Dalším z fenoménů digitálního věku je tzv. digital harassment neboli digitální obtěžování, jak uvedl deník The Guardian, což v praxi znamená nedobrovolné fotografování anebo natáčení osob za účelem pobavení se. Těmi osobami se zpravidla stávají lidé vypadávající z normy, ať již svým vzezřením nebo chováním. Někdo může nosit nepadnoucí oblečení, jiný bude radostí skákat po ulici, a pak může skončit vystaven na sociálních sítích s cílem pobavit uživatele.
Nikdo z nás nemůže očekávat naprosté soukromí na veřejnosti. Nicméně by měl být zachován kodex slušnosti, který zahrnuje základní respekt a úctu vůči druhým lidem a zároveň není vhodné invazivně narušovat něčí osobní prostor. Nicméně tato etika jde někdy stranou s cílem vyvolat senzaci.
Česká prostitutka terčem posměchu
V Česku existuje například případ prostituky a blogerky Leny, která si o svých profesních zážitcích píše deník. A právě ta se díky svému neortodoxnímu vystupování stala obětí digital harassmentu.
Na její účet vzniklo mnoho instagramových profilů s cílem ji poškodit. Jeden z nich tvoří hanlivé příspěvky a stories, kdy nebývá výjimkou dotknout se ani citlivých a osobních témat z jejího života.
Kontroverzní fashion blogger
Czech Fashionisto’s Diary, tak zní název blogu mladého muže, který s oblibou komentuje způsob oblékání jiných osob. Za tímto účelem si lidi fotografuje a mnohdy nevhodně komentuje jejich vzezření. Pod fotografiemi se často objevují nevhodné komentáře i dalších osob, ve kterých nechybí posměšky.
Například jedna z amerických žen, která byla natočena teenageři bez svého svolení, se nechala slyšet: „Je to v nejlepším případě divné a v nejhorším strašidelné a představuje to bezpečnostní riziko,“ citoval The Verge. Co tedy s digital harassmentem dělat a jaký to má vůbec vliv na oběti?
Důvody a důsledky
Motivem šikanujících, jak uvádí příručka, je často touha dosáhnout prostřednictvím agresivního činu nějakého cíle, specifičtěji výhody, která má agresorovi zajistit přízeň okolí, dominantní postavení ve skupině apod. Co se týče digital harassmentu, šlo by tedy o to získat například likes, views, komentáře a přízeň internetové komunity.
Dále Národní rada pro prevenci kriminality uvedla, že v průzkumu mezi teenagery 81 % uvedlo, že věří, že ostatní kyberšikanu provádějí, protože si myslí, že je to vtipné. Protože nevidí reakce svých obětí osobně, možná si neuvědomují, jak velké škody způsobují.
Přitom důsledky šikany mohou být i v některých případech zcela devastující. Oběť se často potýká s různými psychickými obtížemi, jako je například vyhýbavé chování, deprese, úzkosti, může mít vtíravé myšlenky, izolovat se či se sebepoškozovat.
V současnosti podle advokáta Jiří Matznera existují tři způsoby, jak se bránit, když vás někdo natáčí a následně zveřejní video na internetu bez vašeho souhlasu. Je možné požádat dotyčného, aby video stáhnul, obrátit se na dané médium, pokud dotyčný nereaguje, a třetí způsob je obrátit se na soud.
