Již několik let se nám tady „rozmáhá takový nešvar“. Sociální sítě. Původně zdánlivě neškodné platformy s prostým cílem – spojovat lidi, komunity, společnost, umožňovat snazší komunikaci a sdílení obsahu. Ale opravdu svému cíli dostávají? Nebo společnost naopak v poslední době sociální sítě spíše rozdělují a místo užitku přinášejí škody, které jsou nevratné?
Řeč je o škodách napáchaných na dětech, mladistvých a mladých dospělých. Nová generace dětí už se do internetového prostředí zkrátka narodila a internet spolu se sociálními sítěmi ji tak obklopují od útlého věku. V tomto prostředí vyrůstají, a to s sebou nese vedle pozitivního přístupu k vyvíjejícím se technologiím také negativní zkušenosti. Vliv na mentální a fyzické zdraví dětí a mladistvých plynoucí z používání, a hlavně nadužívání, sociálních platforem charakterizuje nejedna studie. Výzkumy popisujícími působení sociálních sítí na klesající úroveň štěstí, psychickou stabilitu, odolnost a mentální rozpoložení mladší generace (lidé narození okolo roku 2000) se to v médiích hemží. Není tedy divu, že si jako společnost v posledních letech pokládáme otázku typu: Jak regulovat sociální sítě, aby na nich bylo bezpečno? A lze to vůbec?
Zdá se, že zákonodárci ve Spojených státech v tom mají jasno. Regulační opatření týkající se používání sociálních médií mladší generací jako poslední momentálně schválila Florida, která se tímto připojila ke státům jako je Arkansas, Louisiana, Ohio, Texas a Utah. Jedná se o zákon, který vejde v platnost od 1. ledna 2025 a měl by dětem mladším 13 let zakazovat mít účet na sociálních sítích, zatímco děti ve věku 14 a 15 let budou k užívání sociálních sítí potřebovat souhlas rodičů. Znění zákona se netýká konkrétních společností provozující sociální platformy, nicméně vzhledem k jeho povaze bude omezovat téměř všechny. Zahrnuje totiž veškeré sítě, které nabízí takzvané „návykové funkce“ jako jsou například „lajky“, push notifikace nebo automaticky přehrávaná videa, která pobízí ke „scrollování“.
Legislativní orgány Floridy uvádějí hned několik důvodů, proč byl zákon přijat. Zmiňují mimo jiné neblahý vliv sociálních sítí na mentální zdraví dětí, vzrůstající počet sebevražd mladých, rostoucí počet případů depresí a úzkostí u mladší generace nebo kyberšikanu. Tyto a další problémy, jako je například sexualizovaný obsah a s ním spojené násilí a obtěžování, nebo tzv. „slutshaming“ (ponižování zejména žen a dívek na základě vzhledu a sexuálního chování, ať už opravdového nebo smyšleného) eskalují nejenom na půdě Spojených států, ale potýká se s nimi celý svět, Evropu nevyjímaje. Dalším bodem, který trápí nejen americkou společnost, je samozřejmě závislost na sociálních platformách a to, že si ji zejména děti a mladiství vzhledem ke stále se vyvíjejícímu se mozku, nejsou schopni uvědomit a zabránit ji. Stávají se tudíž mnohem náchylnějšími.
Kritici tohoto zákona na sebe ovšem nenechali dlouho čekat a ohrazují se prvním dodatkem americké ústavy o zaručení svobody projevu nebo například tím, že by čas dětí strávený na sociálních sítích měli regulovat a kontrolovat rodiče, kterým by tento zákon údajně výrazně omezil rodičovská práva.
Otázkou zůstává, zda opravdu existuje jediná ideální a správná cesta, po které se vydat, s cílem co nejvíce ochránit naše děti a mladou generaci před nástrahami internetu a sociálních sítí. Zákonné nástroje opravdu mohou být jednou z variant, ale neměly by být jedinou. Jedním z možných směrů, který zákonodárci čas od času také naberou, by byl tlak a apel na provozovatele platforem, aby sami regulovali obsah a přísněji monitorovali dění na svých sítích. Neměli bychom také zapomínat na osvětu a zdravý přístup k neustále rozvíjejícímu se technologickému pokroku. Břemeno a odpovědnost za obsah, který vytváří, sdílí, nebo podporuje, nese každý jednotlivec sám a nezdráhám se říct, že každý z nás je, byť i velmi malým, článkem v tomto sociálním bludišti. Tudíž je na starší generaci, aby tu mladší pomáhala ochránit a bludištěm provést. Sociální sítě mohou být výborným sluhou, ale neměli bychom jim dát prostor stát se velice zlým pánem.
