Ta naše platforma

Řekni, kde ty chytré karantény jsou…?

Celý svět je v současné době ochromen pandemií nového typu koronaviru. V každém státě se projevuje s jinou intenzitou a každý stát se s virem potýká, jak nejlépe dovede v rámci svých možností. V České republice je prozatím šíření koronaviru umírněnější, než je tomu v nejpostiženějších zemích (Čína, Itálie, Španělsko, USA,…). Troufám si tvrdit, že je tomu tak i díky časnému zavírání obchodů a omezení pohybu obyvatel. Vzhledem k rychlé reakci naší vlády se koronavir v Česku zatím nešíří exponenciálně a do jednotek nemocných prováděli hygienici úspěšné trasování. Při desítkách případů již často dochází ke ztrátě stopy, odkud se lidé nakazili a s kým se posléze setkávali. Statisticky, při 100 nakažených existují tisíce kontaktů, které mají další desetitisíce kontaktů, kdy už je prakticky nemožné všechny zmapovat.

Epicentrum pandemie se nyní nachází v Evropě a v USA. V Asii, odkud se virus začal rozšiřovat, je už situace poněkud klidnější. Městský stát Singapur jde všem státům příkladem, když zavedl brzké karanténní opatření a úporné trasování kontaktů, díky čemuž se virus zatím nerozšířil „ani“ na tisíce lidí.[1] Jižní Korea sice nezvládla situaci podchytit tak jako Singapur, přesto díky použití digitálních technologií výrazně zpomalila šíření viru. Na obrázku níže můžeme vidět schéma, jak v Jižní Koreji funguje systém chytré karantény. KCDC je zkratka pro Korejská Centra pro Kontrolu a Prevenci Nemocí.[2]

Česká republika jde cestou digitálních technologií taktéž. V předchozích týdnech vznikl projekt Covid19CZ, který si mimo jiné vytyčil za cíl vytvořit tzv. „chytrou karanténu“, díky které bude možné trasovat kontakty nemocných skrze jejich mobilní telefony a platební karty. Díky polohovým datům bude možné zpětně určit kontakty nakaženého, otestovat je a případně na ně uvalit karanténu.

V pondělí 30. 3. 2020 začala zkušební doba chytré karantény na jižní Moravě. Tento region byl vybrán s ohledem na průměrné číslo nakažených vzhledem k ostatním regionům. Prvním krokem je telefonát tzv. „vzpomínkového call centra“ nakaženému, který dá souhlas/nesouhlas k využití svých polohových údajů v mobilním telefonu a historie plateb bankovní kartou.[3] V případě souhlasu je druhým krokem kontaktování telekomunikačního operátorů, bankovních domů a dalších třetích stran, kteří vyhledají potřebná polohová data a pošlou zpět call centru mapu s místy kontaktu. Poté call centrum zavolá zpět nakaženému a podrobným rozhovorem se snaží identifikovat všechny jeho kontakty.

Pokud si však nakažený na kontakty nevzpomene, chytrá karanténa už dále nemá kapacitu, jak kontakt vyhledat. Jelikož je v dnešní době GDPR velkým tématem, telefonní operátoři nesmí předat čísla na zjištěné blízké kontakty, což značně omezuje funkčnost chytré karantény a snižuje úspěšnost dohledání kontaktu. Získaná data nebudou ukládána v žádném centrálním úložišti, budou uložena přesně tam, kde vznikla (telefonní operátoři, bankovní domy,…) a budou nejpozději do 6 hodin od telefonátu s call centrem smazána.[4]

Dalším úskalím jsou výškové budovy, kde data od operátorů nemusí být přesná a mohou za blízký kontakt nakaženého označit někoho z jiného patra budovy. Toho si jsou vědomi i tvůrci z kampaně Covid19CZ, kteří již vyvíjí mobilní aplikaci Bluetooth Tracking. Tato aplikace pomocí bluetooth detekuje další osoby se stejnou aplikací v dosahu a pomocí síly a doby signálu měří intenzitu kontaktu. Takto nashromážděná data mohou být po souhlasu uživatele použita v rámci „vzpomínkového“ telefonátu s pracovníkem hygieny. Podobnou aplikaci na bázi bluetooth vyvinuli již v Singapuru.

Chytrá karanténa je momentálně v testovacím režimu. Do ostrého provozu by se měla dostat po Velikonocích a my uvidíme, jak nám v této nelehké době pomůže v boji s neviditelným nepřítelem. Velkým tématem pro diskuzi je ochrana osobních údajů. V současné podobě chytré karantény by nám odcizení citlivých údajů hrozit nemělo, nicméně jakýkoliv minimální zásah do soukromí může pobouřit spoustu lidí. Nyní nám nezbývá, než se rozhodnout mezi maximalizací ochrany osobních údajů a ochranou našeho zdraví.

