Čtení e-knih a poslech audioknih vs. čtení klasických knih. A jak sociální sítě narušují čtení?

Kari Spjeldnæs doktorandkou působící na Kristiania University College v Oslu a na Univerzitě v Bergenu. Mezi její výzkumnické zájmy patří uživatelé médií, platformizace, vydavatelský průmysl, čtení literatury a vliv digitalizace na koncentraci.

Faltin Karlsen (PhD) je profesor mediálních studií na Kristiania University College v Oslu. Jeho výzkumné zájmy se týkají uživatelů médií, herní kultury a veřejných diskurzů o médiích a mediálních efektech.

Literární čtení prochází transformací. Digitální zařízení doplňují tradiční papírové knihy e-knihami, audioknihami a zároveň všudypřítomné digitální připojení může působit problémy se soustředěností. Na základě kvalitativní studie rozhovorů s dospělými čtenáři tato studie zkoumá, jak možnosti nabízené digitálními technologiemi ovlivňují čtenářské návyky.

Historicky mají knihy a literatura v západní kultuře vysoké postavení, čtení knih je obecně spojeno s intelektuálními ctnostmi. Nicméně panují obavy, že novější média knihu potlačí. Navíc se ukazuje, že lidé ztrácejí schopnost soustředit se na delší dobu kvůli „povrchnímu“ a snadno dostupnému obsahu na internetu. Proto panují obavy, že čtení delších textů bude pro lidi v budoucnu čím dál víc obtížné.

Rozvoj technologií, mediálních formátů, mediálního obsahu a způsobů sociální interakce přináší radikální změny ve spotřebě médií. Digitalizace představuje proud příležitostí pro informace, vzdělávání a zábavu. Na druhou stranu, jelikož se digitální připojení stalo standardem moderního života, dlouhé čtení je více vystaveno konkurenci o pozornost čtenářů.

Studie obsahuje kvalitativní analýzu formou rozhovorů s 12cti různými respondenty. Toto jsou výsledky, ke kterým výzkumníci došly. Respondenti si chválili výhody, které přináší digitální technologie. Díky nim je čtení knih dostupnější. Líbí se jim praktičnost, kdy si mohou kdykoliv rozkliknout knihu a pustit se do čtení. Oceňována byla také lehkost zařízení (tzn. tabletu). Respondenti si taktéž pochvalovali technologické výhody, jako je nastavení světla a individualizace textu na obrazovce. Díky tomu mohou číst v noci. Tablet jim také umožňuje číst bez brýlí.

Jiní respondenti byli proti digitálnímu čtení. Vadili jim nefunkční obrazovky na slunci a také představa, že se vrací k tabletu po celodenní práci na PC. Elektronická zařízení také přinášejí strach z poškození a rizika ztráty. Fyzická kniha navíc spouští emoce. Papírová kniha je autentičtější než ta digitální.

Všichni respondenti, kteří uváděli audioknihy jako preferovanou možnost čtení, zdůrazňovali výhodu spojení literatury s dalšími aktivitami. Jeden z nich například poslouchal audioknihy po většinu svého pracovního dne. Typičtějším zjištěním však byla kombinace poslechu audioknih při plnění soukromých praktických úkolů. Poslech audioknih také závisí na kvalitě hlasu vypravěče, uvedli dále respondenti. Hlas může vést respondenty k tomu, aby přestali číst. Hlas ovlivňuje literární zážitek na hlubší úrovni a hlas se stává nedílnou součástí zážitku z audioknih.

Více než polovina informátorů používajících audioknihy pravidelně vyjadřovala, jak jejich koncentrace upadá rychleji při poslechu než při čtení.

Sociální média na smartphonu byla okamžitě a jednomyslně označena za hlavní zdroj digitálních narušečů. Polovina informátorů učinila preventivní opatření, aby se ochránila před vyrušováním ze sociálních sítí. Vyvinuli strategie, jak učinit smartphone méně lákavým. Vyjadřovali postoj sebeuvědomění a kontroly, ale ne vždy uspěli. Informátoři vyjádřili silnou motivaci k dodržování digitální disciplíny, ať už aktivací černobílého režimu na smartphonu, aby byl méně lákavý, vymýcením všech upozornění nebo uložením smartphonu do jiné místnosti. I když tyto strategie nejsou zdaleka neobvyklé, v této studii je pozoruhodné, jak úzce byly spojeny s aktem čtení.

Analýza ukazuje, jak čtenáři rozpoznávají výhody digitální literatury a digitálních čtecích zařízení. Čtenáři e-knih oceňují svobodu, kterou digitální technologie umožňuje, od malé hmotnosti a množství snadno dostupných děl až po praktické nastavení světla, písmen a vyhledávacích nástrojů. Jiní aktivně preferují papírové knihy. Obrazovky s sebou přinášejí méně „mentálních kotev“; další efekt, který může negativně ovlivnit výsledek čtení.

Literárním čtenářům se také daří zadržovat online pokušení kvůli touze pokračovat ve čtení, což ve výsledku slouží jako forma digitálního detoxu.

Tento článek se zabýval následujícími výzkumnými otázkami: „Jak technologie digitálního čtení ovlivňuje čtenářské návyky“ a „jak čtenáři zvládají rozptýlení, které způsobuje připojení k sítím“. Možnosti tabletů a audioknih otevřely nová místa pro konzumaci literatury a v různé míře ovlivnily čtenářské návyky. Šíření audioknih prostřednictvím streamovacích služeb takovou změnu urychlilo.

