Co se skrývá za produkcí zpravodajských podcastů?

Zpravodajské podcasty se nejen v Česku těší stále větší poslechovosti, jde o jednu z nejrychleji rostoucích oblastí konzumace médií (Newman et al. 2020), jejich zkoumání je proto také na vzestupu. Výzkumu motivací k jejich tvorbě se však zatím nevěnovalo tolik odborných článků (Skalický 2023). Jednou z výjimek je mediálně-vědní studie Matěje Skalického „Motivations Behind the Production of News Podcasts in Established Czech Media“, kterému se tento článek bude věnovat.

Skalického studie vyšla v odborném časopise Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave Communication Today v dubnu roku 2023 (roč. 14, č. 1), který se specializuje na masová média a marketingovou komunikaci a je publikován pravidelně dvakrát ročně v angličtině (Communication Today 2024). Autor článku, Matěj Skalický, působí v současné době jako doktorand na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, přičemž se zaměřuje na český podcasting. Od března 2022 zastává také roli moderátora zpravodajského podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12. Ve své studii však uvádí, že data pro výzkum byla nasbírána do února 2022 (Skalický 2023).

Moderní technologie zcela proměnily zvyky mediálních publik – raději než se přizpůsobit lineárnímu vysílání, lidé chtějí poslouchat, číst a dívat se tzv. „on-demand“ – kdykoliv a kdekoliv si zamanou, což v sobě skrývá obrovský potenciál pro proměnu celého mediálního průmyslu, a podcasty tak také skvěle zapadají do dnešního uspěchaného a proměnlivého světa. Zatímco ve světě se první zpravodajský podcast The Daily deníku The New York Times objevil již v únoru 2017, v Česku byly první zpravodajské podcasty spuštěny o dva roky později a jejich tvůrci se inspirovali právě třeba z USA, Spojeného království nebo i ze Slovenska. Jako první u nás vyšla v dubnu 2019 Vinohradská 12 Českého rozhlasu, v září pak pilotní epizodu vypustilo Studio N Deníku N. Od té doby se nejen se zpravodajskými podcasty, kterým se Skalického studie věnuje, roztrhl pytel.

Jak již bylo zmíněno, autor odborného článku hledá odpověď na to, jaké jsou hlavní motivace produkce zpravodajských podcastů v zavedených českých médiích. Pro svůj výzkum si Matěj Skalický tedy zvolil šest českých zpravodajských podcastů spuštěných mezi lety 2019 a 2021, které vybral tak, aby tvořily vhodný reprezentativní vzorek zpravodajských podcastů na české scéně: a) Vinohradská 12 (Český rozhlas); b) Studio N (Deník N); c) Týdeník Respekt (Respekt); d) Ranní brífink (Hospodářské noviny); e) Prostor X (Reflex); f) Vlevo dole (Seznam Zprávy).

Pomocí metody hloubkových rozhovorů s podcastery (moderátory podcastů) a manažery či šéfredaktory daných mediálních domů pak dospěl ke třem hlavním motivacím tvorby zpravodajských podcastů: 1) cílení na mladší publikum; 2) prostor pro prezentaci vydaného obsahu média; 3) nový způsob navázání vztahu s posluchači a zároveň budování důvěry mezi konzumenty a médii.

Cílení na mladší publikum

Když BBC v roce 2006 začala publikovat své původní rádiové programy z rádia do online prostoru a umožnila „on-demand“ poslech, ihned se jí podařilo získat nová, mladá a globálnější publika. Skalického výzkum ukázal, že motivace rozšíření dosahu média stojí jako základní faktor také za tvorbou zpravodajských podcastů v Česku. Konkrétněji se mediální domy snaží zaměřit na mladší posluchače, které je obecně těžší zaujmout, což je dáno zejména všudypřítomnými sociálními sítěmi a potřebě vybudovat vztah mezi producenty a mladými konzumenty médií. Například Respekt dle studie cílí na skupinu posluchačů 17–40 let, zaměření na mladé publikum také potvrzuje podcaster Studia N Filip Titlbach. Pro lidi narozené v době digitálních médií se podcasty zdají atraktivnější, někteří moderátoři podcastů nazvali podcasty ve výzkumu dokonce jakýmsi „moderním rádiem“, neboť mladá generace již téměř vůbec neposlouchá lineární rádiové vysílání a chce si vybrat podle sebe, co si do sluchátek, která s sebou všude nosí, pustí. To na rozvoji a poslechovosti jen přidává.