Autor: Martin Junek

______________________

Zdroje:

[1] Worldometer. Coronavirus. [online]. 2020. [cit. 02. 04. 2020]. Dostupné z WWW: https://www.worldometers.info/coronavirus/

[2] KCDC. Smart quarantine information system project. [online]. 2020. [cit. 03. 04. 2020]. Dostupné z WWW: http://www.nih.go.kr/index.es?sid=a3#a

[3] Covid19CZ. Závazek datové důvěry. [online]. 2020. [cit. 03. 04. 2020]. Dostupné z WWW: https://covid19cz.cz/covid19-cz/zavazek-datove-duvery

[4] Novinky.cz. Chytrá karanténa se začne testovat na jihu Moravy. Jak bude fungovat?. [online]. 2020. [cit. 02. 04. 2020]. Dostupné z WWW: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/chytra-karantena-se-zacne-testovat-na-jihu-moravy-jak-bude-fungovat-40318396

Nejbizarnější aplikace dnešní doby

Tvůrci mobilních aplikací se snaží získat co nejvíce zákazníků, a vymýšlí tak často neotřelé aplikace. První chytrý telefon z roku 1994 obsahoval kolem 10 aplikací. App store tenkrát ještě neexistoval a v mobilu byly nahrané aplikace jako například kalkulačka, kalendář, adresář či budík. Tenkrát se ještě nenazývaly aplikacemi, ale jednalo se o vestavěné funkce. Většina z nás si určitě vzpomene na Nokii a hru Had/Snake. Od té doby urazila technologie velký kus cesty, a dnes se tak kromě různých užitečných aplikací (např. Záchranka) můžeme setkat s mnoha bizarními a z mého pohledu i zbytečnými aplikacemi. Ty nejbizarnější z nich jsem se pokusila vybrat a krátce popsat. Rovněž u nich uvádím alespoň jeden zajímavý komentář z internetu. Než je představím, uvedu ještě pár čísel.

Dle U.S. Mobile App Report z roku 2017 dva ze tří mileniálů vyhledávají nové aplikace a chtějí, aby jejich aplikace měly nové funkce. Naopak ¾ uživatelů nad 55 let jsou se svými aplikacemi spokojené a nové aplikace nevyhledávají.

Z celkového času stráveného na mobilu používali v roce 2017 uživatelé 87 % času aplikace a pouze 13 % času byli na internetu. To znamená, že v případě osmi hodin byli na internetu pouze hodinu, kdežto v aplikacích téměř 7 hodin.

Není proto divu, že se tvůrci mobilních aplikací snaží vytvářet stále nové a nové aplikace, a zaujmout tak především mladé lidi.

V roce 2016 stáhli uživatelé 140,7 miliard mobilních aplikací, v roce 2019 pak 204 miliard.

Nyní ale už k samotným aplikacím:

Nothing

Po spuštění této aplikace se na bílém pozadí objeví slovo Nothing. A to je opravdu vše. Nejsou zde žádná tlačítka, žádné menu, nebo cokoliv, čím byste se někam posunuli. Jak napovídá název, aplikace skutečně nic nedělá.

„Everyday I wake up I just open the app and stare at the word. I recommend you to download this app because it will blow your mind. STOP READING THIS AND DOWNLOAD THE APP. JUST DO IT.“

„A life changing experience . When I opened the app I felt the power and knowledge in my veins. “

RunPee

Sedíte v kině a najednou se Vám chce na záchod? Kdo z nás tuto nepříjemnou situaci alespoň jednou nezažil. Pro tyto případy je tu aplikace RunPee, která vám poradí, kdy je vhodné si odběhnout. Abyste skutečně o nic nepřišli, nabízí tato aplikace přehled toho, co se událo během doby, kdy jste byli pryč. Databáze obsahuje přes 1300 filmů a je každý týden aktualizována.

„This app has never failed me. A must for those with small bladders and for pregnant people.“

„…being able to pull up the app and pass my phone to my mom/friend/grandma so that they know when to go to the bathroom has been invaluable. Because then I don’t have to summarize anything when they get back!!“

Is it dark outside?

Seděli jste poslední dny jen u počítače a hráli hry? Nevíte, jestli venku svítí slunce, nebo je tma? Po povolení přístupu k poloze vám to tato aplikace prozradí. Stejně jako ostatní zde uvedené aplikace je i tato zdarma. Takže jak uvádí jeden uživatel v hodnocení, je to mnohem levnější než si koupit okno! A navíc vám tato aplikace může úplně změnit život.

„Now that I have this app, it’s changed my life! Instead of playing until I literally can’t, I just occasionally check on this app, and if it’s night I go to sleep.“

Lick the Icicle

Lízali jste jako děti rampouchy, i když vám to bylo výslovně zakazováno? S touto aplikací se do těchto dob můžete (virtuálně) vrátit! Vaším úkolem je lízat (=dotýkat se prstem) rampouch tak dlouho, dokud úplně neroztaje. Obtížnost se s každým dalším levelem zvyšuje.

„Exquisite gameplay, if you use your tounge its like licking a real icicle“

„Best way to clean your screen“

Blower

Je pro vás sfouknutí svíčky příliš náročné? Nebo potřebujete odfouknout smítko prachu? Stačí vytáhnout mobil a zapnout Blower! Tato aplikace využívá zvukové frekvence, díky nimž mobil vyprodukuje slabý vánek.

„It worked so unbelievably well that all four fireman that came by my house proceeded to download it as well to make their jobs easier.“

Beer Prank

Máte chuť na pivo, ale po ruce zrovna žádné nemáte? Dejte si virtuální pivo! Je zadarmo a třeba se vám s touto aplikací podaří napálit kamarády.

