatele, je výhra. Člověk se nemusí prokousávat džunglí videí a obrázků, které jsou naprosto mimo jeho záběr, ale to, reaguji zejména na poslední část článku, ve výsledku může být obrovskou prohrou pro společnost. Jak autor trefně zmiňuje, na sociálních sítích (v tomto případě tedy na TikToku) vznikají touto cestou názorové skupiny, právě nazvané například filter bubbles nebo echo chambers, jejichž vznik dává prostor pro mnoho, často nebezpečných, konspirací, a naopak nedávají prostor názorům naprosto se lišícím, protichůdným, čímž naprosto zaniká místo pro diskusi a společnost se více radikalizuje. Jako další problém vnímám také určitou závislost na této sociální sítí a jak autor popisuje – ztrátu pocitu štěstí u uživatelů používající TikTok (a nejen ten). Jak vyšlo už ve více článcích v předchozích měsících, možná letech, TikTok bývá právě kvůli svým algoritmům, které uživatele drží v pomyslném vězení pozornosti, nazýván „kokainem sociálních sítí“. Článek je velmi aktuální a jeho obsah stojí za pozornost.
Natálie Jurczaková
To se mi líbíTo se mi líbí
Velká většina z nás si uvědomuje, že algoritmy sociálních sítí jsou marketingový záměr jejich provozovatelů, a to velmi úspěšný. Je nezpochybnitelné, že algoritmy významně ovlivňují fungování sociálních sítí. Je také zřejmé, že algoritmy využívají všechny sociální sítě. Autor tohoto článku se zaměřil na fungování algoritmu jedné konkrétní, a to TikToku.
„Informační bublina“ ve které se ocitají uživatelé těchto sítí, může být velmi nebezpečná. Algoritmus jim prezentuje pouze informace či názory, které jen potvrzují jejich stávající postoj. Nevidí za „svou bublinu“. Je velmi důležité, aby uživatelé dokázali kriticky vyhodnotit, že ne všechno, co sociální síť nabízí, je pravda.
V posledních letech rapidně narostl počet uživatelů nejen TikToku, ale i dalších sociálních sítí. Bohužel, většina uživatelů si neuvědomuje, že časté sledování krátkých videí může mít negativní dopad na jejich mentální zdraví a schopnost racionálně uvažovat. Tímto článkem se spolu s autorem znovu dotýkáme tématu negativních dopadů sociálních sítí na současnou generaci uživatelů.
Lucie Konečná
To se mi líbíTo se mi líbí