Konspirační teorie v „third spaces“ abeb Jak covid zpolitizoval spirituální influencerky

Pandemie covidu byla obdobím, kdy do veřejného prostoru začaly více pronikat všemožné konspirační teorie a iracionální vysvětlení probíhajících událostí. Jak a proč však začaly tyto konspirace prosakovat do jinak nepolitických částí internetu? Alespoň částečnou odpověď nabízí článek “We Are in Control”: Instagram Influencers and the Proliferation of Conspiracy Narratives in Digital Spaces, který zkoumá pronikání konspiračních teorií do obsahu instagramových spirituálních influencerek. Autorkou je antropoložka Mgr. Marie Heřmanová, Ph.D., která je absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a v současné se zabývá digitální antropologií a digitální etnografií.

Pro influencery a influencerky je klíčová autenticita a bezprostřednost jako jedna z hlavních hodnot, kterou přinášejí svým sledujícím. Tuto autenticitu je však potřeba neustále vytvářet a performovat, například postováním neupravených fotografií, svěřováním se s osobními tématy a problémy či poskytování „náhledů do zákulisí“.

Strategie vytváření autenticity jsou podle Heřmanové silně genderově podmíněné. Zatímco muži mohou svou autenticitu budovat i prostřednictvím zapojování se do politických debat a komentování veřejného dění, ženy spoléhají spíše na vyjadřování intimity, zranitelnosti a pocitu sounáležitosti uvnitř jejich komunity sledujících – ztělesňují tak vlastnosti, které jsou považovány za typicky ženské. V praxi to vypadá tak, že se věnují především tématům souvisejícím s privátní sférou, jako je krása, spiritualita, wellbeing, zdraví či rodinný život.

Autorka se rozhodla zkoumat šest českých spirituálních instagramových influencerek, které v průběhu pandemie sdílely nějaký konspirační obsah. Šlo o influencerky, jejichž počty sledujících se pohybují v řádech desítek až stovek tisíc – pro pět z nich jsou také sociální sítě hlavním zdrojem obživy. Hlavní metodou využitou v rámci výzkumu byla digitální etnografie obsahující zúčastněné i nezúčastněné online i off-line pozorování a hloubkové rozhovory.

Spirituální influencerky jsou obecně charakteristické tím, že projevují zájem o new age spiritualitu a wellness culture, staví se nedůvěřivě k zavedeným autoritám, západní medicíně a materialistickému způsobu života a věří v sílu osobní zkušenosti, intuice a pozitivního myšlení. Jejich tematické zaměření se ale může různit, influencerky zahrnuté do této studie se soustředily například na jídlo, zdraví, rodičovství, jógu a body positivitu, duševní zdraví, domácí výuku nebo byznys.

Společným znakem pro podobné influencerky podle Heřmanové je, že se pohybují v takzvaných third spaces, tedy neutrálních a inkluzivních kyberprostorech, kde politická témata zdánlivě nemají místo. Zde však vstoupila do hry pandemie, která dokázala ona „nepolitická témata“ zpolitizovat a učinit je věcí veřejnou. Jak chránit své zdraví? Je lepší nosit roušku a nevycházet z domu, nebo pokračovat v normálním životě? Zabírá proti covidu lépe očkování, nebo přirozená imunita a správné nastavení mysli? Tyto otázky se začaly v obsahu influencerek objevovat stále častěji, a ne vždy na ně nabízely takové odpovědi, které byly v souladu s vědeckým poznáním a nařízeními či doporučeními státních orgánů. Z tématu tělesnosti a zranitelnosti, které je v genderově podmíněném prostředí internetu vlastní řadě ženských influencerek, se stal problém autonomie žen nad jejich těly. Pandemická opatření a povinné očkování byly chápány jako narušení této autonomie, a tím otevřely diskusi o těle a jeho kontrole na osobní i společenské úrovni.

