Zdroj: economictimes.indiatimes.com
Článek „Vliv používání sociálních médií na učení, sociální interakce a délku spánku mezi univerzitními studenty“ (originální název: „Effect of social media use on learning, social interactions, and sleep duration among university students“), publikovaný 21. ledna 2021 na webovém žurnálu www.sciencedirect.com, zkoumá dopad používání sociálních médií na akademický výkon, sociální interakce a délku spánku univerzitních studentů. Tento článek významně přispěl k rostoucímu počtu výzkumů o účincích sociálních médií na mladé dospělé.
Kdo se studie zúčastnil?
Studie se zúčastnilo 300 univerzitních studentek na univerzitě Prince Sattam bin Abdul Aziz University ve věku 17–29 let. Studentky byly dotazovány formou Fisherova přesného testu na používání sociálních médií, akademický výkon, sociální interakce a délku spánku.
Výzkum ukázal, že používání sociálních médií mělo negativní dopad na akademický výkon, přičemž studenti, kteří trávili více času na sociálních sítích, dosahovali nižšího skóre u zkoušek a úkolů. Studie navíc zjistila, že používání sociálních médií mělo negativní dopad na sociální interakce, přičemž studenti, kteří trávili více času na sociálních sítích, uváděli nižší úroveň komunikace tváří v tvář s vrstevníky.
Výsledky studie ukázaly, že 97 % studentek využívalo aplikace sociálních sítí a pouze 1 % uživatelek využívalo sociální sítě pro studijní účely. Zatímco 35 % studentek použilo tyto platformy pro chatování s ostatními, 43 % uživatelek je využívalo k ukrácení dlouhé chvíle. Mimo jiné se ukázalo, že celých 57 % studentech bylo na sociálních sítích závislých. Navíc 52 % studentek přiznalo, že sociální sítě negativně ovlivnily jejich schopnost učit se, 66 % se cítilo k sociálním sítím více přitahováno než učením se a celých 74 % uživatelek strávilo svůj volný čas právě na sociálních platformách. Mezi nejoblíbenější aplikace patřily (na základě četnosti užívání) Snapchat (45 %), Instagram (22 %), Twitter (18 %) and WhatApp (7 %). Z výzkumu bylo dále patrné, že 46 % a 39 % z uživatelek chodily spát mezi 11-12 a mezi 1 a 2 hodinou ráno. Celých 68 % studentek přiznalo, že chodilo spát později právě díky vlivu sociálních sítí a 59 % uživatelek dokonce uvedlo, že sociální sítě negativně ovlivnily jejich sociální život mimo ně.
Zdroj: Timesglo.com
Vysokoškolští studenti na sociálních sítích tráví spoustu času ve dne i v noci, tedy tyto technologie hrají důležitou roli v jejich každodenním životě i vzdělávání. Studenti mají skutečně mnoho příležitostí ke zlepšení učení a přístupu k nejnovějším informacím spojením s učebními skupinami a dalšími vzdělávacími systémy. Navzdory jejich obrovskému přínosu k získávání znalostí je však potřeba určit, zda se tyto technologie používají k získávání znalostí nebo k jiným účelům, které mohou vést ke škodlivým účinkům jejich používání.
Jaké aspekty byly pro výzkum klíčové?
Cílem této studie bylo prozkoumat vzorce používání sociálních médií mezi studentkami výše zmíněné univerzity. Konkrétně se studie snažila prozkoumat následující aspekty:
1. Doba strávená na platformách sociálních médií ve dne a v noci
2. Účely, pro které se platformy sociálních médií používají, a procento studentů, kteří sociální média používají
3. Čas spánku, délka spánku a čas odjezdu na vysokou školu
4. Vliv používání sociálních médií na učení a odvádění pozornosti od vzdělávacích aktivit
5. Vliv používání sociálních médií na vztahy s členy rodiny a přáteli
Ke sběru dat za 4 měsíce (tj. září až prosinec 2019) byl použit dotazník. Účastníci poskytli souhlas před odpovědí na průzkum. Studie byla provedena mezi studentkami prezenčního studia, které byly ochotny se studie zúčastnit a upřímně zodpovědět všechny otázky. Otázky byly jednoduché, snadné a pro lepší pochopení otázek byly přeloženy do arabštiny. Cílem bylo získat přesné informace od neanglicky mluvících studentů.
Zdroj: theasianschool.net
Jak významně tedy sociální sítě mění návyky (nejen) studentů?
K čemu tedy studie vlastně dospěla? Jak je v dnešní době trendem, většina studentek využívala sociální sítě na denní bázi a to v velmi výrazně. Nadměrné používání sociálních médií pro neakademické účely je odvedlo od učení a akademických aktivit a oddálilo tak i jejich čas na spaní, což následně zkrátilo dobu jejich spánku. Studie také uvedla, že nadměrné používání sociálních médií snižuje sociální interakci tváří v tvář a tedy sociální život studentek v okruhu svých přátel a rodiny. To má negativní dopad na sociální pohodu a může vést k depresi, úzkosti a změnám nálad. Používání sociálních médií v pozdních nočních hodinách může navíc vést k chronickému omezení spánku, které hraje významnou roli v etiologii onemocnění spojených s metabolickým syndromem. Návyky moderního životního stylu jsou neslučitelné s vnitřními atributy, které zdědíme. Měli bychom tedy významně dbát o své zdraví a spánkovou hygienu. Trávení hodně času na sociálních sítích může navíc prodloužit dobu sezení a snížit úroveň fyzické aktivity, což vede k sedavému životnímu stylu, který pro nás určitě není tím nejzdravějším už jen kvůli zvýšení rizika rozvoje metabolického syndromu a chronických nepřenosných onemocnění, jako je cukrovka, hypertenze a obezita.