Zjištěním je, že digitální čtení upřednostňuje lehčí texty. Složitá narativní struktura a hluboké významové vrstvy jsou hůře uchopitelné, když formát čtení neumožňuje snadno přecházet v textu tam a zpět. Tento rozměr je podstatnější u audioknih, kde jsou upřednostňovány knihy, které vyžadují méně soustředění. Výběr literatury úzce souvisí s formátem četby. Složitost textu je jedním kritériem pro výběr formátu, zejména audioknih, který umožňuje konzumaci lehké a ambientní literatury. Čtení na tabletech nebo papírových knihách vyžaduje více pozornosti a je také médiem, kde se častěji čtenáři ponořují do textu. Několik informátorů uvádí, že je snazší procházet složité texty ve fyzických knihách než v tabletu; v některých případech z tohoto důvodu volí papírovou knihu. Audioknihy rozšiřují možnosti čtení a mění čtenářské praktiky, čímž otevírají příležitostnější a méně zaměřenou konzumaci literatury. Literatura se stává dostupnější, ale také pomíjivější.

Dalším zjištěním je, že být oddaným čtenářem motivuje k rozvoji strategií zajišťujících nepřetržité čtení. I když jsou čtenáři frustrovaní digitálním rozptylováním a mají sklony k procházení internetu jako kdokoli jiný, vyjadřují silné povědomí o své potřebě chránit čtení. Tyto strategie účinně nutí čtenáře prakticky a dočasně se odpojit, aby se mohli ponořit do literatury.

Dagmar Vlašicová

SPJELDNAES, Brooke, Kari, KARLSEN, Faltin. How digital devices transform literary reading: The impact of e-books, audiobooks and online life on reading habits. New Media & Society, 2022. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/14614448221126168.

Digital harassment – novodobý druh šikany

Dalším z fenoménů digitálního věku je tzv. digital harassment neboli digitální obtěžování, jak uvedl deník The Guardian, což v praxi znamená nedobrovolné fotografování anebo natáčení osob za účelem pobavení se. Těmi osobami se zpravidla stávají lidé vypadávající z normy, ať již svým vzezřením nebo chováním. Někdo může nosit nepadnoucí oblečení, jiný bude radostí skákat po ulici, a pak může skončit vystaven na sociálních sítích s cílem pobavit uživatele.

Nikdo z nás nemůže očekávat naprosté soukromí na veřejnosti. Nicméně by měl být zachován kodex slušnosti, který zahrnuje základní respekt a úctu vůči druhým lidem a zároveň není vhodné invazivně narušovat něčí osobní prostor. Nicméně tato etika jde někdy stranou s cílem vyvolat senzaci.

Česká prostitutka terčem posměchu

V Česku existuje například případ prostituky a blogerky Leny, která si o svých profesních zážitcích píše deník. A právě ta se díky svému neortodoxnímu vystupování stala obětí digital harassmentu.

Na její účet vzniklo mnoho instagramových profilů s cílem ji poškodit. Jeden z nich tvoří hanlivé příspěvky a stories, kdy nebývá výjimkou dotknout se ani citlivých a osobních témat z jejího života.

Bez názvu

Kontroverzní fashion blogger

Czech Fashionisto’s Diary, tak zní název blogu mladého muže, který s oblibou komentuje způsob oblékání jiných osob. Za tímto účelem si lidi fotografuje a mnohdy nevhodně komentuje jejich vzezření. Pod fotografiemi se často objevují nevhodné komentáře i dalších osob, ve kterých nechybí posměšky.

Například jedna z amerických žen, která byla natočena teenageři bez svého svolení, se nechala slyšet: „Je to v nejlepším případě divné a v nejhorším strašidelné a představuje to bezpečnostní riziko,“ citoval The Verge. Co tedy s digital harassmentem dělat a jaký to má vůbec vliv na oběti?

Důvody a důsledky

Motivem šikanujících, jak uvádí příručka, je často touha dosáhnout prostřednictvím agresivního činu nějakého cíle, specifičtěji výhody, která má agresorovi zajistit přízeň okolí, dominantní postavení ve skupině apod. Co se týče digital harassmentu, šlo by tedy o to získat například likes, views, komentáře a přízeň internetové komunity.

Dále Národní rada pro prevenci kriminality uvedla, že v průzkumu mezi teenagery 81 % uvedlo, že věří, že ostatní kyberšikanu provádějí, protože si myslí, že je to vtipné. Protože nevidí reakce svých obětí osobně, možná si neuvědomují, jak velké škody způsobují.

Přitom důsledky šikany mohou být i v některých případech zcela devastující. Oběť se často potýká s různými psychickými obtížemi, jako je například vyhýbavé chování, deprese, úzkosti, může mít vtíravé myšlenky, izolovat se či se sebepoškozovat.

V současnosti podle advokáta Jiří Matznera existují tři způsoby, jak se bránit, když vás někdo natáčí a následně zveřejní video na internetu bez vašeho souhlasu. Je možné požádat dotyčného, aby video stáhnul, obrátit se na dané médium, pokud dotyčný nereaguje, a třetí způsob je obrátit se na soud.

Dagmar Vlašicová

Design a site like this with WordPress.com
Začít