Co se týče samotných spirituálních influencerek, jejich náchylnost ke konspiračním teoriím je dána již zmíněnými hodnotami, především odporem k autoritám a vírou v intuici a osobní zkušenost. Od individuální spirtituality a wellbeingu se tak některé influencerky přesunuly ke konspirativnímu komentování stavu světa, a to velmi nenápadným způsobem – příspěvky o potřebě politické organizace a odporu proti mainstreamové politice jsou často doprovázeny fotografiemi pláží, lesů, minimalistických ložnic s ranním světlem a rostlinami v květináčích. Právě tento původně apolitický styl v rámci third spaces umožňuje šíření a popularizaci konspiračních narativů i uživatelům, kteří se jinak politickému obsahu vyhýbají.

Ne všechny z influencerek, které konspirační teorie šířily, jim nutně věří. Jejich hodnotové nastavení charakteristické nedůvěrou k mainstreamu a vírou v individuální hledání pravdy je však vede k tomu, aby se svou komunitou sdílely nejrůznější obsah bez ohledu na jeho pravdivost či ověřitelnost. Jedna z influencerek k tomu uvedla: „Mám zde svou platformu a cítím se zodpovědná za sdílení informací, aby si lidé mohli udělat úplný obrázek a případně si vytvořit vlastní názor. Bylo by nezodpovědné, kdybych svůj vliv nevyužila.“ Prostřednictvím tohoto svého vlivu se však influencerky stávají alternativními autoritami a ovlivňují mínění statisíců lidí v těch částech internetu, které byly doposud považovány za apolitické.


Zdroj: Heřmanová, M. (2022). “We Are in Control”: Instagram Influencers and the Proliferation of Conspiracy Narratives in Digital Spaces. Slovenský národopis, 70(3), 349-368. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=1080938

10 komentářů: „Konspirační teorie v „third spaces“ abeb Jak covid zpolitizoval spirituální influencerky“

  1. Velmi zajímavý a pro mě nový pohled na influencery. Sama jsem si před nějakou dobou všimla, že spousta influencerů se přesunula do jakési “ezo” scény společnosti. Nicméně nesleduji asi žádnou influncerku/influencera, který tíhne směrem do dezinformační scény. Všimla jsem si, že spousta matek z inluncerské scény se ale postupně přesouvá k alternativním věcem a snaží se k tomu vést i své sledující. Problém vidím především v tom, že tyto lidi jsou sledování tisíci lidmi, kteří jejich názor berou za “svatý”. Názor influencera přijmou jako hotový fakt a sami se tím řídí, aniž by si takový názor ověřili, případně se do tématu hlouběji ponořili a snažili se najít pravdu, která dost často bývá někde jinde. Co se týče sdílení názorů od influencera, je to z mého pohledu velmi těžké, protože pokud mu on sám hluboce věří tak nelze, aby tam z jeho strany proběhla nějaká sebereflexe.

    69230415

    To se mi líbí

  2. Moc děkuji za zajímavý článek! Je pravda, že jsem v rámci pandemie covidu zaregistrovala větší množství profilů zabývajících se konspiračními teorie či spirituálnem (nebo je možná podporoval algoritmus), studie se tak zaměřuje na zajímavé, i když už ne tak aktuální, téma.

    Práce doktorky Heřmanové zdůrazňuje důležitý poznatek o genderově podmíněných strategiích budování autenticity a rolí v online prostoru. Autor/ka článku výborně shrnul/a i to, jaké faktory mohly přispět k rostoucímu vlivu konspiračních narativů, přičemž zdůrazňuje důležitost pochopení tohoto jevu v kontextu sociálních médií a digitální kultury. Nicméně bych uvítala větší pozornost na jednotlivé influencerky – jakým způsobem konkrétně propagovaly dané motivy a jaké byly jejich specifické přístupy? Mohlo by to pomoci zvýšit porozumění čtenářů.

    To se mi líbí

  3. Článek je hezkým shrnutím toho, jak byly konspirační teorie šířeny influencerkami během pandemie covidu 19. Domnívám se, že pokud influencerky sdílejí konspirační teorie, může to být na první pohled možná méně viditelné, neboť právě jako autentické osoby „pouze“ sdílejí své názory. To může být za mě mnohem více nebezpečné, než když jsou konspirační teorie sdíleny bez aspektu určité osoby, jež konspirace sdílí a ke které mají její sledující vztah, ať už více či méně blízký. Já sama si nevybavuji konkrétní influencerku, u které bych během pandemie zaznamenala toto šíření. Uvítala bych tedy, kdyby se článek více věnoval samotným influencerkám a názorným příkladům toho, jak takové šíření konspiračních teorií v té době vypadalo. Také by mě hlouběji zajímalo, proč influencerky šíří konspirační teorie, když jim sami nutně nevěří.