„Je to dobrá hra. Vožral sem se pěkně.“

„Jednou jsem to ukázal bráchovi a ten se lekl, že piju alkohol a skoro spadl na zem.“

S.M.T.H. (Send Me To Heaven)

Aneb vyhoď svůj telefon do vzduchu. Nudíte se? Co takhle zdokonalit se v házení (a chytání)? Nemáte po ruce míč? Nevadí! Vystačíte si s mobilem! Čím výše ho vyhodíte, tím lépe. Aplikace vám ukáže, jak vysoko jste mobil dokázali vyhodit. Hra na vlastní nebezpečí! Ale třeba vám jednou zachrání život…

„This phone saved my life! – I was sitting in the living room when a black widow started roaming my ceiling. Due to this game and my now gained ninja skills, I managed to launch my phone and defect that spider. The spider no longer lives, and my phone no longer works. But would recommend!“

„I was playing this game and then someone tried to stab me but when my phone fell it hit the stabber’s head and the stabber was knocked out by the force of my phone“

„If you don’t catch your phone it will break so catch your phone! CATCH YOUR PHONE!“

Hold On

Chcete si vyzkoušet svou trpělivost a výdrž? Pokud ano, je pro vás hra Hold On jako stvořená. Pravidla jsou jednoduchá. Stačí držet prst na displeji co nejdelší dobu.

„It’s amazing. It makes you hold the „Press“ button and see how long you can hold on.“

Smysl a užitek?

Nikdy jsem takovéto aplikace cíleně nevyhledávala, a proto mě celkem překvapilo, co všechno je dnes možné si do mobilu stáhnout. Zarazilo mě, kolik lidí tyto zvláštní aplikace používá, je s nimi spokojeno a doporučuje je dále. Většinu z výše zmíněných aplikací jsem si stáhla a vyzkoušela, ale i tak se mi dosud nepodařilo přijít na to, k čemu jsou dobré. Na rozbití, případně spálení mobilu? Podporu lenosti, sezení u počítače a závislosti na počítačových hrách, když se nedokáži zvednout a podívat z okna a vůbec nemám pojetí o čase? Mrhání času? Doufám, že větší část nadšených komentářů byla myšlena ironicky. Pokud ne, je to celkem děsivé.

Autor:

Zuzana Brožová

Zdroje:

https://www.statista.com/statistics/271644/worldwide-free-and-paid-mobile-app-store-downloads/

mindsea.com/app-stats/

https://play.google.com/store/apps

beebom.com/strange-weird-apps/

10 Most Unusual and Weird Mobile Apps You Must Know About

https://mobilizujeme.cz/clanky/5-neuveritelne-divnych-aplikaci-pro-android-i-ios-ktere-stoji-za-vyzkouseni

Nemáš socky – nepřežiješ?

Sociální sítě. Všichni je známe a pravděpodobně každý z nás má profil na Instagramu nebo jiné sociální síti. Mobilní aplikace Facebook a Instagram patří mezi TOP 5 aplikací v České republice z pohledu aktivity uživatele. Dle reportu We are social počet aktivních uživatelů sociálních sítí na mobilním telefonu vzrostl ze 40 % v roce 2018 na 95 % v roce 2020. Počet uživatelů Instagramu se oproti roku 2018 zdvojnásobil na číslo 2,4 milionu. Nejen jeho síla roste, a co teprve v situaci, kdy se svět uzavřel do svých domovů.

Zdroj: We are social report for Czech Republic 2020

Lidé jsou zavření na pár metrech čtverečních ve svých domovech a hledají, jak se zabavit. Firmy přirozeně využívají situace a předhánějí se v tom, jak „vězněným“ lidem nabídnout kurzy, popř. jiné aktivity. A to online. Často právě prostřednictvím platformy Facebook nebo Instagram. Pro mnohé z nich je to pravděpodobně i boj o přežití a vyhraje ten, který se rychleji umí přizpůsobit trhu a současné situaci.

Zcela určitě existují i firmy, které doteď sílu sociálních sítí podceňovali nebo nevěděli, jak s nimi pracovat. To se v následující době pravděpodobně změní nebo již změnilo. Přece jen poptávka po on-line kurzech stoupla o stovky procent.

Navíc podle reportu We are social reklamu lze cílit na 26 % uživatelů Instagramu, což je poměrně velká skupina uživatelů. Výzkum od více jak 600 senior marketérů také uvádí, že právě reklama na sociálních sítích má střední nebo nejvyšší ROI.

V neposlední řadě nesmíme zapomenout i na B2B svět, který se teď primárně přemístil na síť LinkedIn a nabízí své služby a schůzky právě přes tuto platformu.

Podívejme se tedy na současnou situaci i z jiného úhlu – příležitostí. Firmy budou nabízet své služby více online a snad i rychleji, Češi si možná zvyknou na on-line kurzy, komunikaci na dálku a pravděpodobně i nákupy potravin online.

Autor: Monika Hejdová

Kulturní revoluce ve stavu nouzovém

Za normální okolností by právě teď byla divadelní sezóna v plném proudu, hudebníci by se připravovali na letní festivalové štace, kina by v premiéře uvedla nového Jamese Bonda a zároveň dovolila dokumentu V síti dále trhat návštěvnické rekordy. Vše je bohužel jinak – divadla zejí prázdnotou, pořadatelé festivalů nedokážou odhadnout, zda se plánované akce uskuteční a nové bondovky se dočkáme až na podzim.

Umělci se nyní ocitli vlivem koronavirové infekce ze dne na den bez práce. Jejich výdělky jsou minimální (pokud vůbec nějaké jsou). Své vášně pro vystupování se však rozhodli nevdat a baví nás všechny doma v karanténě alespoň skrze monitory počítačů či televizní obrazovky.