Zdroj: Kolhar, Manjur, Alameen Abdalla & Raisa Nazir Ahmed Kazi: „Effect of social media use on learning, social interactions, and sleep duration among university students“. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1319562X21000103
Ta naše platforma 
Oceňujem výber štúdie, na ktorú článok odkazuje. Väčšinou pri analýzach vplyvov sociálnych stietí narážam skôr na skúmanie návykovosti. Štúdia v kombinácií vplyvu na štúdium, sociálny život a spánok je preto veľmi zaujímavá. Kvalita spánku nesúvisí iba so skúmanými sociálnými sieťami, ale aj vystavovaniu sa modrému svetlu, ktoré preukázateľne potláča tvorbu melatonínu (https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/blue-light-has-a-dark-side). U Instagramu sa taktiež často stretávam s jeho negatívnym vlyvom na sebavedomie a sebaobraz v náväznosti na zvyšovanie rizika na rozvoj porúch príjmu potravy (https://www.chusj.org/Calendrier-Salle-de-presse/Salle-de-presse/Actualites-/2023/Social-media-lowered-self-esteem-and-higher-risk). Predpokladám, že ak by štúdia bola vykonávaná tento alebo minulý rok, najčastejšie používanou sociálnou sieťou by bol TikTok. Dizajn, rozhranie umožňujúce „nekonečné“ scrollovanie a AI personalizovaný obsah sú jednými z kľúčových faktorov podporujúcich jeho návykovosť (https://sites.brown.edu/publichealthjournal/2021/12/13/tiktok/). Bolo by zaujímavé vidieť závery štúdie zameranej na túto platformu, po vzore článku. Oceňujem nie len kvalitné predstavenie zvoleného výskumu, ale aj predstavené väzby na fyzické a psychické zdravie v závere.
To se mi líbíTo se mi líbí
Téma mi přišlo velice příhodné vzhledem k tomu, že tento komentář píšu kolem deváté večer. Myslím, že podobná studie je takový ten typ, kdy tušíte, jaké výsledky dostanete, ale je dobré to nějak kvantifikovat. Z vlastní zkušenosti studenta mohu říct, že sociální sítě jsou obrovským žroutem času, takže s autory souhlasím. Nicméně, mi přijde, že dnešní studenti jsou zvyklí se organizovat a dávat si tipy ke studiu právě na sociálních sítích. Dříve byla různá fóra, ale ty už nemají tak aktuální obsah jako studenti z minulých ročníků na sociálních sítích. Obzvláště během covidu jsme si všichni uvědomili, jak je důležitý osobní kontakt, takže považuji za smutné, že osobní kontakty z fyzického světa se přesouvají do digitálního. To mohu potvrdit i z pohledu mé práce, kde skoro všichni pracujeme mimo kancelář, takže když se někdy potkáme, je to velice osvěžující.
To se mi líbíTo se mi líbí
Sociální sítě mají významný dopad na každodenní životy uživatelů, proto se nezdá být překvapivé, že se tento trend potvrdil i v rámci studijních návyků. Vedle negativních dopadů jako je prokrastinace, která hraje významnou roli v produktivitě studentů, která je vlivem sociálních sítí četnější, či schopnosti soustředit se, která je vlivem neustálého přístupu k sociálním sítím, a tedy neustálého přerušování notifikacemi různých aplikací výrazně snížena, tu máme i trend porovnání se s ostatními. Právě srovnávání může mít jak negativní, tak pozitivní dopad na studijní výsledky. V prvním případě může dojít ke sebehodnocení, které si daný student vyhodnotí jako nedostatečné, což může mít za následek ztrátu sebevědomí, motivace, a následně i oslabení studijních výkonů. Na druhou stranu může mít porovnávání u některých studentů pozitivní dopad na jejich motivaci, kde studijní úspěchy ostatních se stanou motivací pro dosažení vlastních studijních výsledků. Sociální sítě mohou taktéž podpořit studijní výkony prostřednictvím spolupráce mezi studenty, kteří si mohou snadnou nasdílet studijní obsah, myšlenky, pocity apod. V neposlední řadě sociální sítě umožňují studentům rychlý a snadný přístup k informacím, které významně usnadňují studium dané problematiky.
Sociální sítě v rámci studijní výkonnosti mají pozitivní i negativní vliv. Ten může být minimalizován prostřednictvím stanovení základních pravidel jako je například omezení rozptýlení (např. ztlumením notifikací či celého zařízení), vytvořením časového plánu, který zahrne jak čas strávený studiem, tak čas strávený na sociálních sítích apod.
Natálie Kasalová
To se mi líbíTo se mi líbí
Výsledky studie, kterou se autorka zabývala, se shodují s poznatky německého neurobiologa Manfreda Spitzera, jenž se podobnému tématu věnuje ve své knize s názvem Digitální demence. Je skutečně vědecky dokázáno, že v důsledku každodenního užívání digitálních médií se u studentů výrazně zhoršuje schopnost koncentrace i jejich prospěch ve škole. Přestože jim technologie umožňují snadnější přístup k informacím, jejich výkon, respektive produktivita se tím paradoxně nezvyšuje, ba naopak. Studenti upřednostňují sociální sítě nejen před učením, ale i před spánkem, který vědomě oddalují, a zhoršují tak jeho kvalitu, což může vést k nejrůznějším zdravotním problémům. Spitzer zmiňuje i onu vytrácející se interakci tváří v tvář, mladí lidé spolu čím dál víc komunikují primárně skrze digitální média, což má negativní vliv na jejich sociální život.
To se mi líbíTo se mi líbí