    To se mi líbí

  4. Článek podle mě otevírá důležitou diskusi o odpovědnosti online osobností a „celebritek“. Influencerky, jakožto neformální autority, by měly přistupovat k sdílení informací zodpovědně, zvláště když se jedná o zdraví a vědu. Zde vyvstává otázka, zda by neměly být podobně jako profesionálové v jiných oborech vázány etickými pravidly.

    Je samozřejmě pravda, že zvýšení mediální gramotnosti je klíčové – aby uživatelé sociálních sítí mohli efektivně rozlišovat mezi spolehlivými a zavádějícími informacemi. To by nejen chránilo jednotlivce, ale také zlepšovalo integritu informačního prostředí na sociálních médiích. Tato odpovědnost padá nejen na influencery, ale i na platformy, které tyto obsahy hostí.

    To se mi líbí

  5. Velmi zajímavé téma. Pandemie Covid-19 nám jasně ukázala, že politické a konspirační myšlení mohou pronikat do prostředí, která byla dříve považována za apolitická, a odkrýt tak vliv alternativních autorit na formování veřejného mínění. Skupiny spirituálních influencerů jsou fascinující samy o sobě. Tyto influencerky se zabývají well-beingem, novým věkem, duchovnem a podobnými tématy… Je důležité si uvědomit, že existují i skupiny, které se zabývají duchovností v náboženském smyslu a jak velká poptávka je po těchto tématech na sociálních médiích je a o jak velké skupiny se jedná. Potvrzuje to například studie Jetter, Claudia. (2024). „Spiritual Influencers – New Forms of Authorisation in the Digital Age?“, která zkoumá legitimizaci současných duchovních influencerů Marianne Williamson (USA) a L. M. Seiler (Německo). Tato studie nám ukazuje, že existuje významný zájem o duchovní autoritu i v online prostředí. Jejich dosažená autorita jim pak umožňuje mít velký vliv, což může být problematické, pokud začnou aktivně zasahovat do politických diskusí.

    Zdroj: Jetter, Claudia. (2024). Spiritual Influencers – New Forms of Authorisation in the Digital Age?. Religion and Development. 1-21. 10.30965/27507955-20230024.

    To se mi líbí

  6. Téma spirituality na sociálních sítích je samo o sobě dost atraktivní. V poslední době se s podobnými „influencery“ doslova roztrhl pytel. Zda je to závažný problém, se ukáže až časem. Nicméně už teď se zdá, že se na tom dá postavit slušný business. Pokud se jedná o témata jógy, udržitelnějšího životního stylu nebo duševního zdraví (jsou-li poskytované rady podloženy vědou), větší komplikaci v tom nevidím. Ale v případě prodeje nejrůznější krystalů, amuletů, poutí do pouští a třeba očistných rituálů, které mnohdy stojí (deseti)tisíce korun, a které cílí na jedince momentálně se nacházející ve složité či dokonce zoufalé životní situaci, tak zde opravdu vnímám silnou hrozbu. Zneužívání lidských traumat za účelem vlastního zisku není etické. Přimícháme-li k tomu ještě trochu dezinformací a alternativních pravd, jedná se o oblast, která si zaslouží naši pozornost. Ne kvůli konzumaci, ale kvůli kritice a její nezbytné konfrontaci s realitou.

    Dominik Rašek

    To se mi líbí

  7. Neskutečně zajímavý článek, díky za něj. Témata konspiračních teorií a spirituality v kontextu se sociálními sítěmi jsou vždy atraktivní. Nejvíce mě zarazil komentář jedné z influencerek: „Mám zde svou platformu a cítím se zodpovědná za sdílení informací, aby si lidé mohli udělat úplný obrázek a případně si vytvořit vlastní názor. Bylo by nezodpovědné, kdybych svůj vliv nevyužila.“ Bohužel řada konzumentů takovýchto obsahů si vlastní názory neutváří a spíše za svůj názor považují jakousi slátaninu názorů jiných, které vidí a slyší na sociálních sítích, do kterých pak zakomponovávají právě i konspirační teorie. Když se budeme držet tématu covidu, může být navíc šíření konspiračních teorií zdraví nebezpečné.