Na divadelní představení klidně v teplákách

Nouzový stav přiměl herce k revoluci v divadelním oboru. Zákaz fyzické přítomnosti diváků je aktuálně kompenzován online přenosy. Novoměstské divadlo Studio DVA například přišlo s programem JSME S VÁMI, v rámci něhož se na jevišti objeví vždy dva až tři herci a baví sledující improvizovanou talk show. Záznamy všech dosud vzniklých epizod je možné vidět na YouTube kanálu Studia DVA.

Zkáza Dejvického divadla, *zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11956364418-zkaza-dejvickeho-divadla/418233100041003-vladci-loutek*

Brněnské divadlo Husa na provázku nabízí každý večer předčítání Dekameronu od Giovanniho Boccaccia, vždy od 19:00. Divadlo v Dlouhé zařadilo na své sociální sítě dokonce dva videoseriály. Na facebookových stránkách se vysílají Krátké zprávy z Dlouhé, na Instagramu zase Dítě v karanténě se nenudí. Od 20. března se k online vysílání přes sociální sítě přidalo též divadlo Bolka Polívky a pár dní na rovněž Divadlo na Vinohradech s cyklem Hrajeme i v karanténě. Skvělá příležitost se nabízí dlouhodobým zájemcům o hry Dejvického divadla! Některé hry odvysílala ČT :D, případně Mall.TV.

Koncertování bez potlesku

Live streamy na Mall.TV nabízejí širokou škálu hudebního obsahu, vč. záznamů. Prostor zde dostala už řada kapel, jako například Zrní, Mňága a Žďorp, Prago Union a další. V budoucích dnech vystoupí PSH a O5 a Radeček.

K dispozici jsou také video záznamy divadelních her z menších divadel a vystoupení komiků, jejichž stand up comedies jsou taktéž v současné době zrušeny.

*Comedy Club, zdroj: https://www.iprima.cz/pr-clanky/comedy-club-se-vraci-na-obrazovky-se-ctvrtou-radou-a-dalsi-davkou-humoru*

Čas na umění

Pozadu nezůstávají ani galerie a muzea. Nařízenou uzavírku svých objektů se rozhodly kompenzovat návštěvníkům ve spolupráci s Googlem. Aplikace Google Arts & culture umožňuje virtuální prohlídky kulturních institucí po celém světě. A nejen to. Skrze obrazovky počítače si lze prohlédnout také slavné ikonické monumenty z různých úhlů. V nabídce je například Eiffelova věž, egyptské pyramidy, Taj Mahal, Opera House v Sydney a mnoho dalších.

*Pár kliků a jste v galerii, zdroj:* *https://www.perrotin.com/*

Něco pro filmové nadšence

Také filmové tvůrce omezila nynější situace. Nejen, že je pozastaveno natáčení celé řady projektů, zároveň jsou ochuzeni o výdělky skrze kina. Avšak ani tyto kulturní instituce nezůstávají pozadu a fanouškům nabízí možnost podpořit filmové tvůrce. Možnost se týká především menších kin, která nabízejí domácí vysílání. Každý večer takto vysílají kina skupiny Aeropolis, kino Přítomnost, Scala a další. Výše „vstupného“ je začíná na 100 Kč za film. Podniky však neomezují štědrost zájemců a je proto možné přispět libovolnou vyšší částkou. Projekt nese název Moje kino LIVE – spolu doma v kině.

Pro ty, které by aktuální program kin nezaujal, je možné (kromě Netflixu či HBO Go) zkusit štěstí na YouTube kanálu Národního filmového archivu, kde jsou aktuálně nabízeny zcela zdarma k dispozici trháky 20. století.

Hana Kubínová

Covid-19 sa šíri rýchlo, fake news ešte rýchlejšie

V dôsledku rozšírenia nového corona vírusu ovládla svet panika, média sú zahltené správami a situácia sa mení zo dňa na deň. Prirodzene, občania sú zvedaví, chcú mať prehľad aké najnovšie odporúčania a nariadenia vyhlásila vláda, aký je stav pacientov u nás alebo v ostatných krajinách, v akom štádiu je vývoj potencionálnej vakcíny a tak ďalej. Prehltenie médií správami ohľadne korona vírusu a snaha občanov dostať sa k čo najväčšiemu množstvu informácií v týchto náročných časoch však otvorilo cestu šíreniu tzv. fake news.

Pravdepodobne najzávažnejšia správa ktorá obletela svet je, že nový koronavírus bol vynájdený v laboratóriu a mal byť použitý ako biologická zbraň. Podľa Forbes, tejto informácií verí až 29% Američanov, čo je vskutku alarmujúce číslo. Táto správa sa šíri v rôznych obmenách, napríklad že vírus bol vynájdený vo Wuhan Institute of Virology a má slúžiť ako čínska biologická zbraň. Túto správu dokonca šírili vysokopostavené osobnosti ako napríklad americký senátor Tom Cotton. Iné verzie sa pohrávajú s myšlienkou, že vírus vytvorilo CIA a má slúžiť ako zámienka na obchodnú vojnu s Čínou, prípadne že je za tým Izrael a USA so snahou ovládnuť medzinárodný obchodný trh. Samozrejme, ani jedna z týchto informácií nebola potvrdená, práve naopak. Vedci sa zhodujú, že vírus nebol vynájdený v laboratóriu, ale prenesený zo zvieraťa na človeka.