Dagmar Vlašicová
Ta naše platforma 
Moc děkuji za tento zajímavý příspěvek, dozvěděla jsem se díky němu spoustu nových informací o tzv. digital harassmentu, o kterém jsem nikdy předtím neslyšela. Nutí mě to k dalšímu zamyšlení nad tím, jak těžké to dnešní dospívající generace má, ba dokonce nejen ta. Nikdy by mě nenapadlo, že se terčem mohou stát i dospělé osoby. V ochraně osob na sociálních sítích vidím velké mezery. Zároveň každý z nás asi ví, že cesta obrátit se na dané médium není jednoduchá. Jedním z kroků, jak můžeme zvýšit naši ochranu může být i to, že na tyto problémy budeme častěji upozorňovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Úprava: Moc děkuji za tento zajímavý příspěvek, dozvěděla jsem se díky němu spoustu nových informací o tzv. digital harassmentu, o kterém jsem nikdy předtím neslyšela. Nutí mě to k dalšímu zamyšlení nad tím, jak těžké to dnešní dospívající generace má, ba dokonce nejen ta. Nikdy by mě nenapadlo, že se terčem mohou stát i dospělé osoby nebo že sami budou tento obsah vytvářet. V ochraně osob na sociálních sítích vidím velké mezery a myslím si, že by se o tomto tématu mělo mnohem více mluvit. A to nejen v rámci odborníku na sociální sítě, ale i ve státní sféře a hlavně v médiích samotných. Meta by měla posílit počet a odbornost zaměstnanců, které by tuto problematiku měli kontrolovat. Každý z nás asi ví, že cesta obrátit se na dané médium není jednoduchá. Jedním z kroků, jak můžeme zvýšit naši ochranu může být i to, že na tyto problémy budeme častěji upozorňovat.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc děkuji autorce za tento příspěvek, který skvěle shrnuje nový fenomén kyberšikany. Téma otevírá úplně novou stranu problému, kdy jsou lidé bez jejich svolení sdíleni, aby se uživatelé internetu pobavili. To že se šikanuje někdo, kdo sám vydává obsah, který je pak veřejně kritizován je jedna věc, kdy lidstvo ztrácí svou empatii, ale dávat na internet fotky lidí, kteří o tom ani nevědí, a poté se můžou vidět na nějaké harassement stránce je úplně jiný level problematiky osobního soukromí. Vzpomínám si na doby, kdy jsem se chodila učit do Národní technické knihovny a spolužáci mi ukazovali Instagramovou stránku, na které byli vyfoceni lidé z NTK, kteří tam při učení usnuli. Je ovšem zajímavé, že v rámci solidarity studentů, se objevovali spíše komentáře typu: „Kéž bych tu mohl také usnout!“ nebo „úplně soucítím“. Stále i v tomto případě je stránka problematická s tím, že ti lidé nikdy nesouhlasili se zveřejněním těchto fotografií. Nová média nám otevírají nový svět a dle mého je nebezpečné, jaký dosah mají, obzvláště v takovýchto případech a jsem ráda, že na to autorka upozorňuje.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ďakujem autorke za zaujímavý príspevok. Obzvlášť v dnešnej dobe je potrebné hovoriť o týchto témach a diskutovať, ako by bolo najlepšie zamedziť stále narastajúce počty prípadov takejto podoby harassmentu. Pri sociálnych sieťach tak veľkých, akými sú Instagram alebo Facebook je obtižne dostať sa k niekomu kompetentnému, kto by situáciu vyhodnotil a takéto účty zablokoval (čo však iba krátkodobo rieši otázku nejakého zastavenia hate spreading). Ľudia sa dnes na internete cítia bezpečnejšie než inokedy, čo zodpovedá aj ich správaniu sa na sociálnych sieťach, kedy si bohužiaľ stále myslia, že internet ako neregulované médium nebude vnímať takéto prejavy harassmentu a ich nepostihnú žiadne následky. Bohužiaľ tu zlyháva samotný ľudský faktor a spolu s ním tak základy slušnosti, rovnako ako rešpektovanie nepovedaného pravidla, že ľudí si na ulici, v metre a podobne, proste nemáme čo fotografovať a pridávať ich bez ich súhlasu a vedomia na internet.
To se mi líbíTo se mi líbí
Velmi autorce děkuji za podnětný, zajímavý a důležitý příspěvek. Tématu digital harrasment si jsem vědoma. Na sociálních sítích vídávám a vnímám příspěvky tohoto druhu, netušila jsem však, že dokonce existují i uživatelské účty, které jsou specificky zaměřeny na takový druh šikany. Dle mého názoru jsou sociální sítě velmi málo regulovány v oblasti svobody projevu. Dá se však šikaně ještě říkat svoboda projevu?