Prostor pro prezentaci vydaného obsahu

Jedním z klíčových faktorů úspěchu média, který se v našich rychle se měnících a dynamických časech nezměnil, je dobrý a kvalitní obsah. Zpravodajské podcasty proto mohou sloužit jako další platforma pro sdílení originálního obsahu média a rozšiřovat tak spektrum dostupných mediálních kanálů. Lenka Kabrhelová, bývalá podcasterka Vinohradské 12 (a aktuálně moderátorka zpravodajského podcastu Seznam Zpráv 5:59), ve studii Matěje Skalického přiznává, že prezentace žurnalistiky Českého rozhlasu byla jedním z hlavních záměrů při tvorbě podcastu. Např. v podcastech Ranní brífink nebo v Týdeníku Respekt moderátoři často vyberou přímo několik vydaných článků z časopisu nebo novin a prezentují je v jiné formě zaměřené na audio nebo přizvou samotné redaktory, aby ke svým článkům dodali ještě něco navíc. Podcast tak slouží jako reklama na obsahy média. A v některých případech může tento vztah fungovat spíše naopak – samotná značka podcastu může zastínit značku svého mediálního domu.

K dalšímu ozvláštnění obsahu a dokreslení tématu pak třeba Vinohradská 12 nebo Studio N využívají zvukových efektů přidaných v postprodukci např. z vlastních archivů, převzatých z jiných médií nebo používají audia ze samotných událostí, o nichž referují. V dnešní době zaplavené informacemi pak zpravodajské podcasty také navíc mohou posluchačům pomoci ke zorientování se v aktuálních událostech, kauzách, dění u nás i ve světě. A některé podcasty také mohou nahradit nebo převést do audia psané souhrny dne či týdne.

Navázání vztahu s posluchači

Jednou ze zásadních výzev, kterým dnes svět žurnalistiky čelí, je klesající důvěra v média. Ačkoliv pandemie koronaviru médiím trochu pomohla získat zpět ztracené sebevědomí a čísla důvěry se malinko zlepšila, důvěra občanů v média se stále pohybuje velmi nízko. V Česku důvěra médiím v roce 2023 dosáhla pouhých 30 % (MediaGuru 2023), přičemž veřejnoprávní instituce se tradičně umisťují z médií nejvýše. Skalického výzkum ukazuje, že dle tvůrců podcastů poslechem jakéhokoliv podcastu „on-demand“ vzniká unikátní, individuální pouto mezi moderátorem a posluchačem, což přispívá k budování a posilování důvěry mezi médii a příjemci. Podcasty jsou tedy klíčem nejen k úspěchu samotných mediálních domů, ale právě i k posílení celkové důvěry konzumentů médií. Několik tvůrců zkoumaných podcastů proto často pracuje s modelem „behind the scenes“, kdy odkrývají mechanismus základních novinářských praktik, aby lidem přiblížili svou práci. A umožňují jim tak vidět (či spíše slyšet), jak fungují procesy sbírání informací a vytváření zpráv.

Matěj Skalický ve svém odborném článku prozkoumává dosud ne tolik probádané vody českého podcastingu a rozšiřuje je o výzkum zpravodajských podcastů, které v Česku stále více rostou na své popularitě a v budoucnu jistě ještě budou růst – ať už díky unikátnímu poutu mezi podcastery a jejich posluchači, orientaci na mladší publikum, snaze o prezentaci vydaného obsahu média či dalším faktorům.

Autorka článku: Anna Viktorinová (52318412@fsv.cuni.cz)

Zdroje:

Communication Today. Online. 2024. Dostupné z: https://communicationtoday.sk/. [cit. 2024-05-03].

MediaGuru. Reuters Institute: Sledování zpráv i důvěra v média v Česku klesá. Online. 2023. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2023/06/reuters-institute-sledovani-zprav-i-duvera-v-media-v-cesku-klesa/. [cit. 2024-05-03].

NEWMAN, Nic et al. Reuters Institute Digital News Report 2020. Online. 2020. Oxford: Reuters Institute for the Study of Journalism, 2020.

SKALICKÝ, Matěj. Motivations behind the Production of News Podcasts in Established Czech Media. Online. Communication Today. 2023, roč. 14, č. 1, s. 158-172. ISSN 2730-051X. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.34135/communicationtoday.2023.Vol.14.No.1.10.

Sázka politiků na TikTok

TikTok Joe Bidena (@bidenhq) a Aleny Schillerové (@aschillerka)

Ačkoliv by se před rokem mohlo zdát, že sociální síť TikTok minimálně u politiků a státních zaměstnanců končí, od posledního Super Bowlu má svůj účet třeba Joe Biden, v Česku se minimálně u tváří opozičních stran těší větší a větší oblíbenosti, a aplikace na začátku roku 2024 dosáhla 1,7 miliardy registrovaných uživatelů (1,1 miliardy měsíčně aktivních) a číslo nadále stoupá.

Jak je to možné, když ještě donedávna byl TikTok velmi často ve veřejném prostoru označován za bezpečnostní riziko a všichni stáli proti tomu, aby tuto aplikaci vlastněnou čínskou firmou ByteDance (a tedy potenciálnímu přístupu Číny ke shromažďovaným datům uživatelů) používali státní zaměstnanci? Odpověď je jednoduchá – boj o mladé voliče.