V časoch krízy sa fake news šíria rýchlosťou svetla. A to dokonca aj tie pozitívne. Napríklad, v dôsledku povinnej karantény v Taliansku sa vyprázdnili rôzne mestá, ktoré sú za normálnych okolností plné turistov. Takýmto príkladom sú aj talianske Benátky. Čiastočné vyľudnenie a zastavenie lodnej dopravy spôsobilo to, že vo vodných kanáloch, ktoré sú inak zakalené, zrazu tečie priezračná voda, dokonca vidno, že v nich plávu ryby. Média (dokonca aj tie seriózne) však zverejnili správu, že okrem toho že je voda v Benátkach čistejšia, vrátili sa tam rôzne živočíchy, napríklad aj delfíny. Ako dôkaz mal slúžiť tweet s videom, z ktorého sa však nedá jasne povedať, že ide o Benátky. Ako sa neskôr ukázalo, video delfínov je z prístavu v Sardínii a nijako nesúvisí s karanténou. Medzitým však daný tweet a články o delfínoch nadšene zdieľalo stále viac a viac ľudí.

Video delfínov, údajne pochádzajúce z Benátok v karanténe

Zatiaľ čo delfíny v Benátkach nepredstavujú až takú hrozbu, médiami sa šírila aj falošná správa s doporučením pre nakazených vírusom covid-19. Konkrétne išlo o doporučenie, že v prípade nákazy je nebezpečné užívať lieky, ktoré majú účinnú látku ibuprofen, pretože údajne môžu zhoršiť stav pacienta. Práve užívanie ibuprofenu má na svedomí drastické zhoršenie stavu pacientov v Taliansku. Nesmierne nebezpečné je užívanie ibuprofenu mladými pacientmi, pretože ten dokáže priebeh covid-19 niekoľkonásobne zhoršiť, dokonca spôsobiť až smrť. Táto falošná správa sa šírila predovšetkým na platformách WhatsApp a Instagram. Chytili sa jej však aj autority, napríklad francúzsky minister zdravotníctva Olivier Veran, ktorý uviedol že protizápalové lieky ako ibuprofen môžu byť priťažujúcim faktorom infekcie. World Health Organization, spoločne s inštitúciami zaoberajúcimi sa infekčnými chorobami túto správu vyvrátili.

Pravdepodobne aj v momente keď píšem tento blogpost, vznikajú nové falošné správy, ktoré sa postupne šíria rýchlosťou ako vírus samotný. Takzvané fake news sú stále vážnejšou hrozbou 21. Storočia. Šíria nepravdivé informácie s úmyslom šíriť strach, manipulovať, prípadne slúžia ako politická propaganda. Ich nebezpečenstvo je zjavné. V niektorých prípadoch so zámienkou falošnej nádeje dokonca vedú k zhoršeniu zdravotného stavu (viď. známe prípady, ktoré degradujú západnú medicínu a ponúkajú zázračný liek na rakovinu). Je na nás, ako na jednotlivcovi, tak aj na celej spoločnosti aby sme tieto správy identifikovali, vyhodnotili a vyvrátili. Situácia v súvislosti s pandémiou vyvolala prirodzene strach o náš zdravotný stav aj finančnú stabilitu. A to je najvhodnejšie prostredie pre šírenie fake news.

Ako rozlíšiť či sa jedná o fake news? Najdôležitejšie je zamerať sa na zdroj, z ktorého správa pochádza. Seriózne média si svoje správy overujú, takže v 99% prípadoch si možeme byť istý, že sa nejedná o fake news, zatiaľ čo dezinformačné médiá, aj keď sa na prvý pohľad javia ako seriózne (kvalitné vizuálne prepracovanie, odkazovanie na zdroje, atď.), si správy neoverujú. Správy sami vytváraju, síce niekedy stoja na reálnom základe, no sú značne prikreslené. Odhaľovaniu dezinformačných webov, tlače a samotných fake news sa v českom prostredí venuje napríklad organizácia Evropské Hodnoty, Manipulátoři, prípadne v Európskom prostredí je to KremlinWatch, EUvsDisinfo a mnoho ďalších. Všetky relevantné fakty a doporučenia, ktoré sa týkajú koronavírusu nájdeme na stránkach vlády a World Health Organization.

Fake News sa však nešíria len na weboch a v tlači, častokrát sa objavujú na sociálnych platformách ako je WhatsApp, Facebook alebo Instagram a správa príde od Vašeho známeho, ktorému veríte. Tak to bolo aj v prípade falošnej správy o nebezpečí užívania ibalginu pacientmi s korona vírusom. V tomto prípade môže byť odhalenie fake news náročnejšie. Vždy je však dôležité či originálna správa naozaj pochádza od nášho známeho, alebo je to len preposlaný článok, či sa v správe nachádzajú gramatické chyby, či správu zverejnili aj seriózne médiá, a či fotky prípadne videá v správe nepôsobia, že sú upravené alebo použité z iného zdroja. Proti tomuto fenoménu však musia bojovať predovšetkým samotné platformy. Najväčší “hráči” sa zaviazali, že budú prísnejší a dôslednejší v odhaľovaní fake news, či je táto snaha dostačujúca, a do akej miery by mali zasahovať je však otázne a názory sa líšia ako na strane odborníkov, tak na strane verejnosti.

Andrea Kačírová

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/2020/03/coronavirus-pandemic-fake-animal-viral-social-media-posts/

https://www.forbes.com/sites/johnkoetsier/2020/03/19/29-of-americans-think-coronavirus-was-made-in-a-lab-70-think-the-media-is-covering-it-well/#3d16db705e71

https://www.bbc.com/news/blogs-trending-51271037

https://faq.whatsapp.com/26000216

„Já chráním tebe a ty chráníš mě“ aneb jak sociální sítě šíří dobro v podobě roušky

Nošení roušek coby ochrany proti šíření koronaviru na začátku minulého týdne bojkotovalo mnoho lidí. Připadali si hloupě s rouškou na obličeji nebo prostě měli pocit, že se to jich netýká. Sociální sítě ale v tomto ohledu dokázaly, že umí hrát i pozitivní roli.