    To se mi líbí

  8. Děkuji za hezky zpracovaný článek.

    Nikdy jsem si toho pořádně nevšímal, ale covid nám skutečně přinesl nespočet různých konspiračních teorií, o kterých neměl člověk ani zdání včetně odborníků na tyto témata. Osobně si myslím, že se nutně nemusí pouze jednat o covid, ale obecně jakmile se jedná o nějaký světový problém tak přichází celá škála konspiračních teorií. Jen je zvláštní, že jsou prezentovány skrze odborníky na zdravou výživu. Nerad bych tvrdil, že nemohou vyjádřit svůj názor, ale předávat nepodložená fakta na velkou skupinu lidí není úplně správné. Obzvlášť, když tyto fanouškovské báze berou slovo svého oblíbeného influencera jako slovo svaté.

    To se mi líbí

  9. Díky za zajímavé téma a článek! V první řadě musím autora pochválit za věcné shrnutí původního textu a představení aspektů tvorby těchto influencerek v době pandemie. Je jasné, že influenceři, kteří na sociální sítě tvoří s vidinou výdělku, nebo jsou na tomto výdělku závislí a navíc se soustředí na nezávislost a svobodu sebe samých, měli k dezinformacím poměrně blízko. Nevím, zda autorka původního textu někoho jmenovala nebo uváděla konkrétní příklady videí, postů, či textů, ale pokud ano, ocenil bych jejich uvedení. Text autora dobře shrnuje původní obsah, ale v takovém případě by se nabízelo přidat obrázky či příklady obsahů těchto influencerů. Pokud však i původní text konkrétněji nepřiblížil tuto problematiku, pak není chyba na straně autora tohoto textu.

    To se mi líbí

  10. Moc díky za článek a za Marii Heřmanovou! Bohužel ezo influencerky nešťastným způsobem nahrazují chybějící odbornou psychologickou pomoc, které je v Česku nedostatek. Zároveň toto ezo působení na sociálních sítích představuje poměrně snadný (není potřeba velká vstupní investice, ani znalosti o předkládaných tématech, stačí pár základních marketingových pouček) a atraktivní přivýdělek, například při rodičovské dovolené nebo jako tzv. „vedlejšák“ ke stálé práci. Zajímavé je, že tyto ženy spojuje jeden rys, a to nedůvěra v systém, autority, dále západní medicínu nebo vědu. Přemýšlím, co může být příčinou – jsou to systémové jevy, kterým ženy musí čelit? Diskriminace žen na trhu práce a s ní související pay gap, nedostatek zkrácených úvazků pro ženy vracející se z rodičovské, nebo bagatelizování jejich zdravotních problémů samotnými doktory-muži? Určitě se ráda dozvím o vybraných ezo influencerkách více, takže se těším, až si studii přečtu.

    Dalším fenoménem politizace influencerek souvisí s tzv. trad wives, který se začal objevovat v USA v posledním desetiletí. Tyto – jak název napovídá – tradiční ženy-hospodyňky se prezentují jako ženy v domácnosti, pečující o rodinu. Kromě receptů na zaručeně vláčné muffiny sdílí i své politické názory, které inklinují k alternativní pravici a náboženskému fundamentalismu. Tyto influencerky například doporučují volit Donalda Trumpa, obhajují rasismus nebo podporují zákaz potratů a celkově omezení ženských práv. Dost často jsou tyto ženy finančně podporovány právě nábožensky konzervativními lobbistickými skupinami, které mají silné vazby na americké politiky.

    Závěrem jen dodám, že detailnější zkoumání těchto influencerek je určitě potřeba a možná by se jim média mohla trochu víc věnovat.

    To se mi líbí

Napsat komentář

Design a site like this with WordPress.com
Začít