TikTok je aktuálně jednou z nejpoužívanějších sociální sítí u dětí a mladistvých, svůj účet na této platformě má přibližně 2,5 milionu Čechů, z toho většinu tvoří mladí ve věku 18–24 let. V březnu 2023 vydal před TikTokem bezpečnostní varování český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani to však neodradilo mnohé české politiky od jeho užívání. A v zahraničí je to podobné.

V poslední době se stále více českých politiků snaží upoutat pozornost svými příspěvky na této sociální síti. Na obrazovkách zejména mladých lidí tito politici tancují, prozrazují náhodná fakta o sobě, nebo „vtipně“ reagují na své politické kolegy. Takto aktivně se zapojují především zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Ze stran vládní koalice je to pak třeba Danuše Nerudová, která na TikToku byla aktivní už během své prezidentské kampaně a její účet opět ožil před volbami do Evropského parlamentu, nebo nově strana Starostové.

Politický bizár

Andrej Babiš si před svými 150 tisíci sledujícími povídá s kohoutem o ukrajinském obilí, natáčí na pláži nebo si v reakci na video premiéra Fialy pochutnává na Nutelle. Tomio Okamura (64 tisíc sledujících) zase třeba v hrnci vaří „Fialův recept“ nebo hodnotí kauzy českých politiků. Tančící Alena Schillerová se 33 tisíci sledujícími pak o sobě prozrazuje třeba náhodná fakta či sdílí „lekce pro boomers“, v nichž vysvětluje slovník generace Z. Třeba Danuše Nerudová (97 tisíc sledujících) na síti tvrdí, že se snaží komunikovat „reálnou politiku a reálná témata“ oproti bezvýznamným tanečkům a jiným trendům a u jejích videí je možno vidět i nějaký obsah a sdělení.

Bizár, účinná volební strategie nebo obojí? Ať si o tom myslíme, co chceme, z pohledu zvyšování dosahu je to zejména u opozičních politiků poměrně úspěšné, protože, jak již bylo zmíněno, konkurence ze strany vládní pětikoalice na TikToku přítomná spíše není (pouze Starostové jako strana). Aktivita pomáhá zviditelnění se a přirozeně také zvyšuje šance, že politici právě hlasy mladých voličů, které se snaží oslovovat, získají. Mladí v tomto věku se tolik nemusí zajímat o politiku, a tak tiktokoví politici, kteří se jim ukazují, mohou být jedni z mála, které znají. Navíc investice do toho nemusí být ani nijak vysoká.

Společnost Kantar a někteří političtí analytici a komentátoři jarních předvolebních průzkumů, ve kterých hnutí ANO atakovalo až hranici 40 % preferencí voličů, úspěch strany právě připisovali tomu, že v posledním roce oblíbenost hnutí ANO u mladých stoupá a část této skupiny voličů se jim podařilo oslovit. Zda za tím je aktivita předních tváří ANO na TikToku však není jisté. Je však možné, že jelikož ANO cílí na lidi nižšího vzdělání, tak Schillerová pro ně může být první a poslední politik, na kterého na obrazovce svého telefonu mohou narazit, jak se domnívá komentátorka Lucie Stuchlíková. Na platformě je aktivní poměrně velká část mladých voličů, které je tam možné zaujmout napřímo a jinde je oslovit není možné. Zpráva, kterou opoziční strany na síti vysílají, může být ale také prostě jen zpráva, že existují, a ne nějaké konkrétní politické sdělení.

Skupina mladých nebo budoucích voličů navíc u nás byla dlouho přehlížená. Strany se domnívaly, že nemá smysl o ně usilovat, protože jich je málo a k volbám nechodí. Političtí komentátoři podcastu Vlevo dole se domnívají, že se strany možná dostaly do jakéhosi volebního patu – už není kde nabírat nové voliče, a navíc, poslední sněmovní volby zaznamenaly rekordní účast mladých. Možná právě proto začal lov mladých voličů v jim přirozeném prostředí, na sociálních sítích, a zejména nově na TikToku.

Lol, hey guys

I jinde ve světě se TikTok stává významným nástrojem pro oslovení potenciálních voličů a komunikace politiků. Rozporuplné dění se odehrává v USA. V únoru 2024 se na TikTok během Super Bowlu sledovaného téměř 124 miliony lidí připojil videem s popiskem „Lol, hey guys“ také prezident Joe Biden, ačkoliv se tomu jeho tým poměrně dlouho bránil. Ve Spojených státech je totiž přes 150 milionů (některé zdroje uvádí až 170 milionů) uživatelů této platformy – tedy necelá polovina obyvatel USA. V zemi se však momentálně bojuje hlavně o platformu jako takovou. Sněmovna reprezentantů totiž schválila zákon o TikToku – ve zkratce: buď TikTok čínští vlastníci prodají Američanům, nebo bude v zemi tato aplikace zakázána. O TikToku jako národní hrozbě nebo jeho možném zásahu do amerických prezidentských voleb totiž již dlouho varují jak ředitelka americké národní zpravodajské služby nebo třeba ředitel FBI.