V čase, kdy lidé se styděli za nošení roušek nebo je bojkotovali, přišly na scénu sociální sítě a s nimi celebrity a influenceři. Začali široké veřejnosti ukazovat, že nosit roušku není nic špatného a nikdo by se nám za to neměl smát. Zároveň nám kladli na srdce, že doporučení nosit roušku není jen tak a že tím chráníme nejen sebe, ale i své okolí. Díky této iniciativě se ukázalo, že sociální sítě mohou mít někdy i pozitivní vliv.

Mezi prvními, kdo začal šířit osvětu s rouškami, byl Petr Ludwig, který spustil na sociálních sítích kampaň #rouskyvsem. „Myslím si, že by lidi měli roušky a respirátory daleko více nosit, klidně i vlastnoručně udělané. Protože to opravdu výrazně snižuje riziko nakažení a šíření, hlavně toho šíření. Zítra o tom chci natočit video a stát se rouškovým influencerem,“ dodal Ludwig. Video na YouTube od Petra Ludwiga během 10 dní vidělo už přes půl milionů lidí.

Další, kdo použil platformu YouTube byl Petr Mára, který nabádá lidi k tomu, aby se na karanténu spojenou s onemocněním Covid-19 podívali z jiného úhlu, a to jako na hru, která má několik pravidel. Patří mezi ně objevování svého bezpečného místa, chování tak, jako bychom už byli nakaženi, dodržovat odstup od ostatních hráčů, zakrývat si ústa a nos, dávat si pozor, co si doneseme do našeho bezpečného místa a ujistit se, zda ostatní hráči dobře znají pravidla hry.

Mezi zapojené osobnosti patří například moderátor Leoš Mareš, se kterým se spojil ministr vnitra Jan Hamáček a poprosil ho, aby svým fanouškům na Instagramu řekl, že rouška je důležitá a že bez ní se nemá vycházet z domova.

Veřejně známé osobnosti na svých profilech sdílí fotografie v rouškách pod hastagy #nosimrousku nebo#rouskyvsem a zároveň vyzývají ostatní, aby zůstali doma a zbytečně se nezdržovali na veřejných místech. Herečka Jana Plodková uveřejnila fotografii, ve které je v roušce a přidala popisek Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě. Tento popisek si převzala i Aňa Geislerová. Následně ho začala spolu s uvedenými hastagy používat i široká veřejnost na Instagramu a „lavina“ fotografií s rouškami byla na světě.

Všichni šijí roušky

Současně na sociálních sítích vznikají dobrovolnické skupiny, jako například Šijeme roušky, kde se sdružují lidé a pomáhají si v šití nebo v darování materiálu jak jednotlivcům, tak i institucím.

Do šití roušek se nezapojili jen obyčejní lidé, ale i celebrity, které své šití sdílejí na sociálních sítích a podporují tak ostatní. Například zpěvačka Lucie Bílá nebo herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová se také zapojily do šití roušek, které posílají do různých institucí, které je potřebují.

Nálepka „Stay Home“

To by nebyl Instagram, kdyby nereagoval na současnou dobu. Svým uživatelům začal nabízet tzv. stickers „Stay Home“ do Stories, které vyzývají společnost, aby zůstala doma. Nálepkou si uživatelé mohou vyzdobit fotografii nebo video, které sdílí v rámci Stories s cílem, aby ukázali, že mnoho lidí je v této době doma a že je to nezbytně nutné to dodržet.

V současní situaci se ukazuje, že sociální sítě využívají svůj potenciál na plné obrátky. V pozitivním slova smyslu sdružují lidi a vyzývají je k nějakému chování, které za daných okolností je nezbytné.

Zuzana Horáková

Světová zdravotnická organizace začala pomáhat s bojem proti koronaviru na TikToku

Rostoucí počet nakažených, uzavřená města a nervózní lidé. Pandemie koronaviru v posledních týdnech hýbe mediálním světem. Řada lidí je v současné době v izolaci a dlouhé chvíle si krátí na sociálních sítích. Například na síti TikTok začali jedinci sdílet své reakce na dění kolem nového viru Covid-19 a informace se začaly rychle šířit. Platforma byla rázem zaplněna poplašnými a často klamavými zprávami. A tak se do boje zapojila Světová zdravotnická organizace (WHO), která si profil na sociální síti TikTok založila a rozhodla se tak spustit osvětovou akci proti šíření pandemie koronaviru.

TikTok je mobilní aplikace, oblíbená hlavně mezi teenagery, kteří zde vytvářejí a sdílejí krátká videa s hudbou. Sociální síť si zakládá hlavně na zábavných videích, plných zpěvu, tance, či vtípků s přáteli. Nyní se ale platforma změnila v úložiště hněvu a emotivních reakcí dospívající populace, kteří se chtějí k situaci kolem koronaviru vyjádřit. To ale často vede k vyvolávání paniky a chaosu.

Se zamezením šíření mýtů o nemoci na sociálních sítích chce pomoci WHO, která se rozhodla ukazovat lidem, jak předejít nákaze a zmírnit riziko šíření koronaviru. V prvním videu sdíleném na platformě TikTok popisuje zaměstnankyně WHO, Benedetta Allegranzi, jak správně kýchat a dodržovat hygienu. Upozorňuje také na omezení kontaktu s potenciálně nakaženými osobami. Tohle video vidělo celkem 34,3 milionu lidí. Ve druhém videu, které zhlédlo 41,1 milionu lidí, radí doktorka April Baller, kdy a jak bychom měli nosit roušku. WHO má k dnešnímu dni na svém účtu 13 videí a profil již sleduje 611,1 tisíc sledujících.

profil WHO v aplikaci TikTok | zdroj: https://www.tiktok.com/@who

Společnost TikTok také zavedla bezpečnostní opatření s cílem zabránit šíření dezinformací. V aplikaci se vám proto po zadání hashtagu #coronavirus na prvních místech objeví videa právě od organizace WHO či od Světového ekonomického fóra (WEF ). Zkrátka videa s aktualizovanými, a hlavně důvěryhodnými informacemi, která mají zabránit šíření paniky. Dosah videí s hastagem #coronavirus je obrovský, britský deník The Guardian uvádí, že tyto obsahy se v aplikaci dostanou až k 5,5 miliardám zhlédnutí. Kromě těchto videí s užitečnými informacemi navíc WHO využila aplikaci TikTok k vysílání živého streamu, kde oborníci z organizace sdíleli aktuální zprávy, a navíc zodpovídali na otázky od uživatelů této sociální sítě.

Aplikace TikTok | zdroj: https://www.tiktok.com/tag/itscoronatime

Na TikToku každý den přibývají videa s názvem „It’s corona time“, ve kterých je použita píseň od uživatel playboierik21. Stovky tisíc uživatelů tuto hudbu převzalo a nyní ji používají ve svých videích, ve kterých chtějí ukázat své reakce. Ať už se jedná o studenty, kteří dokumentují své názory na uzavření škol, kolejí či rušení studijních programů v zahraničí,

@sarahlouiserhodes
goodbye italy #coronavirus #studyabroad #corona #fyp #foryou
♬ Its Corona time – playboierik21

nebo o videa z nákupních centrem, které ukazují vykoupené police s jídlem, toaletním papírem či antibakteriálními, desinfekčními mýdly.

@kylewoodsy
We got some panic shoppers 🤧😷
♬ Its Corona time – playboierik21

Další se také pokouší dokumentovat své zkušenosti s průběhem nemoci způsobené virem Covid-19.

@ann_haylen
День 1
♬ Its Corona time – playboierik21

Zachází se však i do extrémů, příkladem může být video ženy, která v letadle olízla záchodové prkénko a video sdílela s hashtagem #CoronavirusChallenge.

Please RT this so people can know how to properly be sanitary on the airplane 🥰😅 pic.twitter.com/x7GX9b4Lxc
— Ava Louise (ig @avalouiise) (@realavalouiise) March 14, 2020

Video bylo později z aplikace TikTok smazáno. V této chvíli je na platformě TikTok téměř 22 milionů videí s hudbou „It’s corona time“.

Sociální síť TikTok neustále roste, propojuje skupiny uživatelů a řadí se mezi nejpopulárnější sítě dnešní doby, proto se také stala klíčovou platformou pro WHO, která odvádí skvělou práci. Cílovou skupinou této platformy je tzv. generace Z, tedy jedinci narozeni po roce 1998, kteří se na čtení či sledování tradičních médií tolik nesoustředí a většinu času tráví právě scrollováním na sociálních sítích. Proto považuji tento krok organizace WHO za velmi účinný nástroj a cenný zdroj k šíření relevantních informací mezi dospívající generaci. WHO samozřejmě spolupracuje i s ostatními sociálními sítěmi, jako Twitter a Facebook, na kterých vedou vzdělávací kampaně.

Autor: Michaela Martinková

SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO FÓRUM PRO ŠIKANU

5. března postnul na Twitter starosta Řeporyjí Pavel Novotný dvě fotky, které na několik týdnů zahýbaly mediálním světem. Na tom by nebylo nic divného; Novotný jakožto bývalý „dělník bulváru“ společnost pravidelně zásobuje tématy od bizarních příběhů o špatném parkování po vyhrožování smrtí komunistickému poslanci Zděnku Ondráčkovi. Nepříliš placenou pozici starosty se mu podařilo obohatit o lukrativní brigádu díky internetové televize Mall.tv, kde je hlavním hrdinou pořadu Extrémní starosta. Ve spolupráci s televizí rozmístil po Řeporyjích několik kamer, které snímají jinak světský život obce, která se za úřadování Novotného ocitla například ve válce s Ruskem.

Na fotkách je zobrazeno několik žen, zřejmě učitelek, jak převádí skupinu dětí přes železniční přejezd se spuštěnými závorami. Obrazový materiál doplnil slovy: „Tak tebe mi je, maličká, hodně líto. Rozpoutám peklo.“ Followeři na sociální síti sdíleli Novotného rozhořčení a vyzývali starostu k „vychování“ učitelek. „Ja ji pořeším totálně. Bude to na hranici mediálního a společenského lynče,“ poodkryl plány Novotný. Video, ze kterého fotografie pocházely, následně zveřejnil v již zmíněné internetové televizi. Zanedlouho videem disponovala většina médií a „mediální lynč“ tak mohl začít.

Video budilo na sociálních sítích neuvěřitelné kontroverze. Jen na facebookovém účtě zpravodajské ČT24 mělo přes 9 a půl tisíc reakcí (především těch naštvaných), což je na poměry veřejnoprávního média nezvyklé číslo. Společnost sborově volala po exemplárním potrestání. Policie ČR oznámila, že případ vyšetřuje jako možné spáchání trestného činu obecného ohrožení. V kontinuálním vysílání téma rozebírali experti a ke kauze se několikrát vyjádřil i sám řeporyjský starosta. Situace se pro „učitelky z přejezdu,“ jak je média překřtila, nevyvíjela dobře. Akorát …

… 28.2., téměř měsíci od zveřejnění videa, policie uvedla, že ženy trestný čin nespáchaly. Na povrch totiž vyšly informace, které se v mediálním lynči ztratily v kontextu. Průvodčí vlaku, kvůli kterému závory na přejezdu spadly, na skupinku dětí mával a čekal. V tomto případě tedy nikdy k nehodě nemohlo dojít. Pavel Novotný se za svou akci nikdy neomluvil.

Sociální sítě, které měly lidem usnadnit komunikaci a překonat překážky v podobě vzdálenosti, posloužily na několik týdnů jako „fórum pro šikanu.“ Tuto poněkud odvážnou nálepku použil britský spisovatel Douglas Murray ve své knize Madness of Crowds, ve které mimo jiné demaskuje nebezpečí, které organizované skupiny ve jménu sociální spravedlnosti konají. Pojem kyberšikany, tedy šikany v on-line prostoru, si většinou spojujeme především s mladými lidmi, kteří přirozeně virtuálu holdují nejvíce. Podle studie psychologů ze Swansea University z roku 2018 je dvakrát větší pravděpodobnost, že se dospívající zasaženi kyberšikanou pokusí o sebevraždu.

„Online svět se změnil v jakési fórum pro šikanu,“ míní britský spisovatel Douglas Murray.

Můžeme si říct, že v případě přejezdu v Řeporyjích se jednalo o dospělé ženy, navíc učitelky, tudíž by měly strpět tvrdší věřejnou kritiku. A pravda je taková, že v případě sociálních sítí o veřejnou kritiku jde vždycky, soukromí na takových platformách vymizelo. Podle výzkumu prestižní společnosti PEW Research bylo 73% dospělých svědkem kyberšikany a 40% dokonce přímo obětí. Je nezpochybnitelným faktem, že má kyberšikana zásadní dopad na psychiku člověka, ať už se jedná o jakoukoli věkovou skupinu.

V lednu 2019 britský herec Will Poulter oznámil, že ruší svůj účet na Twitteru, aby ochránil své duševní zdraví. Na Poultera se twiterroví komentátoři sesypali poté, co ztvárnil roli herního vývojáře v seriálu Black Mirror: Bandersnatch. Většina uživatelů Poultera, držitele ceny BAFTA, urážela pro jeho vzhled. Poté co herec svůj účet na Twitteru zrušil, začal aktivně propagovat organizaci „Anti Bullying Programme,“ která přímo bojuje s kyberšikanou.

Dva týdny po publikaci videa z řeporyjského přejezdu byla ve svém bytě v Londýně nalezena mrtvá Caroline Flack – moderátorka populární ostrovní reality show Love Island. Čtyřicetiletá Britka zrovna procházela turbulentním soudním procesem se svým bývalým přítelem, kvůli kterému na ní tamní bulváry nenechaly nit suchou. Celebrity a komentátoři měli o „vrahovi“ Flackové okamžitě jasno a vyzývali k zavedení jakéhosi „zákona Caroline.“ Během několika hodin měla petice za uzákonění „mediální šikany“ jako trestného činu 850 tisíc podpisů. Rodina Flackové se po nějaké době rozhodla publikovat dopis, který moderátorka před smrtí napsala. „Pravda mi byla vytrhnuta z rukou a využita jako zábava,“ stálo v dopise. Z takových slov mrazí.

850 tisíc podpisů pod peticí za uzákonění „mediální šikany“

Případ Caroline Flackové nebezpečně připomíná osud zpěvačky Ivety Bartošové, která v roce 2014 po dlouhodobém mediálním tlaku spáchala sebevraždu. „Samozřejmě, my ji teď zabijeme. Ona se ale už zabíjí sama. Faktem je, že na ní dlouhé roky parazitujeme, lidsky ji až lituji,“ řekl půl roku před její smrtí šéfredaktor bulvárního Extra.cz. Uhodnout jméno onoho šéfredaktora zůstává na důvtipu čtenářů.

Podobných případů je po celém světě tisíce. Ne všechny končí sebevraždou a ne všechny jsou medializované. Činnost, která byla po dlouhá léta vykonávána bulvárními plátky se nyní z velké části přesunula na sociální sítě. Někteří provozovatelé těchto sítí proti podobnému chování zvládají bojovat dobře, někteří méně a někteří celou problematiku nechávají ležet ladem. Od veřejnosti zaznívají čím dále více návrhy, aby intervenovali jednotlivé státy, či mezinárodní instituce jako například Evropská Unie.

Úkolem novinářů je informovat veřejnost – a to pokud možno objektivně a nezkresleně. Takové poslání je s šikanou neslučitelné a neřešme, zdali si to jednotlivé oběti „zasloužily,“ nebo ne. Pokud toto chování nelze ze sociálních sítí a bulvárních pisálků vytlouct, budiž. Netahejme ho ale, prosím, do novinařiny.

Autor:
Daniel Drake

Poznámka: Názory zde publikované nevyjadřují stanoviska zaměstnavatele.