Autorka: Natálie Jurczaková
Zdroje:
- https://www.politico.com/news/2024/03/25/desantis-childen-social-media-ban-00148805
- https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-na-site-jen-s-povolenim-rodicu-florida-chce-zkrotit-socialni-platformy-u-mladistvych-40465597
- https://www.reuters.com/world/us/floridas-desantis-signs-law-restricting-social-media-people-under-16-2024-03-25/
- https://www.mujrozhlas.cz/vinohradska-12/ponizovani-dusevni-potize-tiktok-jako-nastroj-pro-slutshaming-zen-divek-na-balkane
Ta naše platforma 
Super článek, regulace sociálních sítí bude asi věčným tématem. Líbí se mi ta myšlenka omezení „návykových funkcí“. Je za mě ale takřka neproveditelná – najde se zase něco jiného a definovat návykovost asi není úplně jednoduchá disciplína. Každopádně si myslím, že je to dobrý směr, protože omezení sociálních sítí v podobě věkové hranice tu už bylo (a je) a nic užitečného nepřineslo. (78287815)
To se mi líbíTo se mi líbí
Musím souhlasit, výborné a vděčné téma. Jeden názor za mě: Regulaci u dětí by měl zajistit rodič. Každé dítě je na tom trochu jinak a dělat stejné omezení všem není dobrý nápad. Rozvýjení aplikací pro dohled a variabilní omezení funkcí je lepší cesta.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorce moc děkuji za článek, je skvěle napsaný a jsem ráda, že se někdo dotkl tohoto téma, které se možná zdá pro někoho už ohrané, ale zdaleka ne natolik, aby nebylo stále aktuální. Regulaci sociální sítí by měla být věnoval mnohem větší pozornost, a to nejen ze strany zdravotníků, politiků, učitelů, ale především i rodičů. Ač jsou sociální sítě fenoménem, který nemá obdoby a určitě jsou platformou, díky které je spousta věcí pozitivně řešena, jsou zároveň i platformou, na které se dějí nehezké věci a děti by proti těmto nehezkým věcem měli být chráněny. Proto je určitě na místě začít brát více v potaz určitou mediální gramotnost, naučit děti efektivně pracovat s AI, které bude zanedlouho do sociálních sítí implementováno a samozřejmě představitelé zdravotníků i politiků by měli dělat vše proto, aby mladá generace netrpěla pod tíhou sociálních sítí.
To se mi líbíTo se mi líbí
Regulace sociálních sítí je dobrým krokem dopředu i způsob, jak přimět děti trávit více času mimo obrazovky telefonů. Pak se ale nabízí otázka, zda se jejich pozornost neubere více k jiným negativním aspektům anebo zda si nebudou zakládat falešné profily, jako tomu bylo doteď.
To se mi líbíTo se mi líbí
Zavedení regulací může být vnímáno jako krok správným směrem, zejména pokud jde o ochranu uživatelů zejména dětí, před škodlivými obsahy v online prostředí. Přílišná expozice digitálním médiím může mít negativní dopady na fyzické a duševní zdraví. Děti a mladiství jsou zvláště zranitelní a tak podpora bezpečného a zdravého internetového prostředí může přispět k jejich celkovému lepšímu psychickému zdraví. Tomu se mimochodem věnuje studie z roku 2011. Proto je dobré, že zrovna v Americe uvažují nad nějakými regulacemi. Omezování času stráveného online může podpořit děti k aktivnějšímu životnímu stylu, více interakcím v reálném světě a rozvoji jejich zájmů mimo digitální prostředí.
Nicméně, při zavádění regulací sociálních sítí je třeba také pečlivě zvážit možné negativní důsledky. Jedním z obav je, že regulace by mohla vést k tomu, že uživatelé přesunou svou pozornost k jiným online platformám nebo aktivitám, které mohou být ještě škodlivější nebo nekontrolované. Existuje také obava, že tvrdší regulace by mohla podnítit vznik falešných profilů a dalších nelegitimních aktivit, které by mohly být ještě obtížněji monitorovány. Klíčové je najít vyvážený přístup k regulaci sociálních sítí, který ochrání uživatele před škodlivými vlivy, ale zároveň zachovává svobodu projevu a inovaci online prostředí. To může zahrnovat spolupráci mezi vládními orgány, technologickými společnostmi a neziskovými organizacemi, aby se vypracovaly efektivní a vyvážené opatření. Důležitá je také edukace uživatelů o bezpečném a odpovědném používání sociálních sítí, aby byli schopni rozpoznat a vyhýbat se rizikům online prostředí. Proto chápu, že odpůrci tohoto zákona volají po větší kontrole ze strany rodičů, kteří by nad potomky měli dohlížet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka správně poukazuje na to, jaké mají sociální sítě vlivy na lidskou psychiku. Zvlášť u dětí, tzv. digital natives, kteří už s tabletem v ruce vyrostli, mohou být následky fatální. Už od útlého věku jsou vystaveni rychlému obsahu, dopaminovému předávkování a neustálému srovnání se s ostatními. Často jsou nejmladší generace označovány jako přecitlivělé, ale v mnohých ohledech to mají ještě těžší, než ty předchozí. Tohle je jeden z důvodů.