Krutý generál hladící kočičky

Další zemí, jež na této sociální síti žije ve velkém, je Indonésie. Ta je se svými 125 miliony uživatelů (měsíčně aktivních) druhým nejzastoupenějším trhem na TikToku. Na začátku tohoto roku se o hlasy uživatelů prali pomocí videí s roztomilými zvířátky, tance, poslouchání K-popu, outfitů jako z Top Gunu nebo s tučňáky z filmu Madagaskar tři kandidáti prezidentských voleb. Politici se tak snažili ukázat svou lidskou a citlivou stránku, že nejsou jen suchými státními činiteli, že mají i smysl pro humor nebo že je něco s mladou generací spojuje. Volby v polovině února 2024 nakonec vyhrál bývalý indonéský ministr obrany a generál Prabowo Subianto, který je (diplomaticky řečeno) velmi kontroverzní osobou. Generál Subianto s temnou minulostí čelí obviněním ze schválení zvěrstev ve Východním Timoru v 80. letech a dalším obviněním z porušování lidských práv a má třeba také zákaz vstupu do USA. Jeho taktika na TikToku – sdílení videí, na kterých se mazlí s kočkou, tančí a hopsá před davem příznivců na pódiu nebo má na krajíčku během z televizní debaty – se ale vyplatila. Díky těmto videím se zejména mezi mladými lidmi, kteří neznají jeho minulost, široce rozšířila jeho přezdívka „Gemoy“ – česky roztomilý. To bylo hlavním důvodem jeho volby třeba u prvovoličky, kterou ocitovalo Reuters: „Budu ho volit, protože je „gemoy“.“

Jak již bylo zmíněno, důvod aktivity na této platformě je prostý. Politici se pomocí této sítě užívané zejména mladými v rozmezí 18–24 let (a dále potom 25–34 let) snaží získat jejich sympatie, zviditelnit se a ukázat, že jsou také „normální“ lidé. V této věkové skupině uživatelů jde navíc často o prvovoliče, kteří se v politickém dění ještě nemusí tolik orientovat a může se jim tak prostě líbit, že politik používá stejnou síť jako oni a není „boomer“.

Vyvstává však otázka, zda jde o opravdu účinnou strategii u většího množství voličů, a jestli si tiktokoví politici opravdu myslí, že pro získání hlasů (nás) mladých stačí zatancovat na nějaký trend, nebo ukázat, že se umí zesměšnit. Jak řekl satirický youtuber Jan Špaček v nedávném rozhovoru pořadu Spotlight: „Možná bych byl radši, kdyby se někteří politici brali víc vážně než míň.“

Autorka článku: Anna Viktorinová (52318412@fsv.cuni.cz)

Zdroje:

https://nms.global/cz/tiktok-prestala-pouzivat-necela-desetina-cechu-nejcasteji-kvuli-obavam-o-soukromi-a-bezpecnost/

https://www.mediaguru.cz/clanky/2023/03/tiktok-se-v-cesku-blizi-k-2-5-milionum-chysta-dalsi-cileni/

https://www.theguardian.com/technology/2024/mar/13/china-tiktok-us-election-influence-avril-haines-us-house-of-representatives

https://www.bbc.com/news/world-us-canada-68275634

https://denikn.cz/1377741/americane-se-chystaji-zakazat-tiktok-proc-to-delaji-a-co-to-pro-nas-muze-znamenat/

https://denikn.cz/1387081/bizar-na-tiktoku-ma-byt-pro-ano-investici-do-budoucna-dotanci-si-schillerova-pro-hlasy-mladych/?ref=top

https://www.cnbc.com/2024/02/05/indonesias-presidential-hopefuls-on-tiktok-to-woo-gen-zs-millennials.html

https://www.reuters.com/technology/generative-ai-faces-major-test-indonesia-holds-largest-election-since-boom-2024-02-08/

https://www.respekt.cz/kontext/schillerova-v-retezech-havlicek-s-vidlemi-a-babis-v-kuzi-ano-cili-na-mlade

https://podcasty.seznam.cz/podcast/vlevo-dole/reaktor-vytancovala-babisovi-rekordni-preference-schillerova-na-tiktoku-324600

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/spotlight-rozhovor-jan-spacek-zpravy/r~0a41e340eb5511eeb2180cc47ab5f122/

Design a site like this with WordPress.com
Začít