Je velmi malá pravděpodobnost, že by útočné příspěvky byly nějak striktněji „potlačovány“. Ač se spousta lidí domnívá, že může být Internet bezpečným prostředím, ochrana osob na sociálních sítích opravdu značně pokulhává. Svoboda projevu na sítích je opravdu dobře viditelná, protože si skutečně spousta lidí píše, co chce, a dále nad důsledky svých slov (či fotek a videí) neuvažuje. Naprosto souhlasím s tvrzením, že důsledky takové šikany mohou být pro oběť devastující. Existuje bohužel spousta případů, kdy oběti útoky neunesly a spáchaly sebevraždu (viz kupříkladu případ Amandy Todd z roku 2012 či Conrada Roye).
Z mé osobní zkušenosti vnímám, že takové dehonestující příspěvky bývají častěji mířeny proti ženám. Kupříkladu, pamatuji se, že několik týdnů zpět novinářka Linda Bartošová sdílela tweet jednoho muže, který založil vulgární anketu na Twitteru – lidé měli hlasovat, se kterou novinářkou by raději měli pohlavní styk… Linda a další ženy ve veřejném prostoru se proti takovému druhu útoků snaží bojovat a na tento problém upozorňovat, což je v době sociálních sítí přístupných komukoliv velmi důležité. A nejedná se jen o útoky mířené proti ženám ve veřejném prostoru, útokům skutečně může čelit kdokoliv, ať už se jedná o mládež, či dospělé osoby, jak dokazuje autorčin příspěvek.
Takový druh chování je dle mého názoru neakceptovatelný. Sleduji též facebookovou stránku jednoho maloměsta, která má sloužit k řešení „městských“ problémů. Často tam vídám, jak jsou uživatelé schopni útočit na lidi s odlišným názorem, nebo pouze na základě (nejen) genderových předsudků, protože si prostě řekli, že chtějí, že mohou, a nemají žádné pořádné argumenty, aby svoje názory podpořili („Ženská patří do kuchyně, ne do čela firmy.“, „Vy jste moc mladý, vy nemáte zkušenosti, nemůžete mít názor na problematiku, o které se domnívám, že vím víc než vy.“ apod.) Lidská slušnost a empatie je ta tam.
Dosah sociálních médií je skutečně velký a zajisté sociální sítě neoplývají pouze pozitivy, jako je sbližování komunit nebo lidí se stejnými zájmy. Je proto velmi důležité na tento druh problému upozorňovat. Autorce ještě jednou velmi děkuji za hezky zpracovaný příspěvek! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jednou mi nějaký kluk v metru fotil mé zlatě zbarvené tenisky. Seděl naproti a bezostyšně mi fotil nohy v těchto botách. Už během jízdy mi přišlo podivné, že se s mobilem v ruce ke mně zvláštně naklání, to že mě fotí, jsem si potvrdila při výstupu, kdy jsem se náhle vymrštila ze sedačky, což chlapec nečekal a já spatřila na jeho obrazovce zrovna pořízené foto. Nijak jsem to neřešila a doufám, že si chlapec foto alespoň doma vystavil. Každopádně, i když šlo o pouhé boty, resp. moje nohy v botách, přišlo mi to nepatřičné a drzé.
Od té doby se nad tímto tématem často zamýšlím, zejména pak ve chvílích, kdy se pohybuji na veřejnosti. Nikdy nevíme, jestli nás někdo fotí či točí, o to horší je pak představa, že to někdo veřejně použije proti nám, proto aby nás zkritizoval či se nad námi pobavil. Technologie umožňují mnohé, ale k účelu digital harassmentu by určitě sloužit neměly.
Navíc to, že se pohybujeme na veřejnosti, neznamená, že se automaticky stáváme věcí veřejnou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za článek, který poukazuje na velmi rozšířený negativní jev v online prostředí. Jeho formy mohou být různé (např. vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.) Stejně jako jsou různé formy, je různá i kvalifikace jednotlivých projevů. V současnosti se jedná pouze o odborný pojem, který není zakotven v českém právním řádu. Útočníci se mohou dopustit přestupku, trestného činu nebo jiného protiprávního jednání. Nebo bohužel jen nevhodných projevů, které nejsou nijak postižitelné. To ale těm, kterým takové jednání ublížilo, nijak nepomůže.
To se mi líbíTo se mi líbí