Co se týče regulace, obávám se, že tudy cesta nevede. Příklad z našeho prostředí – účet na Facebooku může mít dítě až od 13 let. Ale z průzkumů Policie ČR vyplynulo, že jej využívá více než polovina dětí ve věku 9-12 let. Kde je tedy chyba? Na straně rodičů? Na straně provozovatele sítě? Je důležité si uvědomit, že samotní vlastníci platforem nebudou mít vůbec žádnou motivaci tyto regulace vymáhat. Jde prostě o byznys. Čím více uživatelů, tím více reklamy, tím vyšší příjmy. Je to jednoduché. A o peníze jde vždycky až na prvním místě.
Nesmíme ale zapomenout ani na edukaci starších uživatelů sítí. Ti mají mnohdy ještě méně informací o tom, jak platformy fungují, neví, že jsou ve vleku algoritmů a neumí s tím operovat. Zde je určitě prostor pro zlepšení.
Dominik Rašek
To se mi líbíTo se mi líbí
Regulace sociálních sítí ve prospěch šťastného života dětí je téma, které určitě stojí za zamyšlení. Je jasné, že nalezení rovnováhy mezi svobodou na internetu a ochranou dětí není snadný úkol. Zákony mohou být jedním nástrojem, ale nejspíš nejsou jediným řešením. Přesně jak píše kolega přede mnou, jde tady o byznys. Proto si myslím, že spíše než se snažit mladou generaci ochránit tím, že jí sociální sítě do určitého věku zakážeme, měli bychom ji spíše edukovat o bezpečném chování na sítích a jejich používání.
To se mi líbíTo se mi líbí
Za mě jedno z nejdůležitějších témat v oblasti nových médií. V článku je pěkně shrnuto hned několik důvodů, proč jsou sociální sítě rizikem pro děti a mladistvé. Zmíněným tématem kybešikany či sexualizovaným obsahem jsme se zaobírali už na základní škole (cca 15 let zpět), přijde mi šílené, jak moc se za tu dobu svět proměnil. Kolik času dnes průměrný člověk na internetu tráví a kolik dalších rizik přibývá.
Jak autorka v článku uvádí, dětem se mozek teprve vyvíjí a jelikož jsou sociální sítě doménou posledních několika let, nejsou jejich důsledky na vývoji dětí natolik zmonitorované. Přesto už jsem se například mnohokrát dočetla o ubývající schopnosti koncentrace, která se vlivem sledování nespočtu mediálních obsahů až alarmujícím způsobem zkracuje. To už je ale náplní dalších článků…
To se mi líbíTo se mi líbí
Autorka textu se zaměřila na velmi aktuální téma dnešní doby. Obsah článku je dobrým námětem k diskusi. Článek poukazuje na negativní dopady sociálních sítí a internetu na současnou mladou generaci uživatelů.
Digitální technologie a sociální sítě jsou pro současnou generaci nedílnou součástí jejich života již od útlého věku. Nadužívání sociálních sítí má největší dopad na mentální zdraví uživatelů. Deprese, úzkosti, kyberšika, násilí,…Jen malý výčet problémů, se kterými se v dnešní době setkáváme.
Jak ale snížit riziko negativních dopadů online prostředí?
Zajímavá je myšlenka zákonných opatření. Zákonné regulace sice mohou být užitečné, ale neumím si představit, jak by fungovaly v praxi. Důležité je začít vyvíjet tlak na provozovatele sociálních sítí, aby sami aktivně monitorovali a regulovali obsah na svých platformách. Každý uživatel sociálních sítí by si měl uvědomit zodpovědnost za své chování a vystupování v „online světě“. A proto si myslím, že je opravdu důležité, aby se mladší generace vzdělávala v oblasti mediální gramotnosti.
Lucie Konečná
To se mi líbíTo se mi líbí