O tom, že na sociálních sítích fungují tzv. algoritmy, slyšel už snad každý. Víte ale, o co se přesně jedná? Jak nás jejich fungování ovlivňuje a jak může být nebezpečné? Pojďme se jim společně podívat trochu na zoubek.
Na fungování algoritmů, tedy systému úkonů, které se vytváří na pozadí, aby formovaly uživatelskou činnost, jsou v dnešní době založeny všechny sociální sítě. Ať už se jedná o Facebook, Instagram či YouTube, všechny tyto sítě získávají data o svých uživatelích, a to nejen v oblasti jejich zájmů. Algoritmy rozhodují o tom, jaké příspěvky na našich profilech uvidíme a které ne. Díky/Kvůli nim se uživatelům zobrazuje obsah šitý přesně na míru – což vlastně zní celkem pozitivně, že? Nemusíme ztrácet čas tím, že budeme zahlceni obsahem, který nás nezajímá. Tím se ale dostáváme do tzv. informační bubliny, ve které se nám zobrazují jen ty informace, které jsou v souladu s naším viděním světa.
Zamysleli jste se někdy nad tím, že na Facebooku jste si ze začátku jeho existence mohli zobrazovat příspěvky od Nejnovějších, později tato možnost zmizela a byla nahrazena Relevancí? Od vývojářů to byl jasný záměr, aby se uživatelům zobrazovali jen ty příspěvky, které jim budou „po chuti,“ jelikož spokojený uživatel stráví na síti mnohem více času a může na něj působit ve větší míře reklama, která pro společnost znamená zisk. Algoritmy Facebooku jsou nastavené tak, aby vám zobrazovali obsah od lidí, se kterými si nejčastěji dopisujete, stránek, kterým nejvíce „lajkujete“ či komentujete jejich příspěvky, nebo ty, ke kterým se ani nevyjadřujete, ale ostatní na ně reagují v hojné míře. Podle toho nám také zobrazují reklamu. Pokud se toto zobrazování týká pouze zájmů a koníčků, budiž, ale problém nastává ve chvíli, kdy algoritmy začnou ovlivňovat naše politické názory.
Místo reklamy na nás můžou totiž cílit i politická sdělení. Stačí, abychom párkrát „lajkli“ příspěvek, ve kterém se bude kritizovat současná vláda, a za krátko se nám bude nabízet obsah, který vyznívá stejně a naopak upozadí ty příspěvky, které budou obsahovat názory vládu obhajující. Každý samozřejmě můžeme mít názor jakýkoliv, ale to, že budeme izolováni od pohledu na věc z druhé strany, naprosto znemožňuje jakýkoliv konstruktivní dialog, na kterém by měla být demokratická společnost postavena.
Zřejmě nejznámější případ, kdy algoritmy výrazně ovlivnili politickou situaci, konkrétně prezidentské volby, má na svědomí firma Cambridge Analytica, která několika desítkám milionů uživatelů Facebooku bez jejich vědomí vnucovala různé konspirační teorie a dezinformace, na základě kterých vznikla kampaň jednoho z kandidátů. Myslím, že není třeba více specifikovat, o kterou kampaň se jednalo.
Aktuálně asi nejpopulárnější sociální sítí je v současnosti Instagram, který stejně jako Facebook v minulosti přešel od chronologie k relevanci. Jeho algoritmy jsou založené hlavně na zájmu uživatelů, generuje obsah na základě našeho předchozího chování, na aktuálnosti příspěvku – na datu jeho zveřejnění, či toho, zda jsme ho viděli při poslední návštěvě nebo ne, a vztahu k účtům, které příspěvky publikují. Dále berou v potaz například frekvenci užívání aplikace nebo čas, který v ní strávíte. Na podobných principech jsou založeny i další sociální sítě.
Proč vlastně algoritmy existují?
Algoritmy sociálních sítí jsou převážně využívány firmami k propagaci svých produktů, ale také institucemi k utváření názorů a postojů k různým tématům, což znamená, že jejich fungování musí důkladně porozumět, aby dosáhly svého cíle. Pokud se tak stane, uživatelé jsou lapeni do sítě, ze které se jen těžko dostávají ven. Proto je důležité se nenechat zmanipulovat a dodržovat nějaká základní pravidla, abychom se neocitli v zkonstruované verzi naší reality:
- Zajímejte se vždy o různé úhly pohledu na konkrétní situace. Snažte se o nějakou vyváženost informací, které konzumujete. Sledujte například i stránky nebo politiky, které příliš nemusíte, nepřijímejte informace jen z jednoho média.
- Ověřujte si fakta a nečtěte pouze titulky.
- Dávejte pozor na to, jaká data sociálním sítím poskytujete, mohou být lehce zneužitelná proti vám nebo vás mohou zaškatulkovat do určité sociální skupiny.
32909736
Ta naše platforma 
Stejnou funkcí řadící dle relevance disponuje i Twitter, nicméně je zde stále možnost přepnout na řazení dle nejnovějšího. Zajímavé je (a možná jde jen o můj problém), že musím toto řazení přepínat několikrát měsíčně, protože se mi neustále samo přepíná zpět.
Také je zajímavé sledovat diskuzi o regulaci sociálních sítích, která je každým dnem aktuálnější. Debata o tom, kdo má vlastně právo rozhodovat o tom, co na síti zůstane a co se bude mazat je totiž s tematikou algoritmů propojená více, než by se mohlo zdát. Vždyť kromě nejvíce exponovaných účtů o těchto procesech rozhoduje právě algoritmus. Problém ale je, že dnes u většiny sítí nevíme, jak přesně algoritmy fungují a známe pouze přibližné principy a triky jak je obcházet.
Zajímavě na toto téma píše (https://www.nfnz.cz/laborator-pro-sireni-propagandy/) a mluví (https://ceskepodcasty.cz/episode/ueUuQsEAyBYEZxG6QeMi) novinář Michal Klíma.
Na konec bych ještě rád zmínil, že mám za to, že ačkoli algoritmy sociálních sítí jsou jistě podstatným faktorem při diskuzi o sociálních sítích, tak se do značné míry přeceňují. Nakonec je to samo lidské chování a psychika, co nejvíc přispívá k nenávisti a tvorbě sociálních bublin. Máme prostě v nátuře preferovat názory, které nám konvenují.
Tadeáš Friedrich
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Z pohledu člověka, který se již 9 let pohybuje spíše v backendové části Facebooku – nastavování kampaní, tvorba obsahu apod. Bude možná můj názor lehce krátkozraký. Hlavní předpoklad, pro zdravé používání sociálních sítí vidím především v tom, že by uživatel měl vědět, jak fungují. Jak přesně funguje technologie algoritmů, cílení apod. Pokud totiž člověk rozumí, jak technologie fonguje, může kriticky vyhodnotit zobrazovaný obsah a zároveň ho nepřemohou emoce, které ho často uvrhnou do určité spirály sebeutvrzování v jeho názorech.
Pokud si uživatel uvědomuje fungování algoritmů sociálních sítí, může sociální sítě naopak používat ke svému prospěchu a ulehčení si života. Aby však takto efektivně uživatelé sociální sítě využívali, je zapotřebí více zakotvit mediální vzdělávání. Případně se jedná jen o otázku času, kdy na sociálníchc sítích převládnou generace, které na nich vyrostli, a které si uvědomují jejich logiku.
Michal Kubánek
To se mi líbíTo se mi líbí
Článek je přehledně členěný a je psán čtivě. Proto mi přijde škoda, že text nejde víc do hloubky a lépe nepředstavuje konkrétní podstatu problému a mechanismus, jak algoritmy přispívají k vytváření sociálních bublin, nebo jak je možné je potenciálně využít k posunu veřejného názoru na konkrétní téma. Definice algoritmů je možná zbytečně zjednodušující, i když je pravda, že pro potřebu blogpostu asi není přesná definice úplně nutná.
Sekce týkající se kauzy Cambridge Analytica se bohužel zdá nepřesná. Firma Cambridge Analytica se sama reklamou nezabývá a nikomu určitě konspirační teorie nevnucovala. Problém byl, že firma shromáždila (s použitím nástrojů které poskytuje Facebook) citlivé informace i o přátelích lidí, kteří svolili k poskytnutí pouze svých informací pro průzkum provedený skrze aplikaci This Is My Digital Life. Tato data pak použily kampaně dvou kandidátů v amerických prezidentských volbách k lepšímu zacílení reklamy. Kampaň prezidentských voleb také nevznikla ‚na základě‘ těchto dat, pouze je využila, stejně jako pravděpodobně využila i mnoho jiných zdrojů dat. Zároveň v tomto případě nehrály žádnou roli zmíněné algoritmy.
Karolína Kabešová
To se mi líbíTo se mi líbí
Facebook má čím dál větší tendence neustále něco měnit, pokud to není layout, tak je to algoritmus nebo podmínky pro využití některých funkcí. Kdo spravuje business stránku, musí být neustále ve střehu, protože co platilo včera, tak dnes již nemusí fungovat.
Stejně tak neustále mění algoritmy. Už dávno neplatí, pokud chcete dobře cílit, pak byste měli mít představu o tom, kdy jsou vaši fanoušci nejčastěji online (tedy který den a v kterou hodinu). Facebook začal servírovat jako novinky ve feedu klidně i 2-3 dny staré posty, což není úplně praktické, pokud se kupříkladu jedná o rychlopozvánku na daný den. U postů s dlouhodobější „trvanlivostí“ to pak může být částečně výhoda, že se vynořují znovu a znovu, jak na ně uživatelé reagují více v průběhu času (nejen v prvním boomu po zveřejnění) – tedy organický dosah může být teoreticky větší, i když to není primárním cílem Facebooku, který naopak cíleně a dlouhodobě organické dosahy škrtí.
Osobně pár stránek spravuji a společně s kolegy jsme z toho až nešťastní – trochu mě ale utěšuje, že i na stránkách, kde se správa sociálních sítí řeší, jsme podobně nešťastní všichni.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tohle je určitě důležitý příspěvek. Každý se ve své „informační bublině“ určitým způsobem nacházíme, ať už na kterékoliv straně politického spektra. Problém, který vnímám já, je, že kolikrát je to vyloženě nedobrovolné. Součástí algoritmů je totiž i přátelství s jinými uživateli. Osobně mám v přátelích hned několik uživatelů, kteří sdílí dezinformační média a příspěvky, se kterými nejenže nesouhlasím, ale jsou objektivně nepravdivé nebo ne zcela pravdivé. Myslím, že nejsem sám, kdo je touto cestou „nucen“ vídat příspěvky, které spadají do kategorie fake news a dezinformací. Jak se k tomu postavit? Vysvětlovat kamarádům, proč nemají pravdu? Hádat se? Rešeršovat informace pokaždé, když se podobný příspěvek objeví? To přece stojí mnohem víc energie než lživou informaci vytvořit…
Algoritmy jsou tu, podle mého, hlavně proto, aby nás přiměly na sociálních sítích trávit víc času, což se rovná více zobrazenému obsahu, tedy i reklam, které pak generují majitelům platforem profit.
Jen bych přidal zajímavý tip – svá data a vše, co o vás platformy shromažďují, si může uživatel stáhnout (v nastavení) a zobrazit. Např. pro Facebook postup zde: https://www.facebook.com/help/1701730696756992
To se mi líbíTo